Přináší peníze člověku štěstí? Vědci přišli s revoluční teorií. Vyhrát ve sportce už nemusí být tak lákavé

Jaký obnos vykouzlí člověku opravdu trvalý úsměv na tváří? Potřebuje výhru v loterii, nebo je řešení někde úplně jinde?

i Zdroj fotografie: Depositphotos
                   

Tvrzení, že peníze člověku nemohou koupit štěstí, je okřídleným rčením používaným po několik desetiletí. Dřívější studie ukázaly, že pokud získáváme víc, než kolik je potřeba k uspokojení základních potřeb a vlastního komfortu, už se to na nás neodráží. Vlastně můžeme být dokonce spokojení méně. Jenže tento náhled je minulostí. Sociologové se shodli na prostém pohledu, že více znamená lépe, a je to jejich nové motto.

Štěstí průměrného Brita

V roce 2020 byl proveden výzkum, jehož cílem bylo zjistit, jaká výše příjmu zajistí průměrnému Britovi spokojený život. Odpověď je 33 864 liber nebo více, tedy něco málo přes 1 milion korun. Jenže kouzlo je také v tom „nebo více“, jak ukázala pozdější studie z univerzity v Pensylvánii. Čím víc peněz můžeme použít, tím jsme spokojenější. Nejde přitom o čistou aplikaci filosofie „chamtivost je dobrá“ neboli „greed is good“.

iZdroj fotografie: Pixabay

Peníze totiž vnímáme v kontextu obecného stavu světa a nerovnosti bohatství, kterou aktuálně zažíváme. Bohatší lidé bývají zdravější a lepší zdraví má logický dopad na celkovou spokojenost. Také si mohou dovolit více volného času pro své zájmy, záliby a zážitky, než aby kupovali spoustu nepotřebných věcí. Štěstí pochází z našich vztahů a pracovní spokojenosti. A dostatek peněz nám v těchto kategoriích dává jednoduše více možností.

Srovnávání s okolím

Celkovou spokojenost v životě také ovlivňuje srovnávání s ostatními. Pokud jsme dlouhodobě na stejné úrovni jako naše okolí, máme pocit souladu, a tedy spokojenosti. Když se s okolím v tomto rozcházíme, jsme rozhození. Jde o „relativní deprivaci“, která se liší od absolutní chudoby. Jedná se vlastně o stále stejný model zapadnutí do okolí. Je to obdobná situace, jako být jediní ve třídě s brýlemi. Jasná odlišnost nás činí nespokojenými.

iZdroj fotografie: Pixabay

Tato zákonitost vysvětluje stagnaci průměrné spokojenosti i při prudkém nárůstu světového příjmu. Celkový příkon totiž lokální rozdíl neposunul. Děti bohatých rodičů mají navíc vyšší riziko výskytu depresí, úzkostí nebo poruch příjmu potravy. Stejně tak jsou náchylnější k drogovým závislostem. Dalším okřídleným rčením je, že „peníze kazí charakter“. Není to ale pravda, peníze charakter pouze odhalují a dávají jeho držiteli více možností, jak ho projevit.

Zdroj: ScienceFocus

Diskuze Vstoupit do diskuze
87 lidí právě čte
Zobrazit další články