Průlom v medicíně: Japonci vyvinuli krev, kterou může dostat úplně každý

Japonští vědci testují umělou krev, díky které by mohli zachránit miliony životů po celém světě. Mohou ji totiž použít u všech krevních skupin.

Foto: Bibeyjj / Creative commons / CC BY-SA 4.0

Nedostatek dárcovské krve je dlouhodobý problém zdravotnictví po celém světě. Situaci komplikuje nejen omezená dostupnost dárců, ale i krátká trvanlivost krve. Právě proto přišli vědci z Japonska s převratným řešením. Tým vedený Hiromi Sakai pracuje na umělé krvi, kterou by bylo možné podat komukoli bez ohledu na krevní skupinu. Pokud se projekt podaří dotáhnout do konce, může zásadně změnit fungování zdravotní péče.

Krev s delší trvanlivostí úplně pro všechny

Za vývojem stojí odborníci z Lékařské univerzity Nara, kteří vytvořili speciální náhradu červených krvinek. Jejím základem je hemoglobin, tedy látka přenášející kyslík v krvi. Ten získávají z již expirované darované krve a následně ho uzavírají do ochranných „obalů“. Vznikají tak tzv. hemoglobinové váčky, které napodobují funkci klasických krvinek. Jejich hlavní výhodou přitom je, že neobsahují znaky krevních skupin, a proto jsou použitelné pro všechny.

Velkým přínosem této technologie je i výrazně delší trvanlivost. Zatímco běžná darovaná krev vydrží zhruba 42 dní, umělá krev může být skladována až dva roky při pokojové teplotě a dokonce pět let v lednici. Díky svému zpracování je navíc bez virů, což snižuje riziko infekcí při transfuzích. Samotný výzkum už nyní pokročil do fáze klinických testů.

Testování přineslo pozitivní výsledky 

Studie začaly v roce 2022 a zapojili se do nich zdraví dobrovolníci ve věku 20 až 50 let, kteří postupně dostávali dávky až 100 mililitrů umělé krve. U některých se sice objevily mírné vedlejší účinky, jako například horečka nebo vyrážka, ale žádné vážné komplikace zaznamenány nebyly. V březnu letošního roku tak vědci testování rozšířili a 16 dobrovolníkům podali ještě vyšší dávky – dokonce až 400 mililitrů.

Pokud i tyto testy potvrdí bezpečnost a účinnost, chtějí vědci uvést technologii do praxe do roku 2030. Mohla by totiž vyřešit hned několik problémů současných transfuzí – od nedostatku vhodné krve přes riziko imunitních reakcí až po logistiku skladování. Jak odborníci sami naznačují, jde o krok, který může zachránit miliony životů po celém světě.