Japonští vědci objevili mechanismus, který může lidské buňky ochránit před stárnutím. Čeká nás revoluce dlouhověkosti?

Proč vlastně lidské tělo stárne? Oslabení tělesných funkcí přicházející s věkem vychází z toho, že se určité buňky hromadí v orgánech. Zde pak spouští mnohé zánětlivé procesy. Jedním z původců tohoto jevu jsou tzv. senescentní buňky. Veškeré buňky těla se sice mohou dělit, ale jen po určitý počet „cyklů“, pak tato jejich schopnost zmizí. Může se tak ale stát i důsledkem poškození naší DNA, oxidačního stresu či dalších okolností.

Odstranění materiálu jako řešení?

Bylo-li by možné tyto buňky z organismu cíleně odstranit, zmizela by příčina zmíněných zánětů v jednotlivých orgánech. Dle badatelského týmu by to vedlo k výraznému posunu u všech příznaků stárnutí. Jejich hlavním cílem bylo zjištění, proč se samotné buňky už nemohou dále množit a promění se v senescentní. V procesu odhalili speciální mechanismus, pak nechali buňky zestárnout a hledali možnost, jak zničit pouze tyto zvláštní buňky.

Buňka potřebuje konkrétní enzym

Výsledkem těchto experimentů bylo zjištění, že pro stárnoucí buňky je vysoce důležitý enzym GLS1. Ten má silnou spojitost s metabolismem glutaminu a buňka ho potřebuje ke svému přežití. Důvodem je to, že lysozomy ve stárnoucích buňkách přestanou plnit svou úlohu a jejich kyselé prostředí se rozšíří do celé buňky. To ohrozí celou její existenci. Má-li přežít a tento vliv neutralizovat, potřebuje buňka amoniak, který získává z glutaminu.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Ten je pak schopna přeměnit na kyselinu glutaminovou, jenže tento proces přeměny vyžaduje právě enzym GLS1. Záněty ovšem vyvolávají nejen tyto staré buňky, ale i další, u nichž nelze protein zničit. Všechny jsou přitom v rámci přežití závislé na zmíněném enzymu, který přeměňuje glutamin na jeho kyselinu. Použitím jeho inhibitoru lze tedy zničit všechny buňky, které jsou později původci zánětu. To platí i pro senescentní buňky.

Lék již v klinickém testování

Potřebný přípravek už existuje a momentálně prochází klinickými zkouškami. Podobně jako lék na některé typy rakoviny – jejíž růst je také závislý na enzymu GLS1 – byl úspěšně testován na myších.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Rychlá omlazující kůra?

Proběhnuvší experimenty ukázaly nejen určitou míru omlazení vnitřních orgánů, současně vedly k posílení celého organismu. Bude-li tedy během zkoušek úspěšně ověřena nezávadnost této látky pro člověka, bude lék nejdříve použit u pacientů s progerií. Jde o syndrom předčasného stárnutí. Dále se může dostat k těm, kteří z důvodu oslabení věkem nemohou vést normální život a jsou plně odkázáni na pomoc a asistenci druhých.

Lidé se selháním orgánů

Stejně tak jsou ve frontě pacienti, kterým selhaly například ledviny a potřebují dialýzu. Bude-li celý tento dlouhodobý proces úspěšný, lze očekávat prodlouženou délku života. Stejně tak se asi sníží rozdíl celkové délky života a komplexního stavu lidského zdraví. Mnoho léků, které odstraňují senescentní buňky, už je použito v rámci přípravků proti rakovině a mohou mít negativní vedlejší účinky. Nové verze jich mívají méně a obvykle déle vydrží.

Vakcína dovoluje tělu vytvořit protilátky, které se na rizikové buňky naváží, následně jsou odstraněny bílými krvinkami.