Když emoce balamutí mozek: Jak funguje predikce nálad a existuje vůbec něco jako spokojenost?

Jak fungují emoce? Vypadá to jako podivná otázka, protože je všichni zažíváme denně. Štěstí při setkání se starým kamarádem, smutek při tragédii, strach ze ztráty blízkých. Emoce se zdají automatické. Srdce se na chvíli zastaví, nervy se otřesou a tělem projde zamrazení. Nicméně co jsou vlastně emoce z vědeckého hlediska? Po staletí se je snažili slovy vysvětlit myslitelé jako Platón, Aristoteles, Charles Darwin i Sigmund Freud a dnes se touto otázkou zabývá uznávaná neurovědkyně doktorka Lisa Feldman Barrett.

Nové směry v nové době

Emoce vypadají přirozeně a nekontrolovaně, takže v nás musí být už od narození. V poslední době ale zasáhla hlavně neurověda, která studuje vztah lidského mozku a mysli. Před několika dekádami mohli badatelé jen hádat, jak vlastně mozek tvoří naši emoční zkušenost. Dnes se ale dovedeme podívat přímo na jeho aktivitu a sledovat ji uvnitř živých lidí vteřinu po vteřině. To, co vidíme v případě emocí, docela odporuje selskému rozumu.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Představte si, že jdete lesem a spatříte medvěda, takže logicky pocítíte strach. Co se děje ve vašem nitru? Dle tradičního vysvětlení se v mozku sepne „okruh strachu“ a přikáže tělu předem daný způsob chování. Tep se zrychlí, zvýší se krevní tlak a tvář vyjádří zděšení. To je vnímáno jako univerzální reakce napříč celým světem. Celá soustava je brána jako otisk, který předávala evoluce z člověka na člověka společně s dalšími otisky emocí.

Náš náhled na emoce se mění

Ať už je jakkoli přesvědčivý, nemůže být pravdivý. Vědci hledali otisk emocí ve tvářích, těle i mozku, a to víc jak 100 let – bez úspěchu. Občas se objeví náznak, že někdo našel zmíněný otisk u člověka nebo zvířete, taková tvrzení se ovšem nedaří prokázat. Po mnoho let si například badatelé mysleli, že centrum strachu je část mozku zvaná amygdala. Nicméně to není pravda – jsou lidé, kteří amygdalu vůbec nemají, přesto mohou strach stále cítit.

Největší problém klasického pohledu je, že emoční život má tolik podob, že není možné ho „nacpat“ do několika vzorců. Odlišné kultury mají navíc odlišné emoce a mnoho z nich má odstíny, které nelze přeložit do jiného jazyka. Některé národy pro ně nemají pojmosloví vůbec. Namibie v Africe kupříkladu vnímá smích jen jako smích, nikoli jako projev spokojenosti. Smích pro ně zkrátka nemá emoční rovinu. Záběr je prostě moc široký pro několik vzorců.

Jak a čím jsou tedy emoce tvořeny?

Odpověď je fackou rozumu, protože mozek je mistr klamu. Hlavní prací mozku je udržet člověka naživu. Aby toho dosáhl, snaží se maximálně predikovat, co se stane dál, aby se tělo mohlo připravit na každou nepředvídatelnost. Na tyto predikce spotřebuje 60–80 % kyslíku a každou vteřinu jich na základě předchozích zkušeností vytváří tisíce. Ty, které vyhrají, jsou obvykle ty, které v reálném světě nastanou. I třeba při obyčejné chůzi.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Stejná predikce se týká lidí kolem nás. Když potkáme cizince, věříme víc těm, jejichž výraz odpovídá odhadům našeho mozku. Spolu s tím dělá mozek predikce ohledně těla, aby zůstalo živé a zdravé. Předvídá, kdy má zpomalit a zrychlit, kdy má dýchat hluboce, kdy potřebuje více vody, soli nebo hormonů. Je to jako neustálá kontrola tělesného rozpočtu, ale místo peněz jsou použity biologické komodity.

Predikce a ovlivnění nálady

Většina predikcí je podvědomá, ale jedna z nich se týká také nálady. Podivným způsobem se totiž fyzické procesy v těle stávají mentálními. Obecně se cítíme dobře, špatně, nebo někde mezi. Nálada je barometrem tělesného stavu po každý moment života. Když se vrátíme k příkladu s medvědem, mozek nás připravuje na setkání s šelmou ještě předtím, než k němu skutečně dojde. Všechny tyto projevy vycházejí z předchozí zkušenosti strachu.

Emoce sestávají ze tří složek – tělesného rozpočtu, momentální situace a předchozích zkušeností. Jakmile jednu z nich změníme, můžeme emoce nějak kontrolovat. Tělesný rozpočet leží ve zdravé stravě, spánku, pohybu a rovnováze. Situaci člověka ovlivňuje chování a rozhodování. Změnit třetí složku je nejtěžší, nikoli nemožné. Vytváření nových zkušeností postupně nahrazuje ty staré a časem je dovede přepsat. Pozitivní emoce tak vedou opět k pozitivním.

Do jaké míry dovedete pracovat s vlastní náladou?

Zdroj: ScienceNews