Když se náš partnerský vztah dostane na bod mrazu, většinou si říkáme, že další už bude mnohem lepší, že nezopakujeme stejné chyby. Jenže šance je malá.
Problém je, že tato předsevzetí a představy vezmou obvykle rychle za své. Podle psychologů změna automaticky neznamená, že nový vztah bude fungovat jakkoli lépe. Nejspíš skončí úplně stejně jako ten předchozí. Jenže není všechno ztraceno a změna možná je. Věda dává ovšem jasně na srozuměnou, že ve skutečnosti až tak nezáleží na vašem partnerovi, protože dynamika a mechanismy vztahu jsou do značné míry fixní.
Jak spravit rozbité randění
O nalezení způsobu nápravy špatně vedených vztahů se pokusil výzkum na univerzitě v Albertě. Vědci podrobně analyzovali data od skupiny 554 dobrovolníků, studie probíhala od roku 2008. Badatelé rozebrali různé stránky každého vztahu jako celkovou spokojenost či otevřenost k partnerovi, a to ve 4 různých obdobích vztahu. Konkrétně rok před koncem jednoho vztahu, pak poslední rok tohoto vztahu, první rok nového vztahu a také rok poté. Jaké jsou výsledky jejich bádání?
Celková dynamika vztahu je velmi podobná. Když totiž začneme nový vztah, je všechno naprosto úžasné (lze se také setkat s pojmem sexuální fascinace). Je to tzv. líbánková část, kdy se snažíme protějšek nezahrnovat do každodenních povinností, jako jsou třeba domácí práce. Ovšem tato zářivá fáze musí neodvratně skončit. A když ten moment nastane, vracíme se obvykle do stejných rutin jako ve všech předchozích vztazích, které jsme kdy měli.
Odchod ze vztahu při vychladnutí
Tehdy se obvykle posouváme k dalšímu vztahu, protože romantika najednou vymizela a celé to krásné zhořklo. Stinnou stránkou je, že se zkrátka nepoučíme z vlastních chyb. A jakmile nabereme z předchozích vztahů negativní emoce, neseme si je do veškerých následujících vztahů – je to jako choroba. Protože naše osobnost a naše osobní problémy ovlivňují dlouhodobý úspěch každého nového vztahu, který začneme. Další rozchody nepřinesou ideální protějšek.
Pozitivní skutečností je, že nám nikde není osudem pevně určeno trpět. Naše vztahy začínají a probíhají obdobně kvůli našim vnitřním nastavením a návykům. Například – což potvrdila další studie – pokud jsme hodně neurotičtí, má to výrazně negativní dopad. Proto nedoufejme, že se naše vztahy změní, pokud nezačneme kultivovat a měnit naše vlastní osobnosti. Chovat se stále stejně a doufat v jiný výsledek je totiž jeden ze znaků šílenství.
Jak začít se změnou v přístupu?
V první řadě je potřeba si ujasnit, zda jsou naše očekávání ohledně vztahu realistická. Zaplaveni endorfiny velmi rádi podléháme fantaziím. Jenže není například v lidských silách být neustále v dobré náladě. Když přijde na problémy, je třeba přijmout odpovědnost za svou část – zapomeňme na výmluvu „to není můj problém“. V každém vztahu existují dvě pravdy, protože dialog je o dvou stranách a vztah o dvou lidech. Svéprávných lidech.
Pokud se vyskytnou strachy a obavy, je třeba se dopátrat jejich kořenů, které napoví, proč reagujeme, jak reagujeme. Nakonec třeba zjistíme, že problémy nejsou vůbec o partnerovi, ale souvisí s něčím z naší minulosti. Pak je na tom potřeba zapracovat a navštívit například psychologa. Hlavní věc je nebát se komunikovat. Skrývání emocí, potlačování pocitů a názorové souboje jsou velmi spolehlivou cestou jak ke konci vztahu, tak k vlastním emočním jizvám.
Jaké partnerské problémy jsou podle vás nejčastější?