Mravenčení končetin rozhodně nepodceňujte. Může se jednat o vážný problém

Mravenčení se obvykle děje tehdy, když se ocitnete na delší dobu v nehybné pozici a například si přesedíte nohu. Dojde k odlivu krve a končetina je jak umrtvená.

i Zdroj fotografie: Depositphotos
                   

Sedíte v klidu u televize nebo večer s knížkou, pak se chcete hnout, jenže jedna vaše noha je jak ze dřeva. Nemáte v ní žádný cit a dělá vám potíže s ní vůbec hnout. Po chvíli uvolnění sedu vám v noze nebo jinde začne postupně mravenčit a opět získáváte cit i plnou kontrolu. Pokud vás někdy zajímalo, co se děje, případně vás to vyděsilo, jste na správném místě. Dle Národního institutu pro následky mrtvice jde o parestezii a obvykle není důvod k obavám.

Jak se to vlastně jmenuje a co to je

Lékařská věda zná tento proces jako parestezii, neodborně se vžil termín mravenčení. Obecně jde o píchání, svědění či pálení kůže, ovšem bez jakýchkoli trvalých následků pro člověka. Většinou jde hlavně o ruce, paže či nohy, ovšem může se vyskytnout i jinde po těle. Termín mravenčení skutečně dobře popisuje pocit, jako když vám tělem pochodují stovky mravenců. Obvykle to není nic příjemného a často nastávají i obavy ze zranění.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Obvykle se nejedná přímo o bolest, pouze nepříjemné pocity a ne plnou kontrolu nad postiženou částí těla. Ztrátu citu v končetině totiž poznáme, až když k ní skutečně dojde, nemá předchozích varování. Velmi prudkou ztrátu citu v paži představuje úder do brňavky. Jedná se o citlivou oblast u loketního nervu. Ten probíhá na zadní straně kosti a kryje ho pouze vazivo a kůže. Silnější náraz tudíž způsobí brnění a někdy i krátkodobou ztrátu síly v ruce.

Návrat aktivity nervů

Pokud zaujímáme některé pozice rukou nebo nohou, dochází tlakem k přerušení zásobování konkrétní oblasti krví. To není znát hned, ovšem pozdější snaha změnit pozici končetin už na odkrvení upozorní. Mravenčení pak znamená prostou skutečnost, že se veškeré nervy zase vrací do provozu, ovšem všechny najednou. Například v noze se dá brnění často cítit pouze při došlapu, než dojde k opětovné aktivaci všech nervů tkáně.

iZdroj fotografie: Depositphotos

V případě, že vás mravenčení trápí skutečně jen v takovýchto situacích a pak odezní, nejspíš není třeba se znepokojovat. Jde o normální návrat těla do normálu poté, co bylo v atypické pozici a situaci. Pokud se ovšem vyskytuje i zdánlivě bez příčin, může jít o další zranění, případně postižení nervového systému. Zpozorněte tedy v případech, kdy mravenčení neustává ani po delší době, kdy pro něj není žádný důvod.

Možné následky mravenčení

I pokud je parestezie jen projevem obnovy aktivity nervů a krevního oběhu, nemělo by k ní docházet příliš často. Pokud máte tedy ve zvyku například posed, který vám jednu nohu blokuje pravidelně, vystavujete se dlouhodobě několika rizikům. To mohou být problémy s oběhem i návyk na abnormální pozice během spánku. Tělo se bude mít tendenci podivně kroutit, neodpočinete si a můžete si přivodit například potíže s páteří.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Chronické potíže se netýkají jenom spánku, ale i například chůze či řízení. Jakmile si tělem navyknete na atypické figury nebo pohyby, je ovlivněna prakticky každá oblast vašeho života. Pokud se parestezie objevuje již pravidelně a bez předchozího důvodu, jedná se o chronickou. Ta se odvíjí od poškození nervového systému nebo neurologického postižení. Může jít o následky mrtvice, roztroušenou sklerózu nebo encefalitidu.

Navštivte doktora a riziko nepodceňujte

Ke konkrétní diagnostice je potřeba specialista, vyšetření zahrnuje anamnézu pacienta a několik specifických vyšetření. Obvyklé jsou i laboratorní testy. Pokud je parestezie patologická, je třeba ji udržet pod kontrolou a zabránit zhoršování. Obraťte se na lékaře hlavně tehdy, pokud zažíváte bez důvodu a nečekaně parestezii nebo slabost v končetinách. Dalším příznakem je necitlivost, která postupuje tělem a pozvolna se šíří, případně potíže s dýcháním.

iZdroj fotografie: Pixabay

Máte potíže s udržením moči nebo stolice, ztrácíte cit ve tváří nebo trupu, zažíváte změny vidění, nebo máte potíže s mluvením. Různé podoby dočasné i chronické parestezie se mohou objevit tehdy, když se udeříte do hlavy, případně si poraníte krk či záda. Tento nervový projev má hodně lidí sklony podceňovat jako něco, co se „časem srovná“. Do ordinace pak hodně z nich přichází už ve fázi, kdy lze jen zpomalovat to, co nebylo včas podchyceno.

Kdy jste si naposledy trefili brňavku a jak?

Zdroj: WebMD

Diskuze Vstoupit do diskuze
120 lidí právě čte
Zobrazit další články