Pokud bychom si mohli všichni sami navrhnout svá ideální těla, výsledky by mohly být velmi zajímavé. Britský výzkum odhalil tyto trendy pomocí 3D ilustrací.
Jak by vypadala naše těla, kdybychom měli možnost si je navrhnout zcela dle představ? Jak ideály dokonalého těla vůbec vznikají a jak se jim naše tělesné schránky mohou přiblížit? A záleží vůbec na nějakém ideálu? Nickolay Lamm, umělec z Pittsburghu (který ukázal světu i reálnou podobu panenky Barbie) vytvořil naše těla pomocí 3D ilustrací založených na nedávné britské studii. Cílem bylo srovnat ideál a skutečnost.
Studie rozdílů mužů a žen
Britští badatelé dali mladým heterosexuálním bílým mužům a ženám možnost vytvořit si vlastní ideální těla. Jedno pro sebe a jedno pro hypotetického partnera. Výzkum publikovaný v roce 2012 použil 40 mužů a 40 žen v průměrném věku přes 19 let, většinou se jednalo o univerzitní studenty. Každý z nich měl k dispozici počítačové 3D modelování těla, které mohli všichni upravovat, až našli svůj vysněný tvar.
Tyto ideální formy byly pak srovnány s vlastním tělem konkrétního účastníka studie. Výsledky odhalily několik překvapení, z nichž prvním byla skutečnost, že se ideály v závislosti na pohlaví sotva liší. Muži i ženy se výrazně shodovali v pohledu na ideální tělo, ať už šlo o model pro muže, nebo pro ženu. Mužským ideálem je v zásadě obrácená pyramida se širokými rameny a úzkým pasem. Ženský ideál jsou zase klasické „přesýpací hodiny“.
Ideál versus realita
Zadruhé muži i ženy preferovali hubenější ženská těla, než jakými skutečné ženy disponovaly. Ženy zase upřednostňovaly větší hrudník, než jaký se vyskytoval u mužů. Dle Martina Tovée, jednoho z autorů studie z Institutu pro neurovědu v Newcastlu, šlo o lehké překvapení. Je totiž docela možné, že ženy během modelování přeháněly tu část těla, která pro ně byla zvláště důležitá. Muži tuto část také „nafoukli“, relativně k ideální formě stanovené ženami.
Podle mnoha odborníků vycházejí ideály těla z toho, co značí zdraví a plodnost člověka. Jiní věří zase v kulturní vliv, a hlavně prezentaci médií, která má mnohem větší dopad než genetika nebo evoluce. Lamma podle jeho slov zaujalo, že i když jde o ideální těla, na něž by člověk musel dřít hodiny v posilovně, těla samotných účastníků studie vypadají stále dobře. Důvod rozdílů mezi ideálem a realitou leží nejspíš v tom, co vidíme v médiích.
Univerzální nastavení vnímání
Tovée, který strávil roky terénním bádáním, věří, že máme něco jako základní nastavení, díky němuž vnímáme některé fyzické rysy. Kulturním srovnáním pak vychází najevo rozdíly, které jsou spojené s bohatstvím a dostupností potravin. Čím náročnější je ve společnosti získat jídlo a další zdroje, tím více muži upřednostňují baculatější ženy. Vyvinuli jsme se s určitými preferencemi, jenže kultura stanovuje průměr těchto preferencí.
Když jsou lidé dotázáni na to, co je podle nich „průměrná“ žena, vybírají z možností hubenější ženy s menším poměrem boků k pasu, než je tomu ve skutečnosti. Naše představa o průměrné ženě je dokonce extrémnější než cokoli, co kdy člověk uvidí na obálce nebo uvnitř vydání magazínu Vogue. A tohle se utváří někdy v pátém roku života člověka. Jenže všechno je také otázka kontextu, skrze který tyto míry vnímáme.
Snažili jste se někdy dosáhnout ideálního těla?
Zdroj: Today
Tiskové zprávy
|
PŘEČTENÍ: 6221
Historie a kultura
|
PŘEČTENÍ: 9298
