Náš svět trpí spánkovou deprivací. Během minulého století spali lidé v průměru 9 hodin za noc, dnes se polovině populace dostane méně než 7 hodin nočního odpočinku.
Co jiného lze však očekávat ve světě, který naše mozky prakticky neustále stimuluje? Každou chvíli, kdy spíme, jsme vlastně něco prošvihli. Proč tedy vůbec spát? Co kdybychom to vůbec nepotřebovali? Dokázali bychom fungovat bez následné mrzutosti? Bylo by možné zůstat neustále vzhůru, a přitom vůbec přežít? Všechny vaše orgány, od plic přes srdce až po mozek – ten hlavně – potřebují vydatný noční odpočinek, aby odvedly tu nejlepší práci.
Zdravotní dopady dlouhého bdění
Bez dostatku spánku si rychle zvyšujete riziko vysokého krevního tlaku, depresí, cukrovky, obezity a kardiovaskulárních chorob. Nemluvě o mnoha infekcích, které jen čekají na oslabenou imunitu. Ovšem v roce 1965 zůstal mladík ve věku 16 let vzhůru po celých 11 dní a neutrpěl žádné trvalé následky. V roce 2007 badatelé otestovali na primátech nový lék, který snižoval negativní dopady spánkové deprivace a současně navyšoval kognitivní výkon.
Nabízí se tedy obecná otázka, zda bychom jednou mohli potřebu spánku zcela odstranit. V tomto stavu trávíme v průměru třetinu života. Každý den bychom tak získali 8 hodin navíc. Trávili byste více času s rodinou a přáteli? Naučili byste se nové dovednosti, našli si nového koníčka nebo jinak rozvinuli svůj potenciál? Pravdou je, že ne všichni by to viděli jako „volný čas“. Protože čím více bdíte, tím více peněz vás to ve výsledku stojí a ty musíte vydělat.
Není to jen o výhodách
Velmi snadno by tak narostl váš nákupní seznam. Každý den sníme v průměru 3 jídla, spotřeba by tedy vzrostla na dvojnásobek, na celých 24 hodin je třeba mnoho energie. Vzrostla by i spotřeba paliv, což by mělo nevyhnutelný dopad na prostředí. A nejde jen o to, že by lidé více jezdili. Také bychom více svítili, protože bychom byli přeci neustále aktivní. Workoholici by mohli v práci zůstat prakticky neomezeně, stejně tak další, co si chtějí vydělat navíc.
Práci a dalším povinnostem už takhle vděčíme za slušnou hladinu stresu, absence spánku by tento problém jen prohloubila. Byla by tak poptávka po 24hodinových terapeutech, spolu s 24 hodin otevřenými restauracemi a 24 hodin pracujícími farmáři. Potřebné množství potravy by totiž radikálně vzrostlo. Nejen kvůli tomu, že bychom potřebovali víc jíst, ale protože i kdybychom nepracovali delší dobu, měli bychom tendenci být jednoduše produktivnější.
Tělo odpočívat prostě musí
Tady ale leží problém. Máme hodně způsobů, jak být produktivnější, odříkání si spánku mezi ně ale rozhodně nepatří. Lidé jsou skutečně produktivní zhruba 6 hodin za den. To ovšem za podmínky, že si dopřejí potřebný čas na dobití. Rozhodně tedy není zaručeno, že by právě absence spánku vedla k produktivnější společnosti. Snadno bychom tak dospěli do stádia, že budeme mít k dispozici pouze čas navíc bez jakékoli smysluplné náplně.
Došlo by k růstu popularity filmů, seriálů a videoher – společně s bary a samozřejmě kavárnami. Bez ohledu na pracovní režim vaše tělo prostě potřebuje přestávky. A ať děláte, co děláte, spánek ničím nenahradíte. Proč byste to vlastně dělali? Produktivita a splněné úkoly jsou fajn. Zábava je taky příjemná. Ale není obyčejný odpočinek taky nádherný pocit? Dopřejte si dnes pořádně vydatný spánek a uvidíte, jak budete zítra svěží a krásně čilí.
Kolik spánku si reálně v noci dopřejete?
Zdroj: TheScientist
Technika
|
PŘEČTENÍ: 12400
