Video, jak se naše podoba po tisíce let měnila a vyvíjela. Zrychlená simulace evoluce je doslova hypnotizující

Ne, opravdu, jen si to zkuste představit. Může to být pěkný nápor na myšlenky, že? Aby byl tento proces lépe pochopitelný, paleoumělec John Gurche vytvořil 90 sekundový časosběrný klip, který ukazuje proměny lidské tváře. Je na něm krásně vidět, jak jsme se jako druh měnili. Soustředí se hlavně na moderní anglosaskou tvář. Video bylo uveřejněno už v roce 2013 a od té doby se díky vědcům podoba lidského rodokmenu zase trochu posunula.

Pohled do milionů let lidské tváře

Tento průběh modelace má ovšem stejný dopad jako měl před lety. Cesta začíná Sahelantropusem tchadensis, jedním z nejstarších známých předků člověka. Ten žil asi v době před 7–6 miliony let v centrální Austrálii. Badatelé věří, že chodil vzpřímeně a jeho tvář byla kombinace rysů opičích a lidských. Pak se podoba mění přes druhy jako Australopithecus afarensis, jinak známý také jako Lucy, a Homo heidelbergens.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Nemůže samozřejmě chybět člověk neandertálský, jehož tvář se postupně mění víc do „lidské“, jak ji známe. V této simulaci zvlášť vynikne to, jak se některé rysy tváře prakticky nemění, a to ani během 7 milionů let. Moderní lidé zvolení umělcem pro tuto modelaci jsou anglosaského původu, takže nejde o reprezentaci celého lidského druhu. Jasně ale ukazují obecný postup a jsou dostatečným příkladem na získání obecného náhledu.

Ve spolupráci se Smithsonovským muzeem

Gurche modely vytvořil ve spolupráci s Programem lidského původu ve Smithsonovském muzeu přírodní historie. Video je také trailer na knihu Shaping Humanity. Nejde ovšem jen o umělecké ztvárnění, vycházel velmi přesně z nalezených fosilií. Pomocí nálezů ode všech druhů vytvořil ty nejpřesnější možné modely. „Obvykle toho kosti hodně prozradí o tom, jak se konkrétní druh vyvinul,“ řekl Gruche ve Science Friday Adamu Wernickovi v roce 2014.

iZdroj fotografie: Depositphotos

„Možná jsou na kostech stopy silných svalů od svalstva na hlavě, rukou a pažích. Když děláte takovou práci, musíte myslet na uměleckou, estetickou, ale i vědeckou stránku. Nemůžete si jen tak vymýšlet.“ Je obrovské štěstí, že existují umělci tohoto typu, kteří využívají své dovednosti a přivádí takové umění k životu. Bez ohledu na to, jak moc schválené práce o lidské evoluci čtete nebo na jaké se díváte zkameněliny, tohle je něco zcela jiného.

Pohled do vlastních očí nic nenahradí

Nic neosloví běžného člověka tak, jako pohled do jiné lidské tváře, která se mění před očima z druhu na druh, z předka na předka. „Někdo může položit otázku, jaký má vlastně taková rekonstrukce našich předků z řad primátů význam. Nestačí nám snad kosti?“ napsali o Gurchově knize v Yale University Press. „Na vytváření historie a jejím přivádění takto doslova k životu je pro člověka něco fascinujícího, je to jednoduše cítit skutečností.“

„Naše historie sestává nejen ze slov na stránce nebo několika prostých kostí. Je to vědomí, do kterého se snažíme ponořit a užít si ho. Snažíme se jím také inspirovat a poučit se z něj pro budoucnost.“ S tím nelze než souhlasit. Simulace tohoto typu navíc umí přitáhnout i prostého diváka nebo zájemce o lidskou evoluci. Osloven touto formou se pak kolikrát vydá na pouť ke složitějším informacím, které nemusí být tak snadno přístupné.

Který zlomový moment v našem vývoji vám přijde nejvýznamnější?

Zdroj: Science