Kde a proč vznikly konspirační teorie o utajených letech do vesmíru? Přeneste se o celých šedesát let do historie a přečtěte si, které z pověstí se potvrdily.
Den 12. dubna 1961 se zapisuje do světových dějin ve chvíli, kdy Jurij Gagarin, 27letý muž, vstoupí do rakety, odstartuje a překročí hranice zemské atmosféry. Když se po sto osmi minutách vrátí, koluje mezi lidmi teorie, která naznačuje, že živý člověk byl do vesmíru vyslán již o celé týdny dříve. Zdrojem informací pro danou teorii byl článek v deníku Daily Worker, který informoval o již ukončené vesmírné výpravě. Autorem článku byl moskevský zpravodaj pro zmíněné noviny Dennis Ogden.
Na každém šprochu je pravdy trochu
Ogdenův článek informoval čtenáře o tom, že už koncem března téhož roku byl do vesmíru vyslán jiný muž, syn leteckého konstruktéra. Článek byl ale otištěn dříve, než Gagarin vůbec odstartoval do vesmíru. Tato skutečnost byla pochopitelně příčinou mnohých konspiračních teorií, které přetrvávají až do dneška. Sovětský svaz ovšem trval na tom, že byl prvním živým člověkem ve vesmíru Jurij Gagarin.
Další, kdo přilil vodu do mlýna konspirační teorie, byl francouzský novinář Eduard Bobrovsky. Podle něj měl být skutečným prvním člověkem ve vesmíru zkušený testovací pilot Vladimír Iljušin, který prý startoval v kosmické lodi Rossija. Avšak protože byl jeho návrat z mise provázen neblahými skutečnostmi, které poznamenaly jeho duševní i fyzické zdraví, byl Iljušunův let ze strany Sovětů upozaděn a do centra pozornosti se dostal až Gagarin.
Byl tedy první Iljušin?
Dva italští bratři, radioamatéři Achille a Giovanni Judica-Cordiglia, se proslavili tím, že dle svých slov již několik let před startem Jurije Gagarina zachytili signály z vesmíru, které musely být vyslány člověkem. V prosinci roku 1960 prý dokonce zachytili volání SOS, které mělo pocházet z vesmírné lodi Sputnik 4, ta ale měla být bez posádky. Bratři tvrdili, že na palubě byli živí lidé a posádka zemřela ve vesmíru uvězněná v lodi. I přes odmítavý postoj SSSR získali tito radioamatéři pozornost médií.
Bratři Judica-Cordiglia poskytli veřejnosti i dříve zachycené záznamy. Bylo jich celkem devět a předávali je médiím postupně v průběhu čtyř let. Navzdory popření ze strany Sovětů se oba bratři stali mediálními hvězdami v domovské Itálii, a dokonce byli pozváni i do NASA. V dnešní době díky odtajnění informací, které byly uloženy v sovětských archivech, víme, že tito italští radioamatéři byli průkopníky tehdejších fake news.