Už brzy si kafe budou dopřávat jen „vyvolení“. Svět se totiž řítí do velké kávové krize

Jeden z celosvětově nejoblíbenějších nápojů pravděpodobně čeká těžké období. Vzhledem k probíhající globální změně klimatu ubývají pro pěstované kávovníky (Coffea) vhodné přírodní podmínky. Navíc dochází k rozšiřování areálů přirozeného výskytu škůdců a chorob, které mohou zdecimovat takřka celou úrodu. V budoucnu se proto bude celý svět potýkat s hlubokou kávovou krizí, která vyžene cenu nápoje do astronomických výšin. Již v roce 2050 bude plocha poskytující pro kávovníky vhodné pěstební podmínky poloviční.

Příprava kávy je nedávnou záležitostí

Historicky pochází káva z oblasti Etiopie, konkrétně z provincie Kaffa, v níž se dodnes pěstuje. První zmínky o její konzumaci sahají do 6. století našeho letopočtu. Kávová zrna se nejprve žvýkala – pražit se začala později a vlastně náhodou. Lidé ucítili aroma pražených kávových zrn až po rozsáhlém požáru, který oblast zachvátil. Zmínky o počátcích kultivace kávovníků pochází z Jemenu, a sice ze 13.–14. století. Do Evropy se káva dostala až v 17. století. Espresso bylo vynalezeno o další tři století později.

V současnosti svět prožívá tzv. třetí kávovou vlnu, kdy je kladen důraz nejen na konzumaci nápoje, ale také na jeho kvalitu a způsob přípravy (moka konvice, french press, aeropress, filtrovaná káva, džezva, espresso, chemex, vacuum pot, aj.). Podle dostupných zdrojů se celosvětově vypijí 2 miliardy šálků kávy denně. Bohužel, s postupující klimatickou změnou dochází i ke změně vhodných podmínek pro pěstování kávovníků, a tudíž ke snižování celkové produkce kávy.

Riziko vyhubení a nižší odolnosti proti škůdcům

Určitým řešením by bylo posunout výrobu kávy do severnějších oblastí, avšak není jisté, zdali tam budou splněny základní životní nároky kávovníku (průměrná roční teplota 18–21 °C, vysoká vzdušná vlhkost, polostinné stanoviště). Bude-li zmenšování ploch a úbytek produkce pokračovat stávajícím tempem, již v roce 2080 kávovníky z volné přírody zmizí. Jejich pěstování bude možné pouze v uměle vytvořených podmínkách, což s sebou ponese snížení genetické diverzity rostlin.

iZdroj fotografie: Depositphotos

To, společně s méně vyhovujícími podmínkami, bude mít za následek vyšší náchylnost rostlin k napadení škůdci a chorobami. Jednou z nich je rez kávová (Hemileia vastatrix), která se poprvé objevila na Srí Lance koncem 19. století. Odtud se rozšířila do Afriky, Asie a v 70. letech 20. století i do Ameriky, kde se do roku 2010 rozšířila po všech plantážích. Jen v loňském roce zničila rez kávová 16 % celkové úrody ve Střední Americe. S postupujícím oteplováním se jí daří přesouvat i do horských oblastí, které byly dříve pro její rozmach příliš chladné.

Zapomenutý kávovník je nadějí pro budoucnost

Jednou (a možná jedinou) nadějí na záchranu kávy je vyšlechtění nových kultivarů. Ačkoliv má rod Coffea přes 120 druhů, k přípravě kávy jsou vhodné jen 2, a sice Robusta a Arabika. S výzkumem vhodných odrůd pomáhají kromě výzkumných center a institutů i některé kávové řetězce. Velmi nadějným je druh Coffea stenophylla (kávovník úzkolistý), který je odolnější a snáší i chladnější podnebí. Bohužel málo plodí, proto se pro produkci příliš nevyužíval a nevyužívá. Ovšem v budoucnu, podaří-li se ho výzkumníkům vyšlechtit, se může stát kávovou budoucností.

Kolik šálků kávy si denně připravíte?

Zdroj: TheScientist