Některé alternativní zdroje energie vás připraví o slova. Jsou mezi nimi řasy, odpadky i městská infrastruktura

Platné cíle státní energetické politiky České republiky byly schváleny v roce 2015. V tu dobu nikdo nepředpokládal energetickou krizi, s níž se (nejen) tuzemsko v současné chvíli potýká. Kdyby ano, možná by stát k jejich naplňování přistoupil rychleji a důrazněji. Základem strategie s výhledem do roku 2040 se totiž stala soběstačnost ve výrobě elektřiny a pozvolný přechod z uhlí na jádro. To vše společně s narůstajícím podílem obnovitelných a druhotných zdrojů energie. Mezi ty patří sluneční, větrná i geotermální energie, ale i ta získaná z odpadních vod, řas či bolševníků.  

Energie získaná z biomasy

Jedním z dobře prozkoumaných alternativních zdrojů energie je biomasa. Jejím spalováním se běžně získává teplo, pára či elektrická energie, a to za minimálního vlivu na tvorbu skleníkových plynů. Obecně lze říci, že v biomase je chemicky uložená sluneční energie, kterou rostliny přeměnily na organickou hmotu. Pro její uvolnění stačí biomasu spálit. V současnosti se uvažuje o využití bolševníků (latinsky Heracleum) – plevelnatých, invazních rostlin, které zamořují nejen českou krajinu.

Bolševníky lze dobře využít jako součást superkondenzátorů čili akumulátorů, které jsou schopné rychle nashromáždit a následně vydat velké množství energie. Rostliny se skvěle hodí na výrobu potřebných elektrod (ty jsou tvořeny uhlíkovými porézními materiály). Dalším zdrojem biomasy jsou řasy – jednoduché fotosyntetizující organismy. Dají se jak vysušit a zpracovat na biopalivo, tak pěstovat a následně fermentovat za vzniku bioplynu (metan), který dle výchozího množství pohání příslušný generátor.

Vědci se rovněž snaží podpořit rozvoj získávání energie z odpadů a odpadních vod – zpracování 100 % spalitelné složky odpadů v zařízeních na energetické využití odpadů je mimochodem jedním z tuzemských dílčích energetických cílů. Podle dostupných zdrojů lze z odpadní vody získat až 17 % z celkové spotřeby energie. Aby to bylo možné, do čisticích nádrží jsou v rámci pokusů introdukovány exoelektrogenní bakterie, které rozkládají biologický odpad a současně generují elektrický proud. Plošné využití bakterií ale zatím není kvůli složitosti procesu možné.

Lidé jako zdroj energie

Zatím v rovině experimentů se začali jako alternativní zdroj energie využívat i samotní lidé. Energie potřebná k pohánění různých zařízení (například turniketů, drobné elektroniky, pouličního osvětlení nebo baterky) se získává z každodenních činností nebo lidskými těly generovaného tepla. Cestující, kteří dennodenně prochází turnikety na vlakovém nádraží v Tokiu, zákazníci nizozemské kavárny Natuurcafé La Porte nebo pěší obdivující centrum Londýna, ti všichni svými činnostmi přispívají k získávání energie.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Pro to jsou využity tzv. piezoelektrické články (například křemen či křišťál) zabudované do podlahy a chodníků, které deformováním (tlakem a vibracemi) generují elektrické napětí. To vzniká i v důsledku tzv. termoelektrického jevu, při němž dochází k získávání elektrické energie z tepla vyzařovaného lidskými těly – při tomto jevu dochází k přímé přeměně rozdílu teplot na elektrické napětí. Energie takto získaná je použitá k rozsvícení baterky, pohonu drobné elektroniky, ale i k vytápění budov.

Který z alternativních zdrojů energie vás zaujal?

Zdroj: ScienceDirect