Středověk je považován za jedno z nejbezohlednějších období, pokud jde o obecný přístup k lidem. Zde je přehled velmi propracovaných metod, jak je lámat a mučit.
V temném středověku šlo málokdy o prokázání skutečné viny nebo neviny. Mučení bylo bráno jako legitimní nástroj výslechu. Ovšem při slově mučení se běžně vybaví jen pár nástrojů, a to ještě poměrně jednoduchých, například palečnice nebo různé kleště. Rejstřík dostupných mučicích zařízení či pomůcek byl však mnohem širší, ačkoli primární účel zůstával naprosto totožný. A v zásadě se lišila jen konkrétní část těla, která byla mučením postižena a na níž vznikala obvykle trvalá újma.
Hruška utrpení
Tento krutý nástroj byl užíván k trestání žen, které podstoupily potrat, dále pak lhářů a homosexuálů. Zařízení bylo ženě zavedeno do pochvy, u mužů do řitního otvoru. Jakmile začal kat otáčet šroubem, došlo k rozevírání „okvětních lístků“. Ty záhy roztrhaly obětem maso a způsobily nesnesitelná muka. Většina trestaných zakrátko zemřela na otravu krve, o jakékoli hygieně totiž nemohla být řeč.
Stojan neboli skřipec
Něco jako synonymum mučení. Oběť byla v tomto případě přivázána k dřevěnému rámu, nohy a ruce v opačných směrech. Postupným roztahováním byly nejdříve natrženy tkáně chrupavek a pak všechny končetiny vytaženy z kloubů. V pozdějších verzích přibyly ještě hroty, které se oběti zarývaly do zad. Jako by to samotné nestačilo, byly namazány solnou pastou.
Kateřinské kolo
Než byla k tomuto kolu oběť přivázána, bylo provedeno zlámání končetin. Během rotace došlo k jejich kompletnímu vylomení – proto běžně známý termín „lámání v kole“ –, což způsobilo neuvěřitelná muka. Někdo zemřel na bolestivý šok, jiní mohli trpět i několik dní.
Pipe neboli „krokodýl“
Do tohoto železného „obojku“ byly umístěny končetiny nebo obličej oběti, takže došlo k znehybnění. Kat pak postupně žhavil železo a donutil lidi, aby se přiznali naprosto k čemukoli.
Měděný býk
Jedna z nejkrutějších pomůcek měla podobu měděné duté sochy býka. Trestanec byl umístěn dovnitř a pod býkem byl zapálen oheň. Došlo tak k uvaření zaživa a smrti na popáleniny i udušení. Výkřiky vycházející z nitra sochy připomínaly temné hučení naštvaného býka.
Španělský osel
Kláda ve tvaru trojúhelníku stála na dvou nohách a připomínala stříšku. Nahá oběť byla posazena na horní hranu, která se zařezávala přímo do rozkroku. K nohám jí ještě kat přivázal závaží, které ji táhlo dolů.
Drtiče hlavy
Zubatá železná polokoule na šroubu. Pod touto „čepicí“ končila hlava nešťastníka. Kat pozvolna utahoval šroub a tato železná čapka tlačila na lebku. Nejdříve došlo ke zlomení čelisti, tudíž vypadly zuby. Pak byly vytlačeny oční bulvy a nakonec praskla celá lebka.
Kočičí tlapka
Pod něžným názvem se skrývají malinké hrabičky. Sloužily k oškrábání a otrhání masa z končetin až na kost.
Drtiče kolen
Dvě klády vybavené hroty proti sobě, obojí na šroubech. Tento nástroj si velmi oblíbila inkvizice. Mezi zuby bylo umístěno koleno oběti, při utažení hroty prošly masem a pak drtily kolenní klouby. Po takovém mučení už nedokázala oběť sama vstát.
Jidášova kolébka
Podobný princip jako španělský osel, tentokrát byla ovšem oběť natlačena na železnou pyramidu s jedním ostnem. Kontaktním místem byla přímo řiť nebo pochva a vzniklé zranění vedlo velmi rychle ke smrti mučeného.
Jaké z těchto nástrojů jste někde viděli?