Udržitelnost je bezpochyby žhavé téma, které bere velmi vážně jak hodně firem, tak spotřebitelů. Týká se ho však také mnoho nepravd a polopravd.
Udržitelný život je jednou z manter poslední doby. Na toto téma existuje nespočet článků, přednášek, kurzů, návodů a kdoví čeho ještě. Ovšem stejnou měrou se s ním pojí mnoho nepravd, polopravd, mýtů a silně zavádějících informací, které je třeba nějak pojmout, zpracovat a správně vyhodnotit. Proto se dnes podíváme na ty hlavní, které se opakují nejčastěji.
Luxusní zboží a uhlíková stopa
Hodně lidí nepovažuje nákup luxusních produktů za udržitelný nákup, v čemž možná hraje roli vnímání okázalosti jako protikladu k etice nebo zeleným hodnotám. A je to v zásadě pochopitelné. Lidé si také mohou říct, že drahé zboží se tolik nevyužije. Nicméně větší finanční síla umožňuje producentům zvyšovat tlak na volbu surovin a způsob výroby. To často zahrnuje zkušené lokální výrobce, kteří se postarají o skutečně kvalitní produkt – který vám vydrží klidně po generace.
Nulové emise a podobné formulace jsou jistě všem známé slogany provázející právě snahu o udržitelnost. Dokonce si dnes můžete koupit „emisní odpustky“. Jenomže nějakou uhlíkovou stopu za sebou zanechává každá činnost a to, že pak vysadíte někde sad stromů, může být vedlejší. Je to spíše forma zelené propagandy a nátlaku než reálný boj s fenoménem globálního oteplování.
Náročnost udržitelnosti
V naší spotřebě hraje cena klíčovou roli a ano, prvotní vstup do udržitelného způsobu života s sebou přináší zvýšené náklady, protože takové produkty jsou obvykle dražší. Jenže většina se jich dá použít znova, navíc šetříte za obaly, a tím pádem za odpad. Otázka plastového odpadu má pak tři základní prvky – redukci, opětovné použití a recyklaci. V první řadě je však třeba omezit jejich používání, hlavně to jednorázové, které je nejhorším použitím plastů obecně.
Jedním z hlavních argumentů proti tomuto trendu je, že jednotlivec stejně nic nezmění. Jenže u jednotlivce začíná všechno, protože každý z nás je tou částečkou mravenčí práce, která ukazuje příklad ostatním a může je inspirovat ke stejnému chování. A v dnešní digitální době, s obrovským dosahem sociálních sítí, se prakticky nenajde člověk, který by neměl nějaký vliv na své okolí. Každá cesta začíná prvním krokem.