Je možné, že se mezi námi pohybují mimozemšťané? Astrobioložka vysvětluje, proč je pravděpodobně nejsme schopni vidět

Zkratka znamená pohyb, dýchání, citlivost, růst, reprodukci, vylučování a výživu. Ale Helen Sharman, první britská astronautka a chemička na londýnské Imperial College, nedávno prohlásila něco nevídaného. Konkrétně to, že mezi námi mohou žít mimozemské organismy, které nemůžeme vidět. Jak by bylo něco takového možné? I když je život lehce rozeznatelný, je ve skutečnosti nesmírně obtížné ho pořádně definovat.

Co je to život, toť otázka

Nad tímto prostým úkolem – tedy definicí života – strávili vědci a filosofové v debatách už celá staletí, jestli ne milénia. Například taková 3D tiskárna může sama sebe reprodukovat, ale nenazvali bychom ji živou. Na druhé straně mula je kompletně sterilní a nikdy bychom zase neprohlásili, že se nejedná o živého tvora. Protože se nikdo neshodne, existuje více jak 100 definic toho, co je vlastně život, přičemž každá má něco do sebe.

Alternativní, i když nikoli dokonalý přístup, popisuje život jako „chemický systém, který je schopen se udržet vlastními silami a je schopen darwinovské evoluce“. Což nepochybně funguje pro mnoho případů, které chceme popsat. Nedostatečná definice je ovšem velký problém, když přijde na hledání života ve vesmíru. Naší neschopností ho definovat jinak než tím, že „to poznáme, až to uvidíme“, se reálně velmi omezujeme.

Život, ale na takový, jak ho sami známe

Naše představa totiž zůstává výlučně v geocentrickém a dokonce antropocentrickém rámci. Když se zamyslíme nad mimozemšťany, většinou si je představujeme jako humanoidní tvory. Jenže inteligentní život, po kterém tak zoufale pátráme, rozhodně nemusí mít humanoidní podobu. Podle Sharman mimozemšťané existují. „Budou vypadat jako vy nebo já a budou tvořeni uhlíkem a dusíkem? Dost možná ne. Třeba už tu jsou a jen je nevidíme.“

iZdroj fotografie: Depositphotos

Takový život by existoval v tzv. stínové biosféře. Sharman tím nemyslí žádnou sféru duchů, ale neobjevené tvorby s odlišnou biochemií. To znamená, že je nemůžeme zachytit nebo dokonce studovat, protože se pohybují mimo hranice našeho poznání. Za předpokladu, že existuje, by taková stínová biosféra byla nejspíše mikroskopická. Takže proč jsme je ještě nenašli? Naše možnosti studia mikroskopického světa jsou obecně omezené.

Jen ten život, který jsme schopni poznat

Jen poměrně malé procento mikrobů a souvisejících organismů se dá vypěstovat v laboratoři. To znamená, že tu může opravdu být mnoho životních forem, kterých jsme si ještě nevšimli. Máme možnost sekvencovat DNA mikrobů, které nemáme v laboratořích, ale tato metoda detekuje život jen v takové podobě, v jaké mu rozumíme – tedy ten, který DNA obsahuje. Pokud ovšem takovou biosféru najdeme, není jasné, jestli ji hned říkat mimozemská.

iZdroj fotografie: Pxhere

Reálně pro nás totiž bude pouze „neznámá“. Populární návrh pro alternativní biochemii je její založení na křemíku, nikoli uhlíku. Dává to smysl i z geocentrického hlediska. Kolem 90 % Země se skládá z křemíku, železa, hořčíku a kyslíku. To znamená, že je tu ještě mnoho území s potenciálním životem. Křemík je uhlíku podobný a má 4 elektrony, které mohou vytvářet spojení s atomy. Je ovšem těžší, na rozdíl od 6 protonů uhlíku jich má 14.

Obtížné, nikoli však zcela vyloučené

Zatímco uhlík vytváří snadno velmi dlouhé trojité nebo dvojité řetězové sekvence, pro křemík je to mnohem těžší. Nejdou mu pevná spojení, takže dlouhé molekuly jsou mnohem nestabilnější. Život na Zemi je v základech zcela odlišný od samotné kompozice planety. Další argumentem proti je skutečnost, že valná většina křemíku je ve skalách. Chemické složení života na Zemi je vlastně poměrně podobně složení Slunce.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Asi 98 % atomů v biologii sestává z vodíku, kyslíku a uhlíku. Pokud tedy existuje životaschopná forma organismů na bázi křemíku, mohla se vyvinout někde jinde. Existují ale i podpůrné argumenty a to v první řadě adaptabilita přírody. Vědci před několika lety vyvinuli bakteriální protein, který se s křemíkem spojoval. V základu tedy přivedli křemík k životu. I když je tedy proti uhlíku méně pružný, může si svou cestu najít.

Absence a přítomnost důkazních materiálů

Musíme se tedy nějak naučit přemýšlet mimo naši pozemskou biologii a ustanovit způsoby, jak poznávat životní formy, které jsou od těch našich od základu odlišné. Existuje na to mnoho experimentů, podobných jako ten z Caltechu. Bez ohledu na víru v existenci života ve vesmíru pro něj nemáme žádné důkazy. Země zatím podporuje jediný známý život ve vesmíru. Bez ohledu na život někde jinde musíme hlavně chránit ten pozemský.

Je přitom jedno, zda jde o pozemské nebo mimozemské formy. Mohli by tedy mimozemšťané existovat přímo mezi námi? Sharman nevěří, že nás kdysi navštívily formy života s technologií dovolující cestovat obrovským prostorem vesmíru. Máme ale důkazy o uhlíkových formách, jejichž molekuly k nám dorazily na meteoritech. Dostupné nálezy tedy rozhodně nevylučují stejnou možnost pro další neznámé formy a organismy.

Jakou nejpodivnější formu života jste si kdy představovali?

Zdroj: TheScientist