Ruská „speciální operace“ se nevyhnula ani Černobylu. Hrozí nějaké nebezpečí při bojích v této oblasti?

I zdánlivě bezcenná oblast Černobylu budí zájem ruského vojska, které ji zabralo mezi prvními. Řada lidí se obává případné další katastrofy.

Zdroj fotografie: iStock

Ruské jednotky vstoupily koncem února kromě jiných oblastí také do uzavřené zóny v prostoru jaderné elektrárny v Černobylu. Zaměstnanci zůstali na místě a snažili se zajistit chod zařízení. Dne 9. března pak oznámili, že elektrárna je bez proudu a dieselové agregáty vydrží přinejlepším dva dny. Celý okolní svět se logicky už při prvních záběrech útoku zděsil, co z tohoto ruského kroku může vzejít.

Připomínka nejhorší jaderné katastrofy

Černobyl je nechvalně známý kvůli havárii ze dne 26. dubna 1986. Při ní došlo ke zničení čtvrté jednotky a obrovskému úniku radiace. Ten byl podle odhadů 400krát silnější než při explozi americké jaderné bomby v Hirošimě. Následovala rozsáhlá operace a elektrárna byla postupně odstavena. V roce 2016 byl 4. reaktor zakryt betonovým sarkofágem „Shelter 2“. V místě je momentálně uloženo asi 2 400 tun vyhořelého jaderného paliva.

Zdroj fotografie: Pxhere

Oblast 2 600 km čtverečních kolem reaktoru byla prohlášena za uzavřenou či zakázanou zónu a je pečlivě kontrolována. Je tak omezen kontakt lidí s radiací i její šíření do vzduchu, vody nebo prostřednictvím prachu. Sarkofág funguje obousměrně – kromě ochrany před radioaktivitou uvnitř brání také prostor reaktoru před vnějšími vlivy, tedy větrem či deštěm. Jedním z bodů Ženevské konvence o vedení války je pak jasné stanovisko, že „na jadernou elektrárnu se neútočí“.

Proč ji vojensky obsazovat?

Z pohledu ruských jednotek je Černobyl velmi pohodlný způsob útoku na Kyjev, který je kousek od spojeneckého Běloruska. Díky uzavřenosti prostoru jsou tu zachovalé cesty a oblast je opuštěna. V elektrárně navíc stále funguje uzel pro distribuci elektřiny, a to i do hlavního města. Samotné místo je pak jakousi ochranou před použitím bomb, dělostřelectva a další těžké techniky – každý bude mít strach ze zasažení reaktorů.

Zdroj fotografie: Pxhere

Při sledování záběrů z obsazování elektrárny se u mnoha lidí dostavil strach z jaderné nehody. Jaderné elektrárny jsou obecně stavěny velmi robustně a jejich konstrukci chrání silná betonová vrstva. Černobyl byl navíc již dávno odstaven, mnoho systémů bylo rozebráno a palivo je prakticky neškodné. Za aktuálního stavu tu nejsou podmínky pro vznik řetězové reakce a palivo je ve velkých nádržích, kde ho chladí voda. Riziko tohoto typu tu tedy nehrozí.

Jaké je tedy riziko v Černobylu?

Zakázaná zóna zůstává nadále jednou z nejsilněji kontaminovaných oblastí na planetě, některé její části překračují povolenou úroveň radiace až 1000krát. Ráno 24. února 2022 zachytily senzory znatelný skok v úrovni radioaktivity. Vzhledem k tomu, že netrval dlouho, lze soudit, že samotný sarkofág nebyl nijak poškozen a tento výkyv vyvolal pouze pohyb osob a techniky v oblasti. Znepokojení odborníků způsobují možné požáry v uzavřené zóně.

I odstavená elektrárna stále potřebuje vnější elektřinu, výpadek proudu je tedy jistým rizikem. Černobyl chladí palivo v bazénu, kde voda neustále cirkuluje. Tento materiál už je ovšem za dekády odstavení v takovém stavu, že ho lze uchladit i prostým vzduchem. Nehrozí tedy, že by došlo k jakékoli explozi a případnému rozptylu radioaktivních částic do okolí. Dodávky elektřiny byly obnoveny 13. března, tedy 5. dne, a žádný incident se nekonal.

Kolik vám bylo v době, kdy došlo k černobylské havárii?

Zdroj: ScienceDirect