Když se planeta mstí: Které přírodní katastrofy měly na svědomí nejvíce lidských životů?

Děsivé přírodní katastrofy byly nedílnou součástí lidského života už od jeho úsvitu. Počty mrtvých, které si živly vyžádaly v dávnověku, jsou však ztraceny v čase.

Zdroj fotografie: iStock

Podle Global Change Data Lab zemře každý rok v důsledku přírodních katastrof na 60 000 lidí. Započítány jsou zemětřesení, erupce sopek, hurikány, tsunami, povodně, lesní požáry a sucha. Z historie však máme pouze střípky. Například řecký ostrov Théra zažil erupci sopky, která kolem roku 1600 před Kristem vyhladila celou minojskou civilizaci. To aspoň uvádí studie uveřejněná v roce 2020 v Proceedings of the National Academy of Sciences.

Čím novější, tím více záznamů máme

Díky historickým záznamům mohou badatelé odhadnout, kolik životů vyhaslo během našeho letopočtu. Tento přehled postupuje od nejmenších po největší. Dne 11. října roku 1138 se začala třást půda pod syrským městem Aleppo. Město stojí na hranici arabské a africké tektonické desky, ovšem tento případ zemětřesení byl zvlášť silný. Ztráty jsou odhadovány na 230 000 životů, údaje však pochází z 15. století a mohly se míchat s jinými.

Zdroj fotografie: Pxhere

V 3.42 ráno 28. července roku 1976 bylo dle zprávy USGS čínské město Tchang-šan srovnáno se zemí zemětřesením o síle 7.8 stupně. Jde o průmyslové město s populací v době katastrofy asi 1 milion lidí, oficiální údaje hovoří o 240 000 mrtvých. Podle některých expertů je číslo masivně podhodnoceno a realita je 700 000 obětí. Zkolabovalo 85 % všech budov a otřesy byly cítit až v Pekingu vzdáleném 180 km. Obnova trvala několik let.

Případy zemětřesení rozhodně nekončí

Jako u všech dávných katastrof je přesné stanovení počtu zemřelých v Antiochii problematické. Soudobý kronikář John Malalas psal o 250 000 obětech, když otřesy zasáhly v květnu roku 526 Byzanc. Katastrofu vykládal jako boží hněv a zmiňuje, jak oheň ničil všechno, co nezvládlo zemětřesení. Podle studie v The Medieval History Journal z roku 2007 byl počet obětí mnohem vyšší, protože v Byzanci bylo mnoho turistů při svátku vzkříšení Ježíše Krista.

„Zemětřesení v Haiyuanu bylo největší v Číně za celé 20. století, a to jak co do velikosti, tak i intenzity,“ uvedl geolog Deng Qidong z čínské Akademie věd během semináře v roce 2010. Otřesy udeřily 16. prosince 1920 a podle zpráv šlo o stupeň 7,8. Dnes však Čína uvádí velikost 8,5 a i v počtech obětí jsou nesrovnalosti. USGS uvádí 200 000 obětí, studie čínských seismologů z roku 2010 navyšuje toto číslo až na 273 400.

Když udeří větry a země

Cyklón Coringa udeřil na přístav Coringa v Bengálském zálivu 25. listopadu 1839. Podle NOAA byl vytvořen bouřný sloupec vysoký 12 metrů. Kategorie a síla hurikánu nejsou známy, což je případ mnoha bouří před 20. stoletím. Bylo zničeno asi 20 000 lodí a zahynulo přibližně 300 000 lidí. V podobném gardu se odehrál i tajfun v Haiphongu v roce 1881, konkrétně 8. října. Obecně se má za to, že mu padlo za oběť asi 300 000 lidí.

Zdroj fotografie: Pxhere

V lednu 2010 udeřilo zemětřesení o síle 7,0 stupňů na Haiti a zařadilo se jako třetí nejsilnější v historii vůbec. Jde o jednu z nejchudších zemí na západní polokouli, ovlivněny byly životy 3 milionů lidí. V lednu 2011 úřady zveřejnily celkový počet 316 000 obětí. Studie z Medicine, Conflict and Survival uvádí něco kolem 160 000 mrtvých, zatímco odhady USGS mluví „jen“ o 100 000. I v moderní době je počítání obětí často problematické.

Žlutá řeka a Jang-c’-ťiang

Žlutá řeka se kolem roku 1880 nacházela nad většinou okolního území, což mělo na svědomí množství hrází, které ji měly udržet na cestě zemědělskou půdou centrální Číny. Hráze byly ale zaneseny a nakonec řeku ještě zvedly. Když v září 1887 udeřily těžké lijáky, tok zaplavil víc jak 12 949 kilometrů čtverečních, aspoň podle Encyclopedia of Disasters. V důsledku těchto povodní zahynulo 900 000 až 2 miliony lidí.

Výrazné srážky v centrální Číně v srpnu 1931 spustily nejničivější katastrofu v historii. V zimě 1930 došlo k mnoha sněhovým bouřím, jarní tání zvedlo hladiny a země velmi nasákla. Do toho přišly deště a cyklóny. Podle knihy The Nature of Disasters in China zaplavila voda skoro 180 000 čtverečních kilometrů a řeka Jang-c’-ťiang vypadala jako obrovské jezero či oceán. Podle NOAA přišlo o život až 3,7 milionu lidí.

Kterou největší nepřízeň živlů jste v životě zažili?

Zdroj: Science