Astronauti na palubě ISS měli velké štěstí aneb Jak můžou malé kousky z vesmíru o velikosti tisíciny milimetru nadělat takové škody?

I malý kamínek může prorazit sklo auta nebo třeba střechu. Všechno se totiž odvíjí od rychlosti, jakou se takový předmět pohybuje. A to platí i ve vesmíru.

Zdroj fotografie: Depositphotos

V roce 2016 sdílel astronaut Tom Peake fotografii centimetrového důlku vyhloubeného do skleněného okna mezinárodní vesmírné stanice ISS. Viníkem byl tehdy malinký kousek vesmírného smetí. Malý kousek, možná vločka barvy nebo kousek kovu, měl velikost jen tisícinu milimetru. Asi jako jedna bakterie. Jenže i přesto šlo o velice citelný dopad, protože zkrátka letěl hrozně rychle.

I rychle letící zápalka udělá divy

Objekty typu ISS se nacházejí ve výšce kolem 400 kilometrů. Kolem naší planety musí obíhat rychlostí více jak 25 200 kilometrů v hodině, jinak by spadly, tudíž ji oběhnou jednou za 90 minut. Tato rychlost odpovídá desetinásobku rychlosti průměrného vystřeleného náboje na Zemi (za normálních podmínek). Energie dopadu se také nevztahuje jen k velikosti objektu. Rychlost a směr jsou stejně podstatné. Ostatně proto může i malá vystřelená kulka napáchat tolik škody.

Zdroj fotografie: Pixabay

Nejenže poškodí lidské tělo, ale ještě může předtím proletět několika vrstvami materiálu. Při dostatečné rychlosti je nebezpečný skutečně každý objekt. Rychlost se navíc sčítá, takže srážka dvou rychle se pohybujících předmětů je ještě více umocněna. Je to podobné jako při srážce dvou rychle jedoucích aut na dálnici, která o sebe třeba jen škrtnou, nemusí se nutně srazit čelně. Jenže i pouhé ťuknutí je ve vysoké rychlostí obvykle katastrofální.

Na Zemi rychle, ve vesmíru mnohem rychleji

Stejně tak ve volném vesmíru může i pouhá rychle letící vločka barvy způsobit poměrně velký otisk. V kosmu všechny satelity, zařízení a další útvary obíhají po mnoha různých drahách, takže zatímco jeden se posouvá horizontálně podél rovníku, jiný si to může šinout od pólu k pólu kolmo k němu. Další dokonce obíhají proti směru oběhu planety. A samozřejmě do této již zajeté sítě průběžně přibývají objekty další.

Zdroj fotografie: Pixabay

Z původně poměrně čistého a prázdného místa se stala postupem času a technologie neustálá dopravní tepna ve špičce. Což samozřejmě přináší riziko mnoha obdobných nehod a střetů. Astronauti na palubě ISS tak měli velké štěstí, že se jim do okna netrefil větší kus odpadu. Mikrosmetí zanechalo jen důlek, cokoli většího mohlo kriticky poškodit i letové systémy. A objekt velikosti tenisáku? To raději ani nedomýšlet.

Zdroj: Live Science