Majitelé psů i koček si vytváří o svých čtyřnohých a chlupatých členech domácnosti nejrůznější představy a předpoklady. Patří k nim i to, jak chytré tvory doma mají.
Jenže jak je to doopravdy? Můžeme konečně rozetnout věčně trvající spor o to, který ze zvířecích druhů je chytřejší – zda kočka, nebo pes? Jak už to bývá, odpověď zdaleka není tak přímočará, jak by nám nejspíš bylo příjemné. U zvířat je totiž potřeba se dívat na odlišné stránky jejich poznávacích schopností, upřesňuje Alexandra Horowitz, badatelka z Barnardovy univerzity v New Yorku a autorka knihy Uvnitř psa – Co psi vidí, čenichají a vědí.
Jak funguje zvířecí inteligence
Horowitz v první řadě zpochybňuje náš zvyk aplikovat stejnou podobu inteligence napříč zvířecími druhy. Ve zjednodušené formě jsou totiž kočky velmi inteligentní, pokud jde o věci, které potřebují k životu. Stejně tak je tomu u psů. Nedává tedy příliš smysl mluvit u nich o inteligenci v našem podání ani ji u nich hledat. Ptát se, jestli je kočka chytřejší než pes, je jako ptát se, jestli je kladivo lepší nástroj než šroubovák. Záleží totiž, co zrovna potřebujete.
Což rozhodně neznamená, že by se vědci nesnažili inteligenci zvířat nějak testovat a definovat. Respektive zkoušet jejich kognitivní schopnosti nad rámec toho, co které zvíře potřebuje k udržení vlastního života. Kristyn Vitale, odbornice na chování živočichů z univerzity v Maine, uvádí, že zvířecí inteligence má typicky tři oblasti – řešení problémů, formulaci konceptů ze zkušeností a sociální inteligenci. Vitale studuje především kočky a momentálně se zabývá jejich společenským chováním.
Pestrý život kočičího společenství
Ačkoli jsou lidmi kočky vnímány jako potrhlé a samotářské, mají silné společenské zřízení, často na stejné úrovni jako psi. Její studie například ukázaly, že kočky rozlišují mezi svými jmény a podobnými zvuky. Taky dávají přednost lidské společnosti před pachy, jídlem a hračkami. Lidská pozornost je pro kočku zkrátka podstatným faktorem, a pokud člověk zvířeti věnuje dostatek času, samo pak vyhledává více kontaktu s danou osobou.
Ve vzácné studii zaměřené na srovnání dovedností psů a koček nebyl nalezen znatelný rozdíl například při hledání skryté potravy pomocí lidské nápovědy. Kočky ovšem postrádají zvyky přitahování pozornosti, které fungují u psů. Zatímco pes prosí majitele o jídlo u misky, kočka jde zkrátka po chvíli pryč. Pak je tu také věc velikosti mozku a obvyklý názor, že právě tohle určuje inteligenci. Pokud by to platilo, psi rozhodně povedou na celé čáře.
Značí velký mozek velkého ducha?
V roce 2014 provedli vědci srovnávací test napříč více zvířecími druhy, který spočíval v oddálení potěšení. Princip byl stejný jako u projektu z roku 1972, kdy měly děti ve věku 3–5 let odolat pokušení sníst bonbon. Studie zvířat ukázala, že čím větší mozek, tím vyšší sebekontrola konkrétního druhu. A právě schopnost sebekontroly je jedním z ukazatelů vyšších kognitivních funkcí. Studie měla jen jeden problém – nezahrnovala kočky.
Ve výsledku tak můžeme různě spekulovat o tom, jak by si poradily, jenže to nevíme doopravdy. Dalším faktorem, na který poukazuje i Vitale, je, že se k psům a kočkám obecně chováme zcela odlišně. Psy vodíme do parku a jezdí s námi autem, zatímco kočky jsou ponechány samy sobě a nemají tyto možnosti cviku. Než se hádat o to, kdo je lepší, zkusme zkrátka ocenit jejich typ inteligence, hlavně té, která z nich dělá dobré společníky.
Překvapilo vás někdy vaše domácí zvíře svou chytrostí? Jak konkrétně?