NASA potřebuje nový teleskop k záchraně lidstva. První misí bude najít dvojče planety Země
Pokud má Země svoje vesmírné dvojče, NASA by ho nepochybně měla najít. To je závěr zprávy stanovující priority astronomie na další desítku let.
Aby mohla NASA pokračovat v dlouhodobém záměru hledání exoplanet podobných právě Zemi, potřebuje postavit teleskop. Nový, velký a pěkně vypadající teleskop, jak zpráva podotýká. Národní akademie věd USA a další instituce radí každých 10 let agenturám jako NASA, na co by se astronomové měli soustředit během příštího období. Poslední zpráva byla uveřejněna začátkem listopadu a vyzdvihla tři hlavní cíle.
Další astronomická desetiletka
Prvním cílem je blíže prozkoumat chování černých děr a neutronových hvězd. Druhým pochopit mechanismus, jakým se formují a vyvíjejí galaxie. Třetím cílem je pak identifikace „obyvatelných světů podobných Zemi“. S tím souvisí zaměření na biochemické znaky života v dalších planetárních systémech. Jak uvádí Fiona Harrison z Caltechu, tou největší příležitostí je možnost najít život na planetě v našem nejbližším sousedství.
Pro tento záměr rada doporučila NASA postavení nového teleskopu, který bude větší než Hubbleův a bude vybaven infračervenými, optickými a ultrafialovými senzory. Další součástí bude i koronograf, který blokuje přímé světlo z hvězd a dovoluje tak pozorovat i velmi blízké objekty. Bez tohoto tlumení mohou být mnohé exoplanety zastřeny okolními hvězdami, jejichž záření je asi 10milardkrát silnější.
Miliardy a zhruba dvacet let v budoucnu
Odhadovaná cena stavby takového zařízení je asi 11 miliard dolarů (asi 245 miliard korun) a ideální rok startu 2040. Ovšem s takovým vybavením bychom mohli pozorovat přímo kontinenty na povrchu cílových planet. Dalším krokem je pak analýza světla z exoplanet, která prozradí složení jejich atmosféry. Důkazy o přítomnosti kyslíku, metanu a vody napovídají mnohé o možnosti života na povrchu. Jsou potřebné samozřejmě ještě další okolnosti jako třeba vulkanická činnost.
Podle člena rady Johna O’Meary se s prvními náznaky skutečně možného života ve vesmíru a jeho přímými otisky naše pozice v kosmu radikálně změní. Ještě před desítkou let by ovšem taková mise vypadala jako velmi málo reálná. Dodnes ale vědci identifikovali už 4 500 exoplanet, z nichž 160 je skalnatých podobně jako Země. S možností zkoumat tyto vzdálené světy podrobně začneme odpovídat na palčivou otázku, zde jsme ve vesmíru sami.
Jaké emoce ve vás vyvolávají budoucí záměry NASA?
Zdroj: LiveScience
300 km od Brazílie klesá Van Allenův radiační pás tak nízko, že spaluje elektroniku na oběžné dráze. NASA kvůli tomu vypíná satelity
Aby červí díra zůstala průchozí, potřebuje hmotu s gravitací, která odpuzuje. Vědec z Nagoje říká, že její stopu už máme v datech, jen ji nikdo nehledal
300 km od Brazílie klesá Van Allenův radiační pás tak nízko, že spaluje elektroniku na oběžné dráze. NASA kvůli tomu vypíná satelity
Smrti se nejvíc bojí lidé mezi 40. a 50. rokem. Po šedesátce strach klesá, příčinou je změna v kognitivním zpracování hrozeb
Ženy z kmene Kayan nosí na krku 9 kg mosazných kroužků. Krk se neprodlužuje, deformují se klíční kosti a žebra pod tlakem kovu
