Pokud má Země svoje vesmírné dvojče, NASA by ho nepochybně měla najít. To je závěr zprávy stanovující priority astronomie na další desítku let.
Aby mohla NASA pokračovat v dlouhodobém záměru hledání exoplanet podobných právě Zemi, potřebuje postavit teleskop. Nový, velký a pěkně vypadající teleskop, jak zpráva podotýká. Národní akademie věd USA a další instituce radí každých 10 let agenturám jako NASA, na co by se astronomové měli soustředit během příštího období. Poslední zpráva byla uveřejněna začátkem listopadu a vyzdvihla tři hlavní cíle.
Další astronomická desetiletka
Prvním cílem je blíže prozkoumat chování černých děr a neutronových hvězd. Druhým pochopit mechanismus, jakým se formují a vyvíjejí galaxie. Třetím cílem je pak identifikace „obyvatelných světů podobných Zemi“. S tím souvisí zaměření na biochemické znaky života v dalších planetárních systémech. Jak uvádí Fiona Harrison z Caltechu, tou největší příležitostí je možnost najít život na planetě v našem nejbližším sousedství.
Pro tento záměr rada doporučila NASA postavení nového teleskopu, který bude větší než Hubbleův a bude vybaven infračervenými, optickými a ultrafialovými senzory. Další součástí bude i koronograf, který blokuje přímé světlo z hvězd a dovoluje tak pozorovat i velmi blízké objekty. Bez tohoto tlumení mohou být mnohé exoplanety zastřeny okolními hvězdami, jejichž záření je asi 10milardkrát silnější.
Miliardy a zhruba dvacet let v budoucnu
Odhadovaná cena stavby takového zařízení je asi 11 miliard dolarů (asi 245 miliard korun) a ideální rok startu 2040. Ovšem s takovým vybavením bychom mohli pozorovat přímo kontinenty na povrchu cílových planet. Dalším krokem je pak analýza světla z exoplanet, která prozradí složení jejich atmosféry. Důkazy o přítomnosti kyslíku, metanu a vody napovídají mnohé o možnosti života na povrchu. Jsou potřebné samozřejmě ještě další okolnosti jako třeba vulkanická činnost.
Podle člena rady Johna O’Meary se s prvními náznaky skutečně možného života ve vesmíru a jeho přímými otisky naše pozice v kosmu radikálně změní. Ještě před desítkou let by ovšem taková mise vypadala jako velmi málo reálná. Dodnes ale vědci identifikovali už 4 500 exoplanet, z nichž 160 je skalnatých podobně jako Země. S možností zkoumat tyto vzdálené světy podrobně začneme odpovídat na palčivou otázku, zde jsme ve vesmíru sami.
Jaké emoce ve vás vyvolávají budoucí záměry NASA?