Nejlepší období života potvrzeno revoluční studií. Pozor, ať ho nepromeškáte

Jenže existuje způsob, jak skutečně určit nejlepší období lidského života a zdůvodnit to? Je to během dětství, kdy se musíme starat maximálně tak o školní úkoly? Období plnoletosti, kdy často jedeme z jednoho večírku na druhý? Nebo je to kolem 30 let, kdy se usazujeme v životním stylu a máme finance na jeho udržení? Pro mnohé je to zase důchod, kdy je život naplněn a my se soustředíme na to, co nás opravdu dělá šťastnými, a nic dalšího nás netrápí.

Ani mládí, ani zralost

Nová studie se snažila najít přesně na tohle odpověď, a to pomocí vzorku populace kolem 50 let, kdy se jednotlivci ohlédli za svým životem. Podle nich je odpovědí věk mezi 30–34 lety. Ale nepanikařte, studie uveřejněná v SSIR (Springer Social Indicator Research) je jen statistickou křivkou. Uvedené věkově rozpětí je jen jejím vrcholem a variace záleží na mnoha faktorech včetně země původu. Například Francie uvádí stejnou celkovou spokojenost života ve věku 20–80 let.

iZdroj fotografie: Pixabay

Za získanými daty stojí skupina nazvaná SHARELIFE, konkrétně 17 000 lidí ze 13 různých zemí. Poskytli badatelům historické ohlédnutí za svými životy a měli určit, nakolik se v různých životních etapách cítili šťastní. Kombinace výpovědí a hodnocení vlastních životů ukazuje jasný vrchol právě kolem 30 let. Od tohoto bodu byli někteří respondenti spokojeni i po desítky let, trendy ovšem naznačují evoluci našeho vnímání spokojenosti. Hlavně do 20 let jde o prudký vzestup.

Silný vliv individuální paměti

Autoři studie upozorňují, že výsledky jsou velmi ovlivněny tím, co si respondenti dokázali ze svého života vybavit. Lidská paměť je známá svým sklonem zkreslovat. Je tedy otázkou, zda si dotyční skutečně vybavili všechny fáze svých životů. Mohla také zapracovat fantazie a oni si zkrátka představili dřívější dobu za dnešních podmínek. Vědci ovšem věří, že tento náhled může pomoci ovlivnit i sociálněpolitická rozhodnutí, která mají na kvalitu života vliv.

iZdroj fotografie: Pixabay

Senioři totiž ve volbách zohledňují faktory, které ovlivňují přímo jejich kvalitu života, hlavně výši důchodu a zdravotní péči. Už méně budou preferovat politiku s vlivem na mladou generaci. To může mít na svědomí postupné snižování vnímané úrovně lidského štěstí v závislosti na věku jedince. Bez ohledu na přímé postřehy je zřetelné, že životní spokojenost je na vrcholu právě těsně po třicítce. Život pak zraje jako víno, což je nepochybně uklidňující zjištění.

Jakou část svého života vnímáte jako nejpozitivnější?

Zdroj: IFLScience