Jak se žilo v Sovětském svazu? Antény se vyráběly z vidliček, na mandarinky se stála fronta. Zkrátka běžný den

Ruská revoluce byla předmětem nejspíš tisíce analýz i opakovaných zkreslení, hlavně ve Spojených státech. Protikomunistický program americké administrativy popisoval v druhé polovině 20. století tento režim jako totalitu, útlak a nedostatek svobody. Americký kapitalismus se oproti tomu identifikoval jako nejlepší možný sociální systém. Jenže postupem času se i tento pohled postupně mění.

Smrt kapitalismu?

Lidé napříč světem včetně USA vědí, že kapitalismus je systém, který si zasluhuje zemřít. Nejděsivější tvář amerického způsobu života je vykořisťování obyčejných zaměstnanců, nekontrolované policejní násilí a systémový rasismus. Globalizace dovolila nadnárodním společnostem obohacení na úkor milionů pracovníků, zatímco politicky utlačila lidi na tzv. globálním Jihu. Spojení politiky a ekonomie je supersíla.

iZdroj fotografie: Pixabay

Neuškodí proto se znovu podívat na nejpůsobivější revoluci pracující třídy v historii. Důležité veřejné statky a služby, které byly v USA milionům lidí upřeny, v Sovětském svazu přetrvaly. Tohle bylo možné jen díky vyvlastnění od buržoazie skrze revoluci. Pracující masy vzaly svůj osud do vlastních rukou a zmocnily se politické moci. Výrobní prostředky se tak dostaly do rukou státu. Revoluce tohoto typu nám stále může udělit několik lekcí.

Střípky každodenního života

Anna byla zdravé dítě, což rodičům ušetřilo mnoho starostí. Mateřská dovolená trvala 18 měsíců s polovinou platu, dalších 18 se čtvrtinou. Raná výuka byla velmi strukturovaná a velmi tradiční. Příkladem byl Lenin, příběhy o něm slyšely děti už od věku batolat. Děti předváděly představení s perfektně naučenými texty i písněmi v chórovém provedení. Okolí domů bylo velmi čisté, protože o sobotách se konal Subotnik, hromadné sbírání odpadků.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Ve městě bylo mnoho obchodů, ale regály nikdy nebyly plné zboží. Pro maso nebo banány bylo potřeba jet 5 hodin vlakem do Moskvy. Většina lidí měla pračky a šaty se sušily na věšácích vedle budovy. Dnes jsou tyto prostory použity pro parkování, dříve tu viselo prádlo a hrály si děti. Jistě, tyto vzpomínky jsou nejspíš pamětí zromantizovány, ale jsou to také vzpomínky na dětství. Jak vzpomínáte na dětství za minulého režimu vy, dříve narození?

Zdroj: LeftVoice