Džbán z babiččiny kredence se nabízí za 1 249 Kč. Klíčem k ceně je hutní sklo, které sklář tvaroval ručně, a proto nenese stopy po formě
Nepoužitý modrý džbán z hutního skla, podle prodejce vyrobený ve Vrbně pod Pradědem, má na Bazoši cenovku 1 249 Kč. Běžné retro džbány přitom začínají kolem 150 Kč.
Obsah článku
Inzerát z Bruntálska přibyl 31. října 2026 do kategorie Sklo, keramika a k 7. listopadu byl stále aktivní. Popis na Bazoši zní jako katalogový list: výška 21,5 cm, hrdlo o průměru 9,6 cm, podstavec 8,5 cm, objem 1 250 ml, hmotnost 904 gramů. Sytě modré tělo doplňuje čiré, pečlivě tvarované ucho, dno je pevné a horní okraj zesílený. Kus je prý asi čtyřicet let starý, nikdy nesloužil a nemá jedinou vadu. Prodejce ho výslovně doporučuje sběratelům. Tisícovku nad běžnou cenovou relací tak neúčtuje za nostalgii, ale za řemeslo.
Hutní sklo: tvar, který vzniká v rukou u pece
Rozhodující slovo inzerátu zní „hutní“. Podle encyklopedie ÚĽUV jde o sklo, jehož definitivní podoba i výzdoba vznikají přímo při práci se žhavou sklovinou. Sklář nabere sklovinu, vytvoří jádro, přidává další vrstvy, přenese rozpracovaný kus na pomocnou tyč a modeluje ho nástroji. Okraj může roztáčet, ohýbat nebo stříhat, ucho přikládá z jiného skla. Hotový výrobek putuje do chladicí pece. Příručka ČVUT o klasických sklářských technikách připomíná, že plná hmota vyžaduje delší chlazení a hutní tvarování klade vysoké nároky na zručnost. Výsledné kusy bývají těžší.
Lisované sklo vzniká opačně. Dávku skloviny v kovové formě stlačí razník, takže tvar i reliéf se opakují s téměř strojovou přesností. Hutní kus nese drobné asymetrie a otisk konkrétních rukou. Právě tahle individualita odlišuje džbán z Bruntálska od sériového zboží, které se v sedmdesátých letech prodávalo po paletách.
Vahou se modrý džbán do obrazu hutní práce dobře hodí: přes 900 gramů na litr a čtvrt objemu svědčí o masivních stěnách. Zesílený okraj a samostatně nasazené čiré ucho patří k typickým znakům ruční práce u pece.
Vrbno pod Pradědem a jeho modrá
Uváděný původ dává ceně další oporu. Podle webu o průmyslové historii Vrbna se tamní sklárna roku 1958 přidružila k závodům v Květné a Karolince. Od roku 1961 patřila Moravským sklárnám a od roku 1974 koncernu Crystalex Nový Bor. Vyráběla široký sortiment ručně foukaného nápojového a užitkového skla, čirého i barevného. Od šedesátých let se Vrbno proslavilo charakteristickými odstíny: hnědou, zelenou, růžovou, kouřovou a také modrou.
Barva džbánu tedy do vrbenské palety zapadá. Konkrétní původ kusu ovšem stojí na slovu prodejce, nálepku ani krabici inzerát nezmiňuje. Sklářské řemeslo ve městě mezitím žije dál: iRozhlas loni v prosinci informoval o návratu malé sklárny, která kvůli energetické krizi dočasně zhasla pece.
Kolik stojí konkurence na Bazoši a Aukru
Náš srovnávací přehled cen k 7. listopadu 2026 ukazuje, jak vysoko vrbenský kus míří:
| Nabídka | Cena |
|---|---|
| Ručně malovaný džbán s květinami, 50. a 60. léta | 650 Kč |
| Růžový džbán se zlacením, 70. léta | 400 Kč |
| Sada džbánu a pěti sklenic z Rosic (Aukro, Kup teď) | 360 Kč |
| Ručně zlacený džbán z Nového Boru | 320 Kč |
| Čirý žebrovaný džbán | 150 Kč |
| Nový kus v původním balení (Aukro) | 149 Kč, bez příhozu |
Konkurenti sázejí na malbu, zlacení či žebrování. Souběh hutního provedení, panenského stavu a jmenovaného výrobce nemá v přehledu žádný z nich. Podle nás právě tahle kombinace obhajuje dvojnásobek ceny malovaného džbánu.
Ještě výš se pohybuje autorské sklo. Muzeum skla a bižuterie v Jablonci popisuje, jak se po roce 1948 lisovanému sklu věnovali akademičtí návrháři včetně Jiřího Brabce či Rudolfa Jurnikla. Investiční analytik Adam Hnojil řadí Františka Víznera ke „zlatému standardu“ sběratelů. U takových jmen rozhoduje hlavně podpis a katalog, technologie jde stranou.
Kontrolní seznam pro váš vlastní kus z kredence
Než džbán vyfotíte do inzerátu, projděte ho bod po bodu:
- Okraj a hubička: přejeďte prstem po obvodu, oťuky snižují hodnotu nejvíc.
- Spoj ucha s tělem: proti světlu hledejte vlasové praskliny.
- Dno: otěry prozradí používání, zkontrolujte i stabilitu.
- Šev formy a reliéf: pravidelný vystouplý dekor a podélná linie ukazují na lisování. Ručně dotvářené ucho a lehké asymetrie naznačují hutní práci, ani jejich přítomnost však sama nic nedokazuje.
- Hmotnost a síla stěn: hutní kusy bývají znatelně těžší.
- Doklady původu: nálepka, krabice, účtenka nebo shoda s katalogem.
- Fotografie: celek, detail dna, ucha a okraje, případné vady.
Reálnou hodnotu odhadnete tak, že na Bazoši a Aukru zadáte stejná hesla („hutní džbán“, „Vrbno pod Pradědem“, „Rosice“) a porovnáte jen kusy se shodnou barvou, objemem a zachovalostí. Pozornost si zaslouží i aukce, které skončily naprázdno. Pokud tušíte autorský kus nebo částku v tisících, Hnojil doporučuje obrátit se na kurátory sbírkotvorných institucí či soukromé galerie.