Island se stal nejdražší zemí Evropy. Švýcarsko sesadil malý ostrovní trh, kde každá potravina projde jedním přístavem

Island má v evropském srovnání Eurostatu za rok 2025 cenovou hladinu 173,5 bodu. Švýcarsko zůstalo o 2,2 bodu pozadu a přišlo o první místo.

Zdroj fotografie: Jana Šrámčíková / VědaŽivě

Alpská země držela pověst evropského cenového extrému tak dlouho, že ji turisté brali jako přírodní konstantu. Červnová data Eurostatu ale pořadí přeskládala. V indexu cenové hladiny výdajů domácností, kde průměr Evropské unie odpovídá 100 bodům, vede Island se 173,5 bodu a Švýcarsko má 171,3. Ostrov s necelými čtyřmi sty tisíci obyvateli tak předstihl zemi bank, hodinek a luxusních hotelů. Podle nás je to nejzajímavější posun letošní evropské cenové statistiky, protože ho nezpůsobila finanční metropole. Postarala se o něj odlehlá skála v severním Atlantiku, na kterou míří čím dál víc turistů.

Island vs. Švýcarsko: dva body, které přepsaly evropské pořadí

Náskok 2,2 bodu působí skromně. Vůči Švýcarsku jde zhruba o 1,3 %. Mnohem výmluvnější je pohled o kus níž: za dvojicí lídrů se otevírá propast. Třetí Dánsko má 139,7 bodu, takže Island je proti němu zhruba o čtvrtinu dražší. Zbytek první desítky vypadá takto:

Pořadí	Země	Index (EU = 100)
1.	Island	173,5
2.	Švýcarsko	171,3
3.	Dánsko	139,7
4.	Irsko	136,2
5.	Lucembursko	131,5
6.	Norsko	128,6
7.	Švédsko	121,0
8.	Finsko	120,8
9.	Belgie	116,2
10.	Nizozemsko	115,6

Island a Švýcarsko tvoří samostatnou ligu. Norsko, které se tradičně řadí mezi drahé severské země, zaostává za Islandem asi o 35 %. Nizozemsko na desátém místě dokonce o polovinu. Přehledné tabulky s hodnotami pro jednotlivé země zveřejňuje norský statistický úřad Statistics Norway, který data Eurostatu přebírá.

Islandský odborový svaz Viska ohlásil prvenství už v květnu. Jeho ekonom Vilhjálmur Hilmarsson tehdy na základě údajů Eurostatu a islandské centrální banky spočítal, že ostrov je o 84 % dražší než evropský průměr a zhruba o 3 procentní body předčí Švýcarsko. Zprávu převzal Bloomberg. O necelý měsíc později přišlo oficiální evropské srovnání a směr potvrdilo.

Podobný obraz nabízí i širší ukazatel skutečné individuální spotřeby, který zahrnuje také služby placené státem. Island v něm dosahuje 183,7 bodu, Švýcarsko 181,0. Pořadí je tedy stejné, jen čísla jsou ještě vyšší.

Proti Česku téměř dvojnásobek. Kde stojí české ceny

Česko vykazuje v indexu výdajů domácností 89,4 bodu. Island je nad ním o 84,1 bodu, což po přepočtu znamená cenovou hladinu vyšší zhruba o 94 %. Český turista tedy na ostrově platí za srovnatelný koš zboží a služeb skoro dvojnásobek toho, na co je zvyklý doma.

Mezi sousedy drží Česko střední pozici. Rakousko se 113 body je proti nám zhruba o 26 % dražší. Maďarsko (77,5) a Polsko (73,3) naopak zůstávají levnější, Česko je nad nimi asi o 15, respektive 22 %. U skutečné individuální spotřeby vypadá kontrast ještě ostřeji: Česko má 82 bodů, Island 183,7.

Rozdíly se dobře ukazují na jednotlivých kategoriích. Island má u potravin a nealkoholických nápojů index 155,8, u restaurací a ubytování 173,2, u dopravy 147,5 a u oblečení a obuvi 149,6. Nejvýš vylétá alkohol a tabák se 230,6 bodu. Kdo by chtěl večer v Reykjavíku zakončit pivem, zaplatí v průměru víc než dvojnásobek evropské ceny.

Cla, dovoz a trh pro 395 tisíc lidí: odkud se bere islandská drahota

Na konci roku 2025 žilo na Islandu 394 530 lidí, zhruba tolik jako v Brně. Tak malý trh neuživí desítky konkurujících řetězců, velkoobchodů a dodavatelů. Americký úřad pro mezinárodní obchod ho popisuje jako malý domácí trh silně provázaný s turismem.

Druhou vrstvou je dovoz. Island nevypěstuje dost jídla pro vlastní obyvatele, natož pro statisíce návštěvníků, takže velkou část potravin a nápojů přiváží. Každé zboží z kontinentu nese náklady na lodní nebo leteckou přepravu, celní odbavení a distribuci po řídce osídleném ostrově.

K tomu se přidává ochrana domácích zemědělců. Podle OECD dosahuje průměrné clo na zemědělský dovoz 23,5 %, u masa 67,3 % a u mléčných výrobků 72,7 %. Taková bariéra udržuje ceny vysoko i v regálech supermarketů. Islandský soutěžní úřad v červnu upozornil, že jídlo je na ostrově zhruba o 55 % dražší než v EU a že od roku 2020 zdražilo o 46 %, zatímco v Unii o 37 %.

OECD ve své hospodářské zprávě mluví také o regulačních překážkách a slabší zahraniční konkurenci, zejména ve službách. Výsledná směs je podle nás pro malou ostrovní ekonomiku typická: málo hráčů, drahá logistika a ochranářská pravidla. Vysoké mzdy pak tyto náklady propisují do každé služby, od kadeřnictví po opravu auta.

Turisté jako cenový motor: šestkrát víc hostů než obyvatel

V roce 2025 přenocovalo na Islandu necelých 2,3 milionu zahraničních návštěvníků, zhruba šestinásobek místní populace. Podle islandského statistického úřadu tvořil turismus 8,8 % HDP a 9,5 % všech odpracovaných hodin. Celková turistická spotřeba dosáhla v přepočtu přibližně 163 miliard korun.

Hilmarsson z Visky popisuje, jak se tato poptávka přelévá do cen. Turisté zvyšují tlak na služby, což tlačí nahoru mzdy, a přes krátkodobé pronájmy typu Airbnb sahají i po bydlení. Návštěvníci tak soupeří s místními o byty, restaurace i pracovní sílu. Islandská domácnost pak platí ceny nastavené částečně pro hosty s cizí peněženkou.

Islanďané přitom nejsou chudí. HDP na obyvatele převyšoval v roce 2025 unijní průměr o 28 % a skutečná individuální spotřeba o 15 %. Vysoké příjmy část drahoty tlumí, plně ji ale podle odborářů nevyrovnají. Viska mluví o historicky nejvyšší cenové hladině, která oslabuje kupní sílu zaměstnanců.

Island tak dobře ilustruje, jak se turisticky atraktivní malá ekonomika může vyšplhat na evropský cenový vrchol bez bankovního sektoru švýcarského formátu. Stačí odlehlost, závislost na dovozu a nápor hostů, kteří jsou ochotni zaplatit téměř cokoli.

Kolik korun potřebuje Čech na Islandu a jak ušetřit

Půjčovna Hertz Iceland ve svém rozpočtu na rok 2026 odhaduje náklady bez letenek takto:

• úsporný styl: zhruba 3 200 až 5 300 Kč na osobu a den, tedy asi 22 400 až 37 400 Kč za týden,
• střední varianta: zhruba 7 100 až 11 600 Kč denně, týden vyjde na 49 800 až 81 000 Kč,
• týden s vlastním autem: podle odhadu firmy asi 53 400 až 97 900 Kč na osobu.

U běžných položek počítejte s útratou kolem 445 až 712 Kč denně za nákupy v obchodě. Jídlo v restauraci stojí zhruba 1 250 až 2 140 Kč, rychlejší občerstvení 890 až 1 420 Kč. Místní hot dog, oblíbený i mezi Islanďany, vyjde na 140 až 210 Kč. Od ledna 2026 navíc řidiči pronajatých aut platí silniční poplatek za ujetou vzdálenost, přibližně 1,50 Kč za kilometr plus DPH.

Prostor k úsporám přesto existuje. Visit Iceland a Hertz doporučují:

• nakupovat v levnějších řetězcích Bónus a Krónan,
• volit ubytování s kuchyňkou,
• pít vodu z kohoutku, která má výbornou kvalita,
• v restauracích sázet na polední menu,
• sdílet auto, palivo i nocleh ve větší skupině.

Vodopády, gejzíry i hory jsou většinou přístupné bez vstupného, platí se nanejvýš parkování. Volný vstup má i národní park Snæfellsjökull. Vlastní auto podle Hertzu často vyjde levněji než několik organizovaných výletů. Velký rozdíl dělá termín: hlavní sezona trvá od června do srpna, květen a září patří k přechodnému období a mezi říjnem a dubnem bývá cestování o 30 až 50 % levnější. Za úsporu ale zaplatíte krátkými dny a zimními silnicemi.