Komár si oběť nevybírá náhodně. Studie ukazují, že antigen na povrchu červených krvinek rozhoduje o tom, koho bodne první

Tři studie z let 1974, 2004 a 2019 docházejí k podobnému závěru: samice komárů častěji míří na lidi s krevní skupinou 0, nejzřetelněji ve srovnání se skupinou A.

Zdroj fotografie: Pixnio

Antropoložka Corinne Shear Wood v roce 1974 nechala hladové samice komára Anopheles gambiae, hlavního přenašeče malárie v Africe, sát na 102 dobrovolnících. Pak sledovala, ke komu se hmyz stahuje nejochotněji. Výsledek otiskl časopis Human Biology a od té doby se k němu výzkumníci opakovaně vracejí: komáři preferovali lidi se skupinou 0. O třicet let později japonský tým kolem Jošikazu Širaie změřil totéž u komára tygrovaného a dospěl k číslu, které stojí za zapamatování. U takzvaných sekretorů přistávali komáři na lidech se skupinou 0 v průměru v 83,3 % pokusů, kdežto u skupiny A jen ve 46,5 %. Krev ovšem představuje jen jeden ze signálů, které komár vyhodnotí dřív, než si člověk štípnutí vůbec všimne.

Tři studie, jeden favorit: krevní skupina 0

Celá teorie stojí na trojici prací, které se liší druhem komára i metodou, přesto vyznívají podobně.

Rok	Autoři	Komár	Metoda	Výsledek
1974	C. S. Wood	Anopheles gambiae	sání na 102 dobrovolnících	přednost skupině 0
2004	Širai a kol.	Aedes albopictus	64 testů přistávání na kůži	0 výrazně před A
2019	Prasadini a kol.	Aedes aegypti	laboratorní membránová krmítka	nejvyšší příjem u 0

Japonská studie, dostupná přes PubMed, seřadila skupiny podle počtu přistání. Nejvýš skončila nula, nejníž áčko. Rozdíl mezi těmito dvěma krajními pozicemi vyšel statisticky významný, odstup od skupin B a AB už byl mírnější.

Srílanský tým v roce 2019 zvolil jiný přístup. Komáry Aedes aegypti, kteří šíří horečku dengue, krmil přes umělou membránu krví různých skupin a po nasycení zjišťoval, z které nádobky sáli. Krev skupiny 0 se našla u 59 komárů, AB u 48, B u 37 a A jen u 34. Laboratorní podmínky sice přírodu plně nenahradí, pořadí se však s japonskými daty shoduje.

Podle nás tvrzení o komáří přízni nejpevněji platí právě ve srovnání nuly s áčkem. Tam se tři nezávislé práce sbíhají nejtěsněji.

Antigen H a sekretoři: stopa, kterou nosíme i na kůži

Krevní skupinu určují antigeny, tedy drobné struktury na povrchu červených krvinek. Skupina A nese antigen A, skupina B antigen B, AB oba současně. Nula postrádá oba, místo nich má takzvaný antigen H. Ten slouží jako výchozí stavební kámen, z něhož si organismus lidí se skupinou A či B vyrobí příslušné antigeny.

Zásadní roli hrají sekretoři. U nich se antigeny neomezují na krev, objevují se také ve slinách, hlenu nebo slzách. Rozhoduje o tom gen FUT2. Výklad, proč by komár mohl krevní skupinu „ucítit“ ještě před bodnutím, se proto točí právě kolem nich.

Širaiův tým šel ještě dál a nanesl dobrovolníkům samotné antigeny na předloktí. Antigen H typický pro nulu přilákal komáry tygrované silněji než antigen A. Sami autoři ale upozornili, že antigeny vysvětlují preferenci jen zčásti. Komáří volba tedy stojí na širším základu.

Proč komár jde po vás a partnera nechá spát

Samice potřebuje krev k tvorbě vajíček, samci lidi vůbec nebodají. Hledání hostitele u ní probíhá ve fázích. Nejprve zachytí oxid uhličitý z dechu, který ji uvede do pohotovosti. Následuje pach kůže, díky němuž rozliší člověka od zvířete. V blízkosti ji navede teplo a k přiblížení napomáhá zrak.

Experimenty publikované v Nature Communications v roce 2022 ukázaly, že po zachycení CO₂ začnou komáři intenzivněji reagovat na určitá barevná spektra včetně odstínů lidské kůže. Starší práce z roku 2015 zase doložila, že komár po kontaktu s dechovým oblakem zkoumá tmavé kontrastní objekty a pak hledá teplý cíl.

Proč tedy v posteli trpí jen jeden z dvojice? Vědci z Rockefellerovy univerzity v roce 2022 v časopise Cell popsali „komáří magnety“. Šlo o lidi, kteří lákali komáry soustavně, měsíce po sobě, a měli na kůži výrazně víc karboxylových kyselin. Ještě dřív, v roce 2011, nizozemský tým spojil vyšší přitažlivost pro přenašeče malárie s početnější, avšak méně pestrou bakteriální mikroflórou na kůži.

Další okolnosti přitažlivost posilují:

• Těhotenství: těhotné ženy v jedné studii přilákaly přibližně dvojnásobek komárů Anopheles gambiae, břicho měly teplejší o 0,7 °C a vydechovaly víc.
• Pivo: pokus v Burkině Faso z roku 2010 zaznamenal, že po vypití piva se k lidskému pachu orientovalo víc komárů, aniž by to šlo vysvětlit silnějším dechem či vyšší teplotou.
• Tmavé oblečení: po zachycení CO₂ samice přednostně míří na tmavé kontrastní plochy.

Krevní skupina 0 v této skládačce funguje jako bonus. Člověk se silným pachovým profilem a nulou v krvi se pro samici stává snadno čitelným cílem.

Čtyři z deseti Čechů: kdy štípanec obtěžuje a kdy hrozí nemoc

Podle NZIP má v Česku krevní skupinu A 42 % lidí, skupinu 0 39 %, B 15 % a AB 4 %. Teoreticky se tedy komáří přízeň týká zhruba čtyř obyvatel z deseti, celkem více než čtyř milionů lidí.

V tuzemsku přitom komáři znamenají převážně nepříjemné svědění. Zdravotníci je řadí spíš mezi obtížný hmyz a nákazy přenášené komáry se tu vyskytují ojediněle. Od roku 2025 však Státní zdravotní ústav eviduje trvale usazeného komára japonského (Aedes japonicus). Bodá i ve dne, drží se v blízkosti lidských obydlí a teoreticky umí přenášet západonilskou horečku, dengue či chikungunyu. Bezprostřední hrozbu pro obyvatele Česka podle odborníků zatím nepředstavuje.

Vážnější je to na cestách. Ministerstvo zdravotnictví ještě 7. září 2026 varovalo, že komáři zůstávají aktivní i v závěru léta a na podzim, hlavně v jižní a jihovýchodní Evropě a v Asii. Upozornilo na místně získané případy západonilské horečky v Evropě a na téměř 80 případů dengue v Česku, z nichž skoro všechny souvisely s pobytem v cizině. Pro člověka se skupinou 0, který se chystá ke Středomoří nebo do tropů, tak získává ochrana před štípanci větší váhu.

Repelent, světlé oblečení a vylitá konev: obrana pro komáří magnety

Krevní skupinu nikdo nezmění a pachový profil kůže se mění jen pozvolna. Ovlivnit se dá hlavně to, jak snadno se k vám komár dostane. Americké Centrum pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) doporučuje:

• Repelent s ověřenou účinnou látkou: DEET, pikaridin, IR3535, olej z citronového eukalyptu, PMD nebo 2-undekanon. Citronelový olej sice patří mezi registrované složky, pro delší ochranu jsou ale vhodnější uvedené látky.
• Opalovací krém jako první vrstvu, repelent až navrch.
• U dětí opatrnost: dospělý si přípravek nanese do dlaní a teprve pak jím potře dětský obličej, vyhne se rukám, očím, ústům a odřeninám. Olej z citronového eukalyptu ani PMD nepatří na děti mladší tří let.
• Volné světlé oblečení s dlouhými rukávy a nohavicemi, případně textil ošetřený permethrinem, který se na kůži nenanáší.
• Sítě do oken a nad postel.
• Likvidaci líhnišť: jednou týdně vylít vodu z kbelíků, konví a misek pod květináči, nezapomenout na vázy či staré pneumatiky.

Český hydrometeorologický ústav zveřejňuje index aktivity komárů. Nejvyšší bývá za teplého, bezvětrného a vlhkého počasí, a právě tehdy se vyplatí ostražitost.

Pokud už komár bodne, CDC radí místo umýt mýdlem a vodou, přiložit na deset minut led nebo pastu z jedlé sody a sáhnout po krému proti svědění. Škrábání zvyšuje riziko infekce. Horké zarudnutí nebo červený pruh táhnoucí se od štípance jsou důvodem k návštěvě lékaře.