Šedivý chuchvalec z filtru sušičky obsahuje mikroplasty ze syntetických vláken. Na kompost patří jen za jedné podmínky

Šedou plsť z filtru sušičky lze kompostovat jen tehdy, když vznikla z čisté bavlny, lnu či vlny. Syntetika z ní dělá zásobárnu plastových vláken.

Zdroj fotografie: Jana Šrámčíková / VědaŽivě

Stačí vysunout sítko sušičky a prsty nahmatají měkký, nadýchaný šedivý polštářek. Na první pohled vypadá nevinně, skoro jako chomáč vaty, a hobby weby ho rády doporučují jako zahradního pomocníka do kompostu i pod rostliny. Tenhle úsporný nápad ale funguje jen za jedné podmínky: celá várka prádla musela pocházet z přírodních vláken. Jakmile se do bubnu přimíchá jediné sportovní triko, fleecová mikina nebo ponožky s elastanem, z chomáče se stává směs, kterou kompost nezpracuje. Plastová vlákna v něm přetrvají a s hotovým substrátem se rozptýlí po záhonech. Rozhodnutí přitom nevyžaduje laboratoř. Stačí otočit pár štítků.

Co se skrývá v šedém chuchvalci ze sušičky

Chuchvalec tvoří drobná vlákna a útržky nití, které se z oblečení uvolňují při praní a hlavně při bubnovém sušení. Tipový web Ambient ho popisuje prostě jako „drobné zbytky nití a chmýří“. Vědci k němu přistupují pečlivěji. Studie publikovaná v roce 2026 v odborném časopise Environmental Science and Pollution Research, která představila jednoduchou metodu PEDL na vážení plastů v chuchvalci, popisuje reálný vzorek jako pestrou směs. Najdeme v něm živočišná vlákna, chlupy a vlasy, celulózová vlákna typu bavlna, viskóza či lyocell a k tomu syntetiku: polyester, akryl a nylon.

U domácích vzorků autoři zjistili, že syntetická mikrovlákna tvořila zhruba 30 % analyzované vlákenné skladby. Po chemickém odstranění přírodních vláken pak přes 85 % zbytku připadalo na plast. Jinými slovy: šedivá vata z běžné domácnosti v sobě nese podstatný podíl umělé hmoty.

Kolik vláken vlastně sušička vyprodukuje, ukazuje studie o odvětrávaných a kondenzačních sušičkách. U reálných náplní naměřila kolem 342 mg mikrovláken na kilogram prádla u kondenzačních modelů a zhruba 256 mg na kilogram u odvětrávaných. Šlo o všechna vlákna, přírodní i syntetická dohromady. U odvětrávaných přístrojů navíc asi 33 mg na kilogram uniklo průduchem rovnou ven, převážná část však zůstala zachycená na filtru, tedy právě v tom chomáči, který pak držíme v ruce.

Pro Česko má téma váhu. Podle ČSÚ vlastnilo v roce 2025 sušičku prádla 34 % domácností, v Praze 29 %. Řeč je tedy zhruba o každé třetí domácnosti.

Jediná podmínka pro kompost: stoprocentně přírodní prádlo

Klíčové doporučení formuluje Colorado State University Extension, poradenská služba americké univerzity. Chuchvalec z oblečení z přírodních vláken (jako příklad uvádí stoprocentní bavlnu a vlnu) se v domácím kompostu rozloží a dodá i drobnou porci živin. U polyesteru či nylonu naopak varuje před znečištěním mikroplasty.

Do skupiny vhodných materiálů patří bavlna, len, vlna, konopí a další rostlinná, celulózová nebo živočišná vlákna bez umělé příměsi. Háček tkví v tom, jak málokdy dnes taková várka vznikne. Evropská agentura pro životní prostředí (EEA) odhaduje, že syntetická vlákna tvoří asi 60 % oblečení a 70 % bytového textilu, který Evropané nakupují. V roce 2022 připadlo na obyvatele EU v průměru 19 kg textilu, z toho 8 kg oblečení a 7 kg bytových textilií.

Průzkum Nielsen Admosphere ukázal, že Češi perou pilně: téměř tři čtvrtiny alespoň jednou týdně. A 95 % z nich prádlo před praním třídí, ovšem podle materiálu jen 40 %. Typická tuzemská sušicí dávka proto podle nás velmi často kombinuje bavlněné ručníky s funkčním trikem, legínami, spodním prádlem s elastanem nebo povlečením se syntetickou příměsí.

Kdo tedy dosud vysypával filtr na kompost bez rozmýšlení, pravděpodobně do něj přidával i plast. U drobné dávky z čisté bavlny či vlny je takový krok obhajitelný. U běžné směsi spíš ne.

Mikroplasty v kompostu: proč polyester na záhon nepatří

Polyester, nylon i akryl jsou plastové polymery navržené tak, aby vydržely. Americká Národní parková služba (NPS) připomíná, že polyester se vyrábí z ropy a biologicky se nerozkládá. V kompostové hromadě, kde bakterie a houby rychle zpracují listí, slupky i bavlněná vlákénka, zůstává syntetika v podstatě netknutá. Spolu s hotovým humusem putuje na záhon a vmíchá se do půdy.

Cestu dál popisuje zpráva o plastech v půdě vydaná pod hlavičkou FAO. Shrnuje 33 studií, které zkoumaly, zda plodiny přijímají nano- a mikroplasty či plastové chemikálie. Velmi jemné úlomky menší než jeden mikrometr dokážou rostliny přijímat, a to především kořeny. Důkazy o přesunu do jedlých částí jsou zatím skromnější a dopady na potravinovou bezpečnost se dál zkoumají.

Zahradní poradna University of Connecticut (UConn) v textu z roku 2026 shrnuje, že mikroplasty se objevují v kompostech i půdách a mohou ovlivňovat žížaly, mikroorganismy, klíčení, růst kořenů a příjem živin. Panikařit nedoporučuje. Za nejrozumnější obranu považuje omezování zdrojů plastu, protože půdu chceme udržet zdravou po desetiletí. Šedivý chomáč ze syntetiky představuje přesně takový zbytečný zdroj, kterého se lze snadno zbavit.

Srovnání s klasickými „hnědými“ složkami kompostu vyznívá jednoznačně. Ambient sám přiznává, že chuchvalec funguje jako suchý materiál, ale nepřináší vlhkost ani významnou výživu. Listí, sláma, seno nebo štěpka splní stejnou roli lépe a bez plastové stopy.

Štítek na prádle jako třídicí klíč

Barva ani omak chuchvalce o jeho původu nic nevypoví. Spolehlivou informaci nese etiketa každého kusu, který prošel bubnem. Textilní zkušební ústav připomíná, že materiálové složení musí být uvedeno celým českým názvem, například „100 % bavlna“, „55 % polyester / 45 % vlna“ nebo „70 % polyester / 30 % akryl“.

Praktické pravidlo pro domácnost zní takto:

Na štítku stojí	Co s chuchvalcem
100 % bavlna, 100 % len, 100 % vlna	Domácí kompost v malém množství
Polyester, polyamid/nylon, akryl, elastan, fleece	Směsný odpad nebo využití mimo zahradu
Jakákoli směs, třeba 55 % polyester / 45 % vlna	Směsný odpad nebo využití mimo zahradu

Rozhoduje nejslabší článek. Jediný syntetický nebo smíšený kousek v sušičce stačí a celou dávku vláken je rozumné brát jako kontaminovanou.

Druhou podmínkou je chemie z praní. Laundrycare i Ambient u zahradního využití doporučují přírodní prací prostředky a vynechání avivážních přípravků a parfemace. Opatrnost podporuje i manuál pro využití šedé vody ze San Franciska: soli a sodné sloučeniny se mohou hromadit v půdě a brzdit příjem vody, bor či borax je ve vyšších dávkách pro rostliny toxický a chlorové bělidlo hubí půdní mikroorganismy.

Kdo má ověřeně přírodní chomáč, ať ho natrhá na menší kousky, nevrství plstnaté pláty a promíchá ho s vlhkým zeleným materiálem, například posekanou trávou. Mulčovat jím kolem zeleniny či bylinek podle nás nemá smysl, pokud původ není stoprocentně jistý.

Hnědá popelnice, koš, nebo podpalovač?

Obecní hnědé nádoby jsou určené pro rostlinný bioodpad a chuchvalec na jejich seznamech nenajdeme. SAKO Brno uvádí, že hnědá popelnice slouží pro biologicky rozložitelný odpad rostlinného původu, a textil i plast výslovně vylučuje. Pražské služby přijímají trávu, listí, zbytky ovoce a zeleniny, kávovou sedlinu, piliny, seno či slámu, ale nechtějí chlupy, vlasy, peří ani biologicky obtížně rozložitelné materiály. Bezpečnou adresou je proto směsný komunální odpad, pokud vaše obec výslovně nestanoví něco jiného.

Jedna rada se hodí každému: filtr neoplachujte pod kohoutkem. Zmíněná studie sušiček ukázala, že splachování vláken do odpadu výrazně zvyšuje zátěž vody mikrovlákny. Autoři doporučují chomáč vyhodit do koše.

Syntetický chuchvalec přitom může ještě posloužit mimo půdu:

• podpalovač: Laundrycare i Ambient zmiňují jeho vysokou hořlavost a tip s kartonem od vajec zalitým voskem,
• savý materiál: na rozlitou tekutinu v dílně nebo garáži místo papírové utěrky,
• výplň: do polštářků, ručně šitých hraček nebo pelíšku. U zvířat ale jen bez parfemace a aviváže.

Množství vláken se dá omezit už u zdroje. NPS a Americký institut čisticích prostředků radí sušit na vzduchu, kdykoli to jde, zkracovat sušení a snižovat teplotu, čistit filtr po každém cyklu, nepřeplňovat pračku, prát ve studenější vodě a syntetiku dávat na kratší a šetrnější programy. Pomoci může i externí filtr na mikrovlákna u pračky a místo vonných ubrousků do sušičky sušicí koule.