Tajný bunkr u Olomouce se tvářil jako telekomunikační ústředna. Pod kopcem ukrýval čtyři patra pro stovky vojáků
Pod kopcem u Přáslavic vznikl v 70. letech jeden ze sedmi zodolněných uzlů spojovací sítě. Jeho kabely a ústředny měly fungovat i po jaderném výbuchu.
Obsah článku
Kdo dnes zadá do navigace adresu Přáslavice 335, dojede k nenápadnému areálu kousek za Olomoucí. Na povrchu stojí pár budov a pod nimi se do hloubky zakusuje betonový kolos o rozloze zhruba 10 000 metrů čtverečních, rozložený do čtyř podzemních pater. Desítky let o něm nevěděli ani lidé z okolních vesnic. Objekt s krycím označením Akce 025 patřil k nejpřísněji utajovaným stavbám socialistického Československa. Jeho úkolem bylo udržet při nejhorším scénáři v chodu to nejcennější, co armáda i stát měly: spojení.
Bunkr Přáslavice: maskovaná ústředna v místě, kde se dřív těžil kámen
Přípravy začaly v roce 1968, kdy o stavbě rozhodla Vojenská komise obrany. Realizaci převzaly Vojenské stavby a v roce 1976 byl objekt dokončen a uveden do provozu. Volba místa nebyla náhodná. Stavitelé využili prostor po bývalé těžbě kamene, kde terénní zásahy nikoho nepřekvapily, a vztyčili tu skeletovou konstrukci zapuštěnou hluboko do země. Povrch pak pečlivě zamaskovali.
Utajení mělo několik vrstev. Podle oficiální historie objektu na stavbě pracovali vojáci povolaní ze vzdálených koutů republiky. Oni ani jejich rodiny prý netušili, co přesně budují. Provozovatel dnes navíc uvádí, že jednotlivé vojenské a technické skupiny o sobě navzájem neměly vědět. Areál chránilo dvojité oplocení, strážnice, psinec a muniční sklad pro vnější obranu.
Navenek šlo o telekomunikační zařízení. Uvnitř se ukrývalo něco mnohem strategičtějšího. Úplného odtajnění se bunkr dočkal až v roce 2016.
Magistrála z Berlína do Moskvy vedla pod olomouckým kopcem
Když se mluví o studené válce, většina lidí si vybaví rakety, tanky a protiatomové kryty pro politiky. Přáslavice připomínají méně okázalou, zato zásadní stránku tehdejšího plánování. Armáda bez spojení je slepá a hluchá. Rozkazy, hlášení i vládní pokyny musely protékat dráty za každých okolností.
Proto po kubánské krizi vznikla síť zodolněných zesilovacích stanic, které měly zvýšit odolnost telekomunikací Varšavské smlouvy. Přáslavice byly podle oficiálních dějin první ze sedmi takových objektů na území tehdejšího Československa. Bunkrem procházela mezinárodní kabelová magistrála MKKM-1, která propojovala Berlín s Moskvou. Vedle ní tu běžela vnitrostátní komunikace, civilní i vojenská telefonní ústředna a sekce vládního utajeného spojení.
Srdcem provozu byly přenosové systémy K1920, pobočkové ústředny a dálnopisná pracoviště. Zprávy putující dálnopisem procházely šifrovacími sekcemi, kam měl přístup jen prověřený personál. Svoje patro tu měla armáda a vyhrazenou část také ministerstvo vnitra.
Podle nás právě tady leží odpověď na otázku, proč pod Olomoucí vyrostl tak rozměrný komplex. Telefonní kabely, šifrovací stroje a záložní energie potřebují prostor, stabilní klima a nepřetržitou obsluhu. Studená válka se v Přáslavicích měřila délkou kabelů a kapacitou akumulátorů.
Čtyři podzemní patra, metr a půl betonu a vlastní elektrárna
Celý objekt má šest podlaží, dvě nad zemí a čtyři pod ní, a dosahuje výšky 26 metrů. Zdi jsou silné až 1,5 metru. Provozovatel uvádí, že stavba odolá výbuchu o síle 50 kilotun v bezprostřední blízkosti. Pro představu: bomba svržená na Hirošimu měla sílu zhruba 15 kilotun, ta nad Nagasaki 20 kilotun.
| Parametr | Hodnota |
|---|---|
| Podzemní plocha | cca 10 000 m² |
| Počet pater | 6 (4 podzemní, 2 nadzemní) |
| Výška objektu | 26 m |
| Tloušťka zdí | až 1,5 m |
| Odolnost | 50 kt |
| Rozloha areálu | 10 ha |
| Záložní zdroje | 2 dieselové generátory ČKD, 1,2 MW |
Zdroj: Bunkr v číslech
Jednotlivá patra plnila odlišné úlohy. Telekomunikační sály, dálnopisná pracoviště a kabelové komory obstarávaly samotný přenos. Šifrovací sekce a armádní patro střežily nejcitlivější informace. A pak tu byl rozsáhlý provozní svět, bez něhož by technika ani lidé dlouho nevydrželi.
Osádka měla k dispozici kuchyň, jídelnu, ložnice, ošetřovnu a sklad potravin. Vodu zajišťovala chemická úpravna, vzduch procházel filtry a v zásobnících čekaly tlakové rezervy pro případ, že by venku nebylo co dýchat. Kdo přicházel zvenčí během kontaminace, musel projít dekontaminačním vstupem. Technologický velín hlídal celý organismus, akumulátorovna držela napětí a dva generátory ČKD o výkonu 1,2 MW tvořily vlastní elektrárnu. Oba stroje jsou dodnes provozuschopné a průvodci je návštěvníkům rádi předvádějí.
Funkční zůstal i dálnopis nebo ústředna CA102. Právě to dává Přáslavicím punc výjimečnosti. Řada jiných podzemních objektů nabízí holé chodby, tady technika stále hučí.
Od odchodu posádky k baterkovým výpravám
Konec studené války bunkr okamžitě neuspal. Sovětští vojáci odešli v roce 1991, aktivní česká posádka objekt opustila až v roce 2001. Následovalo období běžné údržby, kdy komplex zůstával mimo dosah veřejnosti. V roce 2010 přešel areál do soukromého vlastnictví společnosti Flenexa, o šest let později přišlo plné odtajnění a v červnu 2022 se brány otevřely návštěvníkům.
Mezitím podzemí dostalo i nečekanou novou náplň. V roce 2019 tu vznikla akvaponická vertikální farma, kde se pěstují rostliny v propojeném systému s chovem ryb. Kontrast mezi šifrovacími stroji a zelenými regály patří k nejpřekvapivějším momentům celé návštěvy.
Letošní novinkou je zpřístupněná úniková chodba dlouhá 86 metrů. Vstup do ní měří na šířku pouhých 60 centimetrů a na výšku 80 centimetrů, takže připomíná spíš průlez. Projít ji lze v rámci programu Tajné světy, účast ovšem povinná není.
Prohlídky bunkru Přáslavice v roce 2026: ceny, délka a co si obléct
Do bunkru se dostanete pouze s rezervací. Vstupenky se kupují elektronicky a na místě je běžně neseženete. Skupina na standardní prohlídce má maximálně 25 lidí, děti mladší šesti let vstup nemají.
| Typ prohlídky | Délka | Dospělí | Děti 6 až 15 let a senioři |
|---|---|---|---|
| Standardní | 60 až 70 min | 250 Kč | 190 Kč |
| Večerní baterková | 90 min | 300 Kč | 240 Kč |
| Experiment 025 | 75 min | 490 Kč | 350 Kč |
| VIP | 120 až 130 min | 490 Kč | 350 Kč |
| Tajné světy | 150 min | 850 Kč | 630 Kč |
| RetroTech | 180 až 200 min | 590 Kč | 450 Kč |
Standardní okruh vás provede historií a hlavními prostory. Baterková varianta sleduje stejnou trasu, jenže potmě a se svítilnou v ruce, takže se hodí jen pro ty, kterým tma a stísněné chodby nevadí. Experiment 025 je zážitková hra s vymyšleným příběhem a efekty, s historií objektu tedy pracuje volně. Technické nadšence nejvíc potěší RetroTech, kde se dostanete k ústřednám, polním telefonům, generátorům a provozu na baterie.
Na podzim přichystal provozovatel termíny od 28. října do 1. listopadu 2026, denně se konají dvě až tři komentované prohlídky. V pátek 30. října startuje v 17.30 baterkový okruh. Kapacita se rychle plní, proto se vyplatí sledovat rezervační kalendář.
Uvnitř panuje celoročně 15 až 17 °C, přibalte si proto teplejší vrstvu a pevnou obuv, protože vás čeká chůze po schodech mezi čtyřmi patry. Na baterkovou výpravu se nejlépe hodí čelovka. Parkovat můžete zdarma přímo u areálu. Pokud pojedete autobusem z Olomouce, ověřte si spoj podle času své rezervace, zvlášť večerní návrat.