Letuška popsala zlomový bod nejdelšího letu světa. Po šesté hodině tělo vysychá rychleji než v poušti, i když jen sedíte

Z New Yorku do Singapuru se letí přes 19 hodin. Vedoucí letuška ví, kdy se nálada v kabině promění, a letecká medicína vysvětluje proč.

Foto: Pickpik

Večer na newyorském letišti JFK nastupují cestující do Airbusu A350 svěží, zvědaví a často nadšení. Čeká je nejdelší pravidelný let planety. Vedoucí letuška Singapore Airlines tuhle trasu absolvuje opakovaně a moc dobře ví, jak se atmosféra na palubě během cesty mění. Počáteční energie postupně slábne, přichází únava a místy i rozladěnost nebo slzy. Teprve před přistáním v Singapuru se nálada znovu zvedá. Za touto proměnou stojí fyziologie. Suchý vzduch, nehybnost a posunutý vnitřní čas začnou zhruba po první třetině letu působit naplno.

Devatenáct hodin nad oblaky: anatomie nejdelšího letu planety

Linka SQ23 spojuje New York se singapurským letištěm Changi bez jediného mezipřistání. Podle Flightradar24 drží titul nejdelšího komerčního letu světa od listopadu 2020. Letadlo urazí 15 349 kilometrů, plánovaný blokový čas činí 18 hodin 50 minut a skutečná doba letu se v průměru pohybuje kolem 18 hodin 27 minut. Rezervační databáze jako FlightConnections uvádějí průměr 19 hodin 15 minut. Rozdíl vychází z odlišné metodiky měření. Na zážitku cestujícího ale nic nemění: v uzavřené kabině stráví skoro celý den a kus noci.

V říjnu 2026 linka létá sedmkrát týdně a Singapore Airlines ji provozují jako jediný dopravce. Nasazují speciálně upravený Airbus A350-900ULR, tedy verzi s prodlouženým doletem. Výrobce uvádí, že stroj zvládne přes 20 hodin nepřetržitého letu. Na palubě chybí klasická ekonomická třída. Aerolinka zvolila jen business třídu a prémiovou ekonomickou třídu. Podle nás jde o otevřené přiznání, že devatenáct hodin v úzkém sedadle by bylo pro většinu lidí za hranou únosnosti.

Na náročnost se připravuje i posádka. Letušky popisují práci ve směnách a odpočinek v palubních lůžkách, kam se personál střídavě uchyluje. Ani tak se ale únavě nevyhne. Suchý vzduch podle ní znatelně poznamenává také pleť.

Šestá hodina: kdy suchý vzduch kabiny začne bolet

Švédská firma CTT Systems, která vyvíjí palubní zvlhčovače, uvádí, že po šesti hodinách letu začíná mít suchý kabinový vzduch znatelné negativní dopady. Ty přetrvávají i po vystoupení a přispívají k pásmové nemoci. Na lince SQ23 tento bod přichází zhruba ve třetině cesty. Před cestujícími pak leží dalších dvanáct až třináct hodin.

Britský letecký úřad CAA ve svém přehledu o fyziologii letu uvádí, že vlhkost v kabině se obvykle drží mezi 10 a 20 %, zatímco v budovách bývá kolem 40 až 50 %. Tělo na to reaguje předvídatelně. Vysychají oči, nos, ústa i rty. Kontaktní čočky začnou drhnout, pokožka se napíná a hrdlo škrábe. Organismus navíc musí vdechovaný suchý vzduch zvlhčovat a s každým výdechem odchází vodní pára.

Ke slizničním potížím se přidává nehybnost. Svaly tuhnou, kotníky otékají a spánek bývá přerývaný. Žádný jednotlivý faktor by sám o sobě náladu tak výrazně nesrazil, jejich součet po desítce hodin už ano.

Vzduch sušší než poušť a krev, která v nohách zpomaluje

Ve srovnáních se pro pouštní oblasti často uvádějí hodnoty relativní vlhkosti kolem 20 až 25 %. Kabina dopravního letadla se běžně drží pod touto hranicí. CTT Systems dokonce tvrdí, že ve vysoké letové hladině může vlhkost klesnout na pouhá 3 až 5 %. Vzduch ve výšce kolem jedenácti kilometrů obsahuje minimum vodní páry a po ohřátí na příjemnou kabinovou teplotu se z něj stává mimořádně vyprahlá směs. Aerolinky ho uměle nezvlhčují, protože vlhkost by kondenzovala v konstrukci a podporovala korozi. Technické řešení existuje, CTT nabízí systémy schopné zvednout vlhkost na 20 až 23 % i pro A350. Rozhoduje ale hmotnost, údržba a ekonomika.

Singapore Airlines už v roce 2018 při spuštění extrémně dlouhých linek zdůrazňovaly, že kompozitní konstrukce A350-900ULR umožňuje vyšší vlhkost i nižší tlakovou výšku v kabině než starší typy. Konkrétní naměřené hodnoty z letů SQ23 však aerolinka nezveřejnila.

Druhé riziko se skrývá v nohách. Americké CDC vysvětluje v příručce Yellow Book, že dlouhé stísněné sezení zpomaluje tok krve v dolních končetinách a hrana sedadla v podkolení může návrat krve dále zhoršovat. U zdravých lidí je cestovní trombóza vzácná; studie citované CDC uvádějí jeden případ na 4 656 až 6 000 dálkových letů. Ohroženější jsou lidé po operaci, s prodělanou trombózou, aktivní rakovinou nebo obezitou, dále těhotné ženy, ženy užívající hormonální léčbu, senioři a nápadně malí či vysocí cestující (pod 160, respektive nad 190 centimetrů).

Tlak v kabině navíc odpovídá nadmořské výšce zhruba 1 500 až 2 400 metrů. Citlivější lidé mohou pociťovat lehké zadýchání, tlak v uších a dutinách nebo nadýmání.

Z Prahy do Thajska: nejdelší let světa v malém

Linka z New Yorku do Singapuru funguje jako zvětšovací sklo. Co tam cestující prožívají devatenáct hodin, zažívá český turista na dálkovém letu za dovolenou v kratší, ale stále citelné podobě. Šestihodinovou hranici přitom překročí každý z těchto spojů:

Trasa z Prahy	Dopravce	Délka letu
New York JFK	Delta Air Lines	9 h 18 min až 9 h 26 min
Phuket (od 9. 11. 2026)	Neos	10 h 10 min
Punta Cana (od 29. 10. 2026)	Neos	10 h 30 min
Krabi (od 23. 12. 2026)	Neos	10 h 45 min
Singapur (s přestupem)	různí	12 h 30 min až 15 h 05 min čistého letu
Bali (s přestupem)	různí	15 h 15 min až 18 h 50 min čistého letu

Cesta na Bali se čistým letovým časem blíží samotné lince SQ23. K tomu je potřeba přičíst čekání na přestupním letišti. Nové spojení společnosti STARLUX z Prahy do Tchaj-peje navíc otevírá další cestu do jihovýchodní Asie včetně Singapuru.

CDC sleduje riziko cestovní trombózy už u cest delších než čtyři hodiny. Americká lékařská společnost ACCP formuluje doporučení pro rizikové cestující od šesti hodin. Desetihodinový let do Thajska tak leží hluboko v pásmu, kde se suchost, otoky i únava týkají prakticky každého.

Jak přežít dálkový let: voda, lýtka a cílový čas

Americká asociace letecké medicíny AsMA doporučuje vypít zhruba 240 mililitrů vody každou hodinu. Na desetihodinové cestě na Phuket to dělá asi dva a půl litru, na lince do Singapuru by teoreticky šlo o 4,5 litru. Skutečné množství je třeba přizpůsobit zdravotnímu stavu a dostupnosti toalet. Alkohol, kávu i čaj se vyplatí omezit.

Proti vysychání pomáhají:

• hydratační nosní sprej a zvlhčující oční kapky,
• brýle místo kontaktních čoček,
• výživný krém na obličej a ruce,
• vlastní láhev, kterou si po bezpečnostní kontrole naplníte.

Pro oběh krve je klíčový pohyb. Vstávejte zhruba každých 60 až 90 minut, pokud to dovolí obsluha a nesvítí signalizace připoutání, a projděte se uličkou. V sedadle kružte kotníky, střídejte špičky s patami a napínejte lýtka. Prostor pod sedadlem nezatarasujte taškou. Rizikovým cestujícím CDC doporučuje místo u uličky a podkolenní kompresní punčochy s tlakem 15 až 30 mmHg.

Letušky u ostřílených cestujících vídají stále stejnou výbavu: pohodlné oblečení ve vrstvách kvůli kolísání teploty, sluchátka s potlačením hluku, krční polštář a hydratační kosmetiku. K tomu se hodí maska na oči a špunty do uší. Psychicky pomáhá rozdělit let do bloků spánku, jídla, pohybu a zábavy, hned po nástupu přepnout hodinky na čas v cíli a první den po příletu si neplánovat náročný program.