Jedna limonáda denně, 2,45× vyšší riziko rakoviny žaludku. Umělá sladidla jsou ale mimo podezření

Kdo podle rozsáhlé americké studie vypil denně víc než jednu porci slazeného nápoje, měl 2,45krát vyšší riziko rakoviny žaludku. U nápojů s umělými sladidly se takový vztah neobjevil.

Foto: Jana Šrámčíková / VědaŽivě

V roce 1986 začaly tisíce amerických zdravotních sester a lékařů vyplňovat dotazníky o tom, co jedí a pijí. Odpovídali pravidelně celé desítky let a vědci z Mass General Brigham a Harvardu jejich odpovědi nyní propojili s diagnózami. Ze 112 284 účastníků onemocnělo 278 lidí žaludečním adenokarcinomem, tedy nejčastější formou rakoviny žaludku. V jedné skupině se případy vyskytovaly zřetelně častěji: u lidí, kteří si slazený nápoj dopřávali každý den. Ve srovnání s těmi, kdo ho pili méně než jednou za měsíc, u nich vědci po zohlednění dalších faktorů vypočítali poměr rizik 2,45. Analýza vyšla online 17. srpna 2026 v odborném časopise Gastro Hep Advances a její sdělení je nepříjemně jednoduché: malý každodenní zvyk může zanechat v těle větší stopu, než se na první pohled zdá.

Porce 2,37 dl: kolik limonády stačí k vyššímu riziku rakoviny žaludku

Výzkumníci počítali v porcích o objemu 237 mililitrů. Odpovídá to menší sklenici, zhruba třem čtvrtinám běžné třetinkové plechovky. Plechovka o objemu 330 ml tedy představuje asi 1,4 porce. Kdo si k obědu otevře jednu kolu, do rizikové skupiny se tím dostane.

Za nápoje slazené cukrem autoři podle Mass General Brigham považovali sycené limonády, ovocný punč, citronády a sportovní nápoje. Uměle slazenou skupinu tvořily nízkokalorické sycené nápoje typu light a zero. Americké Centrum pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) pojímá kategorii slazených nápojů ještě šířeji. Zahrnuje do ní také energetické nápoje, ochucené vody a kávu nebo čaj s přidaným cukrem.

Výsledky se lišily podle pohlaví. U žen vyšel poměr rizik 3,04, u mužů 1,99. Souvislost se ukázala v obou kohortách, intervaly spolehlivosti jsou však široké. U mužů se dolní hranice dotýká jedničky, tedy hodnoty, která by znamenala žádný rozdíl. Vyšší odhad u žen proto bude potřebovat další ověření.

Studie míří na rutinu. Sklenice limonády na narozeninové oslavě v jejích datech nijak nefiguruje, protože referenční skupina pila sladké nápoje méně než jednou měsíčně a riziková skupina je měla na stole každý den. Právě tahle každodennost je v celém příběhu podstatná.

Relativní a absolutní riziko: co číslo 2,45 znamená pro běžného člověka

Číslo 2,45 zní dramaticky. Abychom ho mohli posoudit, je potřeba ho položit vedle absolutních hodnot. Žaludeční adenokarcinom patří mezi vzácnější nádory. V celé kohortě připadalo na 100 000 osoboroků přibližně 8,7 případu. Osoborok označuje jednoho člověka sledovaného jeden rok.

Mezi nejvášnivějšími pijáky slazených nápojů zaznamenali vědci 31 případů během 190 674 osoboroků. V referenční skupině to bylo 57 případů během 744 034 osoboroků. Po přepočtu vychází zhruba 16 případů proti 8 na 100 000 osoboroků. Riziko se tedy přibližně zdvojnásobilo, ovšem z nízkého základu.

Zjednodušeně: kdyby 100 000 lidí pilo slazený nápoj denně po dobu jednoho roku, onemocnělo by z nich zhruba šestnáct. Mezi stejným počtem lidí, kteří limonádu téměř nepijí, by to bylo osm. Rozdíl působí skromně, na úrovni celé populace a desítek let se ale sčítá.

Autoři sami připomínají, že jde o observační studii. Ukazuje souvislost, příčinu prokázat neumí. Lidé, kteří pijí víc limonád, se mohou lišit i jinak, třeba stravou, hmotností nebo jinými návyky. Výzkumníci řadu těchto proměnných statisticky zohlednili, zbytkové zkreslení ale vyloučit nelze. Chybí také podrobná data o rodinné anamnéze, endoskopických vyšetřeních a přesném umístění nádorů.

Jedno z nabízejících se vysvětlení studie oslabuje. Bakterie Helicobacter pylori, kterou Mezinárodní agentura pro výzkum rakoviny řadí mezi lidské karcinogeny už od roku 1994, je nejpevněji doloženou příčinou rakoviny žaludku. Vědci ji otestovali v podskupině 940 účastníků. Protilátky mělo zhruba 37 % žen a 34 % mužů, přičemž konzumace slazených nápojů s infekcí nesouvisela. Představa, že pijáci limonád byli jednoduše častěji nakažení, tím ztrácí oporu.

Tekutý cukr bez sytící brzdy: proč by sladké pití mohlo škodit žaludku

Proč by zrovna nápoj měl hrát roli? Autoři si všimli, že se zvýšeným rizikem souvisel také celkový příjem fruktózy, hlavního sladidla amerických limonád. U uměle slazených variant se po úpravě na další faktory vztah neobjevil. Pozornost se tak stáčí ke cukru samotnému, nikoli k bublinkám, barvivům nebo kofeinu.

Jako možné mechanismy uvádějí autoři přibývání na váze, inzulinovou rezistenci, nerovnováhu steroidních hormonů, chronický zánět, poškození DNA a změny střevního mikrobiomu. Žádný z nich studie přímo neměřila. Všechny však zapadají do známého obrazu toho, co dlouhodobý nadbytek cukru s organismem provádí.

Podle nás je tu klíčová forma, v jaké cukr do těla vstupuje. Jablko obsahuje cukr, ale zároveň vlákninu, kterou je potřeba rozkousat a strávit. Ta zpomaluje vstřebávání a dává tělu signál sytosti. Limonáda žádnou podobnou brzdu nemá. Podle harvardské databáze The Nutrition Source se nápoje bez vlákniny tráví rychleji, méně zasytí a snadno se jimi „přepije“ o stovky kilokalorií navíc. Cukr se do krve dostane rychle, svačinu nenahradí a nepřinese ani bílkoviny, ani vitaminy či minerální látky.

Proto denní limonáda vychází jako nenápadný zvyk s nepoměrně velkým metabolickým otiskem. Jedna 237mililitrová porce běžné limonády obsahuje orientačně kolem 28 gramů cukru. Světová zdravotnická organizace doporučuje držet volné cukry pod 10 % denního energetického příjmu, ideálně kolem 5 %. Při 2 000 kilokaloriích denně to odpovídá zhruba 25 gramům. Jediná malá sklenice tak ideální denní strop sama o sobě přesahuje.

Češi a limonády: statisticky vypijeme téměř porci denně

Americká data mají k českým konzumentům blíž, než by se mohlo zdát. Podle Českého statistického úřadu vypil průměrný obyvatel v roce 2023 téměř 83 litrů limonád, v roce 2024 už skoro 86 litrů. Po vydělení počtem dní v roce vychází zhruba 0,96 porce o objemu 237 ml denně, v roce 2024 dokonce téměř přesně jedna.

Jde o orientační přepočet. Statistika sleduje litry, kdežto americká studie frekvenci pití. Do limonád patří i méně slazené varianty a průměr zahrnuje děti, seniory i lidi, kteří sladké nápoje vůbec nepijí. Spotřeba se proto mezi jednotlivci výrazně liší. Pro část populace však limonáda znamená pravidelný návyk, který odpovídá právě rizikové skupině ze studie.

Rakovina žaludku přitom v Česku není zanedbatelnou diagnózou. Podle Národního onkologického registru přibylo v letech 2018 až 2022 průměrně 1 474 nových případů ročně, tedy 13,8 na 100 000 obyvatel. Častěji onemocní muži (17,0 na 100 000) než ženy (10,8 na 100 000) a medián věku při diagnóze se pohybuje mezi 70 a 72 lety.

Americkou kohortu tvořili převážně bílí zdravotníci ve věku 30 až 75 let. Přenos jejích výsledků na českou populaci je biologicky věrohodný, epidemiologicky ale nepřímý. Česká populace se liší výskytem helikobakterové infekce, solením, kouřením i pitím alkoholu. Právě tyto faktory řadí Světový fond pro výzkum rakoviny mezi ustálené příčiny rakoviny žaludku. Slazené nápoje se k nim zatím přidávají jako nový observační signál, nikoli jako doložená příčina srovnatelné váhy.

Čím nahradit kolu: praktické alternativy bez paniky

Studie žádný „bezpečný limit“ nestanovuje. Porovnávala dva extrémy: téměř nulovou konzumaci a každodenní pití. Kdo si limonádu dá několikrát do roka, z těchto dat žádné měřitelné osobní riziko nevyčte. Smysl má zaměřit se na denní rutinu, ne na výjimky.

Uměle slazené nápoje vyšly v tomto konkrétním srovnání lépe. Studie však nebyla navržena jako obecný verdikt o bezpečnosti sladidel a WHO nedoporučuje spoléhat se na ně jako na hlavní strategii omezování cukru. Kola bez cukru tak může posloužit jako přechodný krok, cílem by ale měla být změna chuťových návyků.

Rozumné alternativy:

• Voda z kohoutku, v Česku levná, kvalitní a dostupná prakticky všude
• Perlivá nebo sodová voda bez cukru, pokud vám chybí bublinky
• Voda s plátky citronu, limetky, okurky nebo snítkou máty, která dodá vůni bez kalorií
• Neslazený čaj, horký i vychlazený, s bylinkami nebo ovocem
• Káva bez cukru, případně postupně méně oslazená

Stoprocentní džusy stojí mimo kategorii nápojů s přidaným cukrem, WHO je ale přesto řadí mezi zdroje volných cukrů. Harvardští odborníci doporučují omezit je na malou sklenici a dát přednost celému ovoci, které si vlákninu ponechává.

Nejjednodušší strategie spočívá v nenápadné výměně. Plechovka k obědu se dá nahradit sodovkou s citronem a odpolední energetický nápoj neslazeným ledovým čajem. Během několika týdnů se chuťové pohárky přizpůsobí a původní limonáda začne připadat přeslazená.

Za 35 let dotazníků se z jedné sklenice denně stalo více než dvanáct tisíc sklenic na každého pravidelného pijáka. Organismus si takovou sumu pamatuje, i když jednotlivé doušky dávno zapomeneme.

Pro přesnost doplňujeme několik poznámek. Nejvyšší riziková skupina ve studii pila více než jednu porci denně, nikoli přesně jednu. Hodnota 2,45 platí pro obě pohlaví dohromady, u mužů vyšla 1,99 a u žen 3,04. Porce o objemu 237 ml je menší než běžná plechovka. Studie navíc popisuje statistickou souvislost, neprokazuje však, že by limonáda rakovinu přímo způsobovala.