Nejdelší česká stezka měří 1 058 km a překonává 30 980 výškových metrů. Trasu drží pohromadě síť 47 útulen na konci každé etapy

Severní stezka Via Czechia vede 1 058 kilometrů od nejzápadnějšího k nejvýchodnějšímu cípu Česka a její autoři ji označují za nejdelší dálkovou trasu v zemi.

Zdroj fotografie: KarelTvrdik - licence CC BY-SA 4.0

Začíná u patníku v lesích za Aší, končí na soutoku potoků v Beskydech pod Bukovcem. Mezi těmito body leží 47 denních etap, Sněžka, pískovcové skály Českého Švýcarska i hřebeny Jeseníků. Severní stezka je nejdelší samostatnou pěší trasou celé sítě a sama Via Czechia ji prezentuje jako nejdelší dálková stezku v republice. Délka ale tvoří jen polovinu její síly. Tou druhou je promyšlený systém: etapy nastavené tak, aby na jejich konci čekala střecha nad hlavou, mapy, soubory GPX, uzlové body s vlakem či autobusem a od roku 2024 také dřevěné útulny pro místa, kam žádný penzion nedosáhne.

Ze Smrčin do Beskyd: kudy vede nejdelší česká stezka

Trasa se drží severní hranice jako horolezec lana. Oficiálně ji Via Czechia dělí na 15 úseků pojmenovaných podle pohoří a krajinných celků. Za Smrčinami, kde první tři etapy měří dohromady 72 kilometrů až do Kraslic, následují Krušné hory, Labské pískovce s Českým Švýcarskem, Lužické hory, Ještědský hřbet, Jizerské hory a Krkonoše. Pak přijdou na řadu Broumovsko, Orlické hory, Králický Sněžník, Rychlebské hory, Hrubý Jeseník, Nízký Jeseník, Moravská brána a nakonec Moravskoslezské Beskydy, kde posledních pět etap ze Svince k nejvýchodnějšímu bodu ČR zabere 114 kilometrů.

Dohromady jde o 18 pohoří a zeměpisných celků, osm chráněných krajinných oblastí a dva národní parky. Nejnižší místo leží v Hřensku ve 120 metrech nad mořem, nejvyšší na vrcholu Sněžky v 1 603 metrech. Výškový rozdíl na jediné trase tak dosahuje téměř jednoho a půl kilometru.

Za celým projektem stojí Jan Hocek, biolog, tělocvikář, průvodce a cestovatel. Podle rozhovorů s ním se nápad zrodil v roce 2019 a celý následující rok pak Hocek věnoval přípravě prvních dvou tras, Severní a Jižní stezky. Dnes síť Via Czechia čítá přes 10 000 kilometrů v pěších, cyklistických, lyžařských i vodáckých variantách. Kompletní přehled úseků nabízí oficiální stránka Severní stezka Via Czechia.

30 980 výškových metrů: proč je severní větev nejtvrdší z celé rodiny

Srovnání s ostatními trasami Via Czechia ukazuje, proč severní linie vyčnívá. Kilometráží předběhne své sestry jen o několik kilometrů, převýšením je ale válcuje.

Trasa	Délka	Stoupání	Etapy
Severní stezka	1 058 km	30 980 m	47
Jižní stezka	1 052 km	21 030 m	44
Centrální stezka	1 036 km	23 310 m	47
Stezka středozemím	573 km	11 260 m	27
Stezka Slezskem	388 km	7 740 m	18
Českomoravská stezka	346 km	6 160 m	18

Spočítali jsme, co to znamená v praxi. Na každý kilometr připadá v průměru zhruba 29 metrů stoupání, na jednu etapu kolem 659 metrů. Celkové převýšení odpovídá zhruba třem a půl výstupům na Mount Everest od hladiny moře. Proti Jižní stezce nastoupáte necelých deset kilometrů převýšení navíc, a to při prakticky stejné délce.

Pro srovnání se zahraničím poslouží slavné Camino Francés. Ze Saint-Jean-Pied-de-Port do Santiaga měří podle oficiálního poutního webu přibližně 763 až 771 kilometrů, česká severní trasa je tedy o více než třetinu delší. Evropská dálková trasa E1 se svými 7 114 kilometry přes šest zemí hraje v jiné lize, Via Czechia ale nikdy nemířila na kontinent. Jejím měřítkem je stát.

Kdo dá přednost dvěma kolům, najde cyklistickou variantu dlouhou 1 140 kilometrů. Stoupání je mírnější, 23 390 metrů, střechou trasy se stává Praděd s 1 491 metry a podle Via Czechia se dá projet za dva až tři týdny. Zimní nadšenci mají k dispozici lyžařskou verzi o délce 635 kilometrů.

Útulny Lesů ČR a nocleh na konci každé etapy

Páteř celého systému tvoří etapy po 20 až 25 kilometrech, v průměru vychází 22,5 kilometru na den. Každá končí v místě, kde se dá přespat pod střechou, a u většiny z nich je k dispozici také kemp nebo oficiální tábořiště. Podrobné itineráře k tomu přidávají penziony, horské chaty, obchody, přístřešky i studánky s kilometráží, takže poutník ví předem, kde doplní vodu a kde koupí chleba.

Tam, kde civilizace řídne, nastupují útulny. Koncept vymyslel Hocek, místa vytipoval sám a realizace se ujaly Lesy ČR. Státní podnik založený v roce 1991 spravuje přes 1,2 milionu hektarů lesů a pečuje o více než 38 000 kilometrů vodních toků, má tedy k dispozici přesně ty odlehlé pozemky, které stezka protíná. V lednu 2024 podnik oznámil stavbu prvních dvaceti přístřešků, do konce roku jich na stezkách Via Czechia stálo 28.

Každá útulna je skromná dřevostavba o rozměrech zhruba tři na tři metry. Dole najdete stůl s lavicemi, nahoře kryté patro, kde se v nouzi vyspí čtyři lidé. Rozestupy mezi nimi se plánují na 25 až 30 kilometrů, tedy na jeden pochodový den. Poslední z nich, Bukovec, stojí na 1 055,2 kilometru, necelé tři kilometry před cílem. Kdo si tu rozbalí spacák, probudí se s vědomím, že celý přechod dokončí ještě před snídaní.

V dostupných materiálech Via Czechia ani Lesy ČR neuvádějí rezervační systém ani ceník. Jde o nouzové veřejné přístřešky, se kterými je rozumné počítat jako s pojistkou. Seznam a mapu najdete na stránce Útulny Via Czechia.

Mapy, GPX a uzavírky v Českém Švýcarsku: co si pohlídat v sezóně 2026

Navigačně patří severní trasa k nejlépe zdokumentovaným v zemi. Via Czechia nabízí odkazy na Mapy.cz pro celou stezku i jednotlivé etapy, soubory GPX ke stažení, online itineráře, papírové mapy v měřítku 1 : 25 000 od Geodézie On Line a aplikaci Adventurer. Trasy jsou zanesené i v OpenStreetMap, takže je zobrazí Garmin, Locus nebo Waymarked Trails. Soubory GPX se aktualizují přibližně jednou ročně.

Jedna past ale číhá. Při uzavírkách umějí Mapy.cz samy navrhnout objížďku, která se od oficiální linie může odchýlit. Nejvíc to platí v Českém Švýcarsku. K 5. říjnu 2026 zůstávají podle správy parku zavřené mimo jiné Gabrielina stezka, rokle Soorgrund, Pravčický důl a části cest kolem Divoké rokle a Černé brány. K Pravčické bráně se dá dojít pouze od Tří pramenů, Divoká soutěska je přístupná od Mezního můstku. Platí také časová pravidla návštěvy podle požárního rizika, takže aktuální přehled Správy NP České Švýcarsko stojí za to zkontrolovat těsně před cestou.

Region má i dobré zprávy. V dubnu 2026 se otevřela nová přeshraniční trasa mezi Hřenskem a Schmilkou a na Mlýnské cestě přibyla vyhlídka Fénix. K uzlovým bodům se dostanete turistickými autobusy 434, 435 a 438 nebo vlaky U8 a U28.