Francouzi dva roky piplali orla mořského pro návrat do přírody. V Česku ho někdo zastřelil

Mladý orel mořský Courzieu vyrostl ve francouzském programu, který vrací dravce k Ženevskému jezeru. Jeho let skončil na poli u Lesonic s průstřelem hrudníku.

Foto: Public Domain Pictures

Úterý 25. srpna 2026. Vysílačka na zádech mladého orla mořského přestala hlásit pohyb a na mapě Třebíčska zůstal jediný bod. Data, která měla zaznamenávat první samostatné měsíce dravce, náhle ukazovala stále stejné souřadnice. Na znepokojivou změnu upozornili francouzští kolegové, a pracovníci Veterinární univerzity Brno (VETUNI) proto vyrazili do terénu. Za několik hodin stáli na poli v katastru Lesonic nad tělem ptáka, kterého ve Francii chystali na život na svobodě. Policie přijala oznámení kolem 13. hodiny. Pitva ve Státním veterinárním ústavu potvrdila, co naznačilo už ohledání: střelné poranění, konkrétně průstřel hrudníku. Kdo zmáčkl spoušť, zatím nikdo neví.

Voliéra, rybí nádrž a první let: jak Francouzi chystali orla mořského na svobodu

Courzieu se vylíhl v březnu 2025. Péče o něj ale začala dávno předtím, než prorazil skořápku. Sdružení Les Aigles du Léman pracuje na návratu orla mořského k Ženevskému jezeru a do povodí horní Rhôny od roku 2007. Na francouzském kontinentálním území tento druh naposledy zahnízdil v roce 1892 u Thonon-les-Bains. Od té doby oblast více než sto let neznala jeho siluetu na obloze.

Podle oficiálního webu Les Aigles du Léman mají v letech 2022 až 2030 vypustit 85 mladých orlů. Za tímto číslem stojí léta budování zázemí. První chovné jedince přivezli z Ruska v roce 2009 a dnes centrum drží deset chovných párů, z nichž část pravidelně vyvádí mláďata.

Metoda, kterou Francouzi používají, nese název parental hacking (vypouštění s pomocí rodičů). V praxi vypadá zhruba takto:

• mláďata vychovávají vlastní rodiče přímo na místě budoucího vypuštění, ve voliéře,
• později je od dospělých oddělí přepážka, kontakt s rodiči ale zůstává,
• ve velké voliéře se mladí orli učí létat a seznamují se s dalšími zvířaty,
• v rozlehlé nádrži trénují lov ryb, tedy základ jídelníčku tohoto druhu,
• vypouštění program posunul na začátek září, aby měli ptáci delší přípravu.

Přesné datum, kdy Courzieu poprvé opustil voliéru, centrum veřejně neuvedlo. Pokud centrum dodrželo zavedený harmonogram, dostal se orel ven zhruba půl roku po vylíhnutí. Od jara 2025 do konce srpna 2026 tak kolem něj proběhly dvě sezony odborné práce: odchov u rodičů, výcvik i následné sledování na dálku.

760 kilometrů od Ženevského jezera: proč francouzský orel zamířil na Třebíčsko

Francouzský projekt se soustředí na Ženevské jezero a horní Rhônu. Střední Evropa v jeho plánech nefiguruje jako cílová oblast. Jak se tedy mladý orel ocitl na poli u obce, kde žije zhruba pět set lidí?

Odpověď nabízí biologie druhu. Mladí orli mořští dospívají pomalu. Dospělý šat získávají a hnízdit začínají podle skotské ochranářské agentury NatureScot až ve čtyřech nebo pěti letech. Do té doby se toulají krajinou a hledají potravu i budoucí teritorium. Francouzský výzkumný program Pygargues tyto potulky, takzvaný erratismus, výslovně sleduje během prvních tří až čtyř let života. Zajímá ho mimo jiné, zda se vypuštění jedinci přidají k jiným evropským populacím.

Přímá vzdušná vzdálenost mezi areálem Les Aigles du Léman ve Sciez-sur-Léman a Lesonicemi činí podle našeho výpočtu přibližně 760 kilometrů. Skutečnou trasu z GPS nikdo nezveřejnil a ptačí kličky ji mohly výrazně prodloužit. Lesonice leží asi 20 kilometrů jihozápadně od Třebíče a deset kilometrů severozápadně od Moravských Budějovic. Česko podle nás pro Courzieua představovalo jednu z etap evropského putování. Konečnou stanicí se stalo kvůli výstřelu.

Rizika po vypuštění přitom nejsou malá ani bez lidského přispění. Studie skotské reintrodukované populace v odborném časopise Ibis ukázala, že vypuštění orli přežívají hůř než ptáci vylíhnutí ve volné přírodě, a to hlavně v prvních třech letech. S tím reintrodukční programy počítají. Se střelbou počítat nemusí.

GPS jako korunní svědek: jak telemetrie odhalila střelbu u Lesonic

Vysílačka měla sloužit vědě. Francouzský program díky ní sleduje přežívání, pohyb, obsazování území i rizikové zóny, například elektrická vedení nebo větrné parky. U Courzieua posloužila i jinak. Přesná poslední poloha dovedla odborníky k tělu tak rychle, že stopy ještě nestihly zmizet.

Odborníci z VETUNI na sociálních sítích zdůraznili, že telemetrie nepomáhá jen mapovat migraci. Umožňuje také rychle dohledat zraněné či uhynulé zvíře a přispívá k objasňování ptačí kriminality. Bez signálu by orel nejspíš ležel na poli dny nebo týdny a o příčině smrti by se možná nikdo nedozvěděl.

Okolí poslední GPS pozice prohledala psí jednotka České společnosti ornitologické (ČSO). Další mrtvé ptáky neobjevila. Případ převzali kriminalisté z třebíčského oddělení hospodářské kriminality a prověřují ho jako trestný čin neoprávněného nakládání s chráněnými volně žijícími živočichy. Policejní mluvčí Dana Čírtková uvedla, že pachateli hrozí až tři roky vězení.

Orel mořský patří v Česku mezi zvláště chráněné kriticky ohrožené druhy. Agentura ochrany přírody a krajiny u jiného nálezu vyčíslila orientační hodnotu jednoho jedince na zhruba čtvrt milionu korun. Trestní zákoník v paragrafu 299 počítá se sazbou do tří let za usmrcení silně či kriticky ohroženého živočicha. Při organizované činnosti nebo značném prospěchu se trest zvyšuje na šest měsíců až pět let, u mezinárodní skupiny nebo prospěchu velkého rozsahu na dva až osm let.

Telemetrie dala vyšetřovatelům přesný čas i místo. Zveřejněný svědek, zbraň, balistický rozbor ani podezřelý zatím chybí. Motiv policie nesdělila.

Ptačí kriminalita v Česku: jedy převažují, náboje zabíjejí také

Smrt Courzieua zapadá do širšího obrazu. Podle Kláry Hlubocké z ČSO, která se k případu vyjádřila pro TN.cz, eviduje společnost ročně asi 20 až 25 nelegálně usmrcených dravců. Většinu tvoří otravy. Střelba se podle ní objevuje ojediněle, a o to víc případ z Lesonic vyčnívá.

Rozsah problému dokládají data programu Volná křídla ČSO. Pokládání otrávených návnad označuje za nejrozšířenější podobu ptačí kriminality. Psí jednotka od roku 2017 zdokumentovala a policii předala dvě stě případů s více než šesti sty zvířecími oběťmi. Nejčastěji šlo o zakázaný karbofuran, jed tak účinný, že dokáže zahubit několik živočichů v potravním řetězci za sebou.

Orel mořský v tomto řetězci stojí na samém vrcholu. Loví, ale také ochotně požírá mršiny, a proto snadno pozře otrávenou návnadu nebo kadáver jiné oběti. Analýzy úhynů dravců řadí pronásledování člověkem, tedy střelbu a cílené travení, mezi významné příčiny smrti tohoto druhu. Velký dravec totiž snadno vstupuje do konfliktu s rybáři či chovateli.

Bilance soudů vyznívá střízlivě. ČSO uvádí za celé období tři odsouzené traviče, v letech 2021, 2022 a 2024. Tresty byly převážně podmíněné, v posledním případě doplnila podmínku pokuta 250 tisíc korun. Podle nás se tu ukazuje slabé místo celého snažení: Francouzi dokážou vychovat orla, naučit ho lovit ryby a sledovat ho přes půl kontinentu. Návrat velkých dravců do evropské krajiny ale stojí i na tom, zda pachatelé ponesou následky.

Našli jste mrtvého dravce? Pár kroků, které mohou rozhodnout vyšetřování

Případ Courzieua ukazuje, jak cenný je čerstvý a neporušený nález. Kdo narazí na mrtvého nebo zraněného dravce, měl by postupovat takto:

• s tělem ani s předměty v okolí nemanipulovat,
• zaznamenat přesnou polohu, ideálně souřadnicemi z telefonu,
• místo i zvíře nafotit,
• při podezření na protiprávní jednání kontaktovat Policii ČR,
• pokud nelze vyloučit otravu, nesahat ani na případnou návnadu, nález si prohlížet jen očima a nenaklánět se k němu.

Podezření na otravu nebo pytláctví lze nahlásit na nejbližším policejním oddělení i přímo ornitologům. Program Volná křídla přijímá oznámení na e-mailu [email protected], telefonicky u Kláry Hlubocké na čísle 606 412 422 nebo u Zdeňka Vermouzka na čísle 773 380 285.