vedazive.cz
  • Technika
  • Člověk
  • Historie a kultura
vedazive.cz
  • Technika
  • Člověk
  • Historie a kultura
  • Příroda a zvířata
  • Planeta Země
  • Vesmír
  • Tiskové zprávy
Všechny rubriky »
vedazive.cz » Příroda a zvířata » Moře do roku 2100 stoupne o půl metru a zaplaví tisíce kilometrů pobřeží. Invazní krabi a krevety na to bez nadsázky čekají

Moře do roku 2100 stoupne o půl metru a zaplaví tisíce kilometrů pobřeží. Invazní krabi a krevety na to bez nadsázky čekají

5 října, 2026
Veronika Holečková
[email protected]

Nová studie v Nature Ecology & Evolution vyčíslila, kolik pobřežní pevniny pohltí stoupající oceán, a jaký podíl z ní okamžitě obsadí invazní mořští živočichové.

Iniciativa Carbon to Sea má měřitelné výsledky
Foto: Jana Šrámčíková / VědaŽivě

Obsah článku

  1. 360 tisíc km² do roku 2050, 550 tisíc km² do roku 2100
  2. Proč jsou estuáry klíčové
  3. Nejvíce ohrožené regiony
  4. Nově rozpoznaná invazní trasa
  5. Možnosti prevence a řízení

Nová analýza publikovaná 28. září 2026 v časopise Nature Ecology & Evolution modelovala dopady stoupající hladiny moří ve scénáři SSP2–4.5 (nárůst o 20 cm do roku 2050 a 56 cm do konce století) a zkoumala, jak velká část vzniklé zaplavené pobřežní pevniny bude okamžitě klimaticky a ekologicky vhodná pro nepůvodní mořské živočichy. Mezi jmény druhů uvedenými v práci figurují čínský krab říční, atlantský modrý krab, evropský zelený krab, tichomořská ústřice, asijský tygří krevet a severotichomořská mořská hvězdice.

360 tisíc km² do roku 2050, 550 tisíc km² do roku 2100

Ve scénáři SSP2–4.5 bude do roku 2050 přibližně 360 000 km² dosud suché pobřežní pevniny zaplaveno mořem; z toho přibližně 290 000 km² nabídne podmínky vhodné pro kolonizaci nepůvodními mořskými živočichy. Do roku 2100 se celková zaplavená plocha rozroste na zhruba 550 000 km², přičemž 430 000 km² bude podle modelu invazně vhodných (teplota, salinita, mělké sedimenty, napojení na estuáry).

Poměr vhodné plochy k celkové zaplavené ploše je vysoký: kolem roku 2050 činí asi 80 % a do konce století zůstává přibližně 78 %. Studie tedy ukazuje, že stoupající moře vytváří nejen bezútěšné zaplavené oblasti, ale i biologicky funkční prostor, který mohou nepůvodní organismy osidlovat souběžně se zaplavením.

Proč jsou estuáry klíčové

Autoři identifikovali estuáry jako mimořádně zranitelná místa z několika důvodů:

  • Brakická voda s proměnlivou slaností vyhovuje širokému spektru oportunistických druhů.
  • Mělké, sedimentem bohaté dno poskytuje ideální substrát pro uchycení larev.
  • Přístavní infrastruktura a lodní provoz fungují jako přepravní koridor, jímž se invazní organismy dostaly do regionu už dříve.
  • Napojení na sladkovodní toky umožňuje některým druhům proniknout hluboko do vnitrozemí; čínský krab říční tráví většinu života ve sladké vodě a do moře se vrací jen kvůli rozmnožování.

Model také ukázal, že průměrná vzdálenost k estuárům patří mezi nejsilnější prediktory invazní vhodnosti nově zaplavené plochy: čím blíže k ústí řeky, tím vyšší pravděpodobnost úspěšné kolonizace.

Nejvíce ohrožené regiony

Výsledky rozložené podle mořských ekoregionů ukazují výrazné regionální rozdíly. V doprovodných tabulkách studie jsou uvedeny tyto hodnoty pro rok 2050:

EkoregionPodíl vhodné plochy (2050)Počet invazních druhů
Severní moře96,1 %57
Carolinian (jihovýchod USA)96,4 %27
Severní Mexický záliv96,3 %21
Virginian (střední Atlantik USA)90,3 %31

Severní moře vyniká jak extrémně vysokým podílem invazně vhodné zaplavené plochy, tak i nejvyšším počtem potenciálních kolonizátorů. Mezi roky 2050 a 2100 se podle analýzy čísla prakticky nemění, protože prostor je již v polovině století téměř saturovaný. To má konkrétní dopady na severomořské přístavy, místní produkci mořských plodů, porosty mořské trávy a biodiverzitu estuárních ekosystémů v Evropě.

Nově rozpoznaná invazní trasa

Dosavadní studie se zaměřovaly zejména na lodní dopravu a oteplování oceánu jako hlavní faktory šíření nepůvodních druhů. Tato analýza přidává další mechanismus: vzestup hladiny vytváří novou zaplavenou pobřežní plochu, kterou mohou obsadit nepůvodní mořské druhy již žijící v přilehlých vodách. Autoři uvádějí, že globálně dosud nikdo nepřehodnotil možnost, že stoupající oceán zpřístupní čerstvě zaplavenou pevninu jako invazní cíl.

Podle autorů spočívá hlavní přínos studie v identifikaci tohoto druhotného biologického nákladu klimatické změny: nejde pouze o ekonomické škody z růstu hladiny, ale i o zvýšený invazní tlak na původní faunu v zasažených oblastech.

Možnosti prevence a řízení

Studie doporučuje dvě hlavní kategorie opatření: systémy včasného varování a proaktivní management. Již existující dílčí opatření zahrnují pravidla pro výměnu a vypouštění balastní vody, odchyt invazních krabů v ohrožených estuárech a zapojení veřejnosti do monitoringu a hlášení nálezů. V textu studie je jako příklad uváděna činnost NOAA na americkém pobřeží Tichého oceánu.

Autoři zdůrazňují, že lokální biologická bezpečnost v přístavech je politicky průchodná, zatímco koordinace napříč státy a ekoregiony zůstává složitá. Právě v místech, kde se protínají mořské proudy, estuáry a státní hranice, očekávají největší invazní tlak.

Štítky Zdroje
#globální oteplování #invazivní druh #moře
  • Nature Ecology & Evolution – článek (28. 9. 2026)
  • Doprovodné tabulky (supplementary materials)
  • NOAA – invasive species management
Líbí se vám tento článek? Tak pojďte diskutovat.

Chcete dostávat pravidelně novinky?

Kliknutím na tlačítko „Odeslat“ souhlasíte se zpracováním osobních údajů.

Lupina obohacuje půdu dusíkem a tím likviduje konkurenci. Mnoho zahrádkářů si ji přitom vysazuje kvůli barvě květů

Lupina obohacuje půdu dusíkem a tím likviduje konkurenci. Mnoho zahrádkářů si ji přitom vysazuje kvůli barvě květů

Atlantikem se šíří japonská kreveta bez končetin a s kostěnou hlavou. Biologové varují před agresivním predátorem

Atlantikem se šíří japonská kreveta bez končetin a s kostěnou hlavou. Biologové varují před agresivním predátorem

Na kmenech javorů ve Slezsku rostou léze velikosti talíře. Americká houba rozrušuje dřevo enzymem, který strom nedokáže zastavit

Na kmenech javorů ve Slezsku rostou léze velikosti talíře. Americká houba rozrušuje dřevo enzymem, který strom nedokáže zastavit

Chilli vyvinulo kapsaicin, aby ho savci přestali žrát. Lidský nos na něj reaguje výplachem, jako by šlo o chemický útok

Chilli vyvinulo kapsaicin, aby ho savci přestali žrát. Lidský nos na něj reaguje výplachem, jako by šlo o chemický útok

Německé rezervace přišly o tři čtvrtiny hmyzu za 30 let. Vědci vyloučili počasí i půdu, příčinu našli v mechanismu, který funguje i v Česku

Německé rezervace přišly o tři čtvrtiny hmyzu za 30 let. Vědci vyloučili počasí i půdu, příčinu našli v mechanismu, který funguje i v Česku
ABCmedia logo
Další portály spadající pod abcMedia Network, s.r.o.

AutoŽivě.cz

  • Aktuality
  • Autoživě testy
  • Ojetiny
  • Rady
  • Technický koutek
  • Zajímavosti
  • #řidičský průkaz
  • #motor
  • #policie

    Události247.cz

    • Domácí
    • Komentáře
    • Rozhovory
    • Spotřebitel
    • Technologie
    • #válka na ukrajině
    • #důchody
    • #covid-19

      SportyŽivě.cz

      • Basketbal
      • Formule 1
      • Fotbal
      • Hokej
      • MMA
      • Tenis
      • #fc-viktoria-plzen
      • #fotbal
      • #nhl

        ADBZ.cz

        • Hobby
        • Interiéry
        • Rekonstrukce
        • Rekreační objekty
        • Rodinné domy
        • #úklid
        • #penize
        • #pokuta

          Chalupáři-zahrádkáři.cz

          • Okrasná zahrada
          • Pokojové rostliny
          • Tipy
          • Užitková zahrada
          • Zajímavosti
          • #česnek
          • #podzim
          • #pokojové rostliny

            Vařímedobroty.cz

            • Cukroví
            • Omáčky
            • Předkrmy
            • Recepty
            • Rychlé pokrmy
            • #cukr
            • #kuřecí maso
            • #med
              vedazive.cz
              • O nás
              • Kariéra
              • Kontakt
              • Cookies
              • Používání cookies
              • Etický kodex
              • RSS
              vedazive.cz
              • O nás
              • Kariéra
              • Kontakt
              • Cookies
              • Používání cookies
              • Etický kodex
              • RSS

              Copyright © 2016-2026 abcMedia Network s.r.o.

              Obsah je chráněn autorským právem. Jakékoli užití včetně publikování nebo jiného šíření obsahu je bez písemného souhlasu zakázano.