Většina aut dosahuje nejnižší spotřeby při 90 km/h. Nad 110 km/h roste aerodynamický odpor se čtvercem rychlosti a spotřeba skočí o 20 %

Při 130 km/h na dálnici spaluje motor o desítky procent víc výkonu jen na překonávání vzduchu než při stovce. A ten rozdíl se promítá přímo do účtenky za benzin.

Foto: Jana Šrámčíková / VědaŽivě

Představte si, že jedete po D1 z Prahy do Brna. Vzdálenost 206 kilometrů, rovný asfalt, tempomat nastavený na 121 km/h. Teď si představte tutéž trasu s tempomatem na 89 km/h. Podle modelových dat americké laboratoře Oak Ridge National Laboratory, která testovala 74 vozidel různých kategorií, spálíte v prvním případě zhruba o 4,3 litru víc. Při srpnové průměrné ceně benzinu 44,21 Kč za litr to znamená rozdíl kolem 190 korun jedním směrem. Zpáteční víkendový výlet vás tedy stojí skoro čtyřstovku navíc jen proto, že jste přidali plyn.

Proč fyzika odporu vzduchu trestá každý kilometr nad stovkou stále přísněji

Celé kouzlo se skrývá v jedné rovnici. Aerodynamická síla, kterou musí auto překonávat, závisí na hustotě vzduchu, součiniteli odporu karoserie, čelní ploše a, což je klíčové, na druhé mocnině rychlosti. Když zvýšíte tempo ze 110 na 130 km/h, tedy o pouhých 18 procent, samotná brzdná síla vzduchu naroste o téměř 40 procent. Jenže motor musí tuto sílu překonávat při vyšší rychlosti, takže potřebný výkon stoupá ještě dramatičtěji, přibližně s třetí mocninou. Mezi 110 a 130 km/h to podle výpočtů z rovnice odporu NASA činí nárůst o 65 procent jen na aerodynamické složce.

V praxi to znamená, že každý přidaný kilometr za hodinou nad stovkou stojí víc paliva než ten předchozí. Zatímco mezi 60 a 80 km/h je křivka spotřeby relativně plochá, od 100 km/h výš se začíná prudce zvedat. Právě proto se jako orientační úsporné cestovní tempo opakuje okolí 90 km/h: motor už běží na nejvyšší převodový stupeň, valivý odpor pneumatik je konstantní a aerodynamická penalizace ještě zůstává v rozumných mezích.

Kolik litrů a korun spolkne dálniční spěch: benzin versus diesel v číslech

Data z Alternative Fuels Data Center, která vycházejí z modelů Oak Ridge National Laboratory, nabízejí přehledné srovnání pro středně velký osobák:

Rychlost (km/h)	Benzin (l/100 km)	Diesel (l/100 km)
72 (45 mph)	cca 6,5	cca 5,2
89 (55 mph)	cca 6,2	cca 5,0
105 (65 mph)	cca 7,3	cca 6,1
121 (75 mph)	cca 8,7	cca 7,4

U benzinového motoru dosahuje model nejnižší spotřeby právě při 55 mph, tedy 88,5 km/h. Dieselový agregát má optimum plošší a posunuté mírně níž; už při 45 mph jede téměř stejně úsporně jako při 55 mph. Důvod tkví ve vyšším kompresním poměru a odlišné charakteristice točivého momentu.

Podstatné jsou přírůstky. Benzinový vůz si mezi 89 a 105 km/h připíše navíc 18,4 procenta spotřeby. Mezi 105 a 121 km/h přibude dalších 18,8 procenta. Diesel se chová podobně: +22,2 procenta v prvním skoku, +21,6 procenta v druhém. Pravidlo palce „každých 15 km/h nad devadesátkou přidá zhruba pětinu spotřeby“ tedy sedí překvapivě dobře pro obě paliva.

Přepočteno na trasu Praha–Brno a zpět: kdo pojede stabilně kolem 120 km/h místo devadesátky, zaplatí za rok při 50 zpátečních cestách navíc přibližně 19 000 korun. A to počítáme jen palivo, bez vyššího opotřebení brzd a pneumatik.

Roční dálniční nájezd v korunách: kdy se vyplatí sundat nohu z plynu

Pro řidiče, kteří najezdí ročně 15 000 kilometrů po dálnici, vypadá kalkulace následovně. Rozdíl mezi tempem 90 a 120 km/h činí v modelovém benzínovém autě zhruba 2,1 litru na sto kilometrů. Na 15 000 km to představuje 315 litrů, tedy asi 13 926 korun ročně. I při konzervativnějším odhadu rozdílu 1,0 až 1,5 litru na stovku vychází roční úspora mezi 6 600 a 9 950 korunami.

Samozřejmě existuje protiváha: čas. Mezi Prahou a Brnem zabere jízda devadesátkou přibližně 2 hodiny 17 minut, zatímco při 130 km/h se trasa zvládne za hodinu a 35 minut. Rozdíl 42 minut je citelný. Kompromisní varianta 110 km/h zkrátí cestu na necelé dvě hodiny a oproti stotřicítce ušetří odhadem 91 až 137 korun na jedno natankování, podle konkrétního vozu a stylu jízdy.

Foto: Aktron / Creative Commons / CC BY-SA 4.0.

Podle nás proto dává největší smysl hledat vlastní „sweet spot“ někde mezi stovkou a stodesítkou. Úspora oproti 130 km/h je stále znatelná, časová ztráta na dvousetkilometrové trase činí jen 10 až 15 minut a jízda v pravém pruhu zůstává plynulá i v běžném provozu.

Střešní box, SUV a hybrid: co posouvá hranici úsporného tempa

Aerodynamický odpor nezávisí jen na rychlosti, ale i na tvaru a velikosti překážky, kterou auto představuje. Vyšší SUV nebo MPV s větší čelní plochou pocítí dálniční penalizaci dřív než nízký sedan. A střešní box dokáže situaci zhoršit dramaticky: americké ministerstvo energetiky uvádí nárůst spotřeby o 10 až 25 procent při dálničních rychlostech 105–121 km/h. Kdo vyráží na dovolenou s plně naloženou střechou, měl by počítat s tím, že optimální úsporné tempo klesne ještě o kus níž.

Hybridní pohon mění pravidla hry jinak. Ve městě hybrid září díky rekuperaci a vypínání spalovacího motoru při stání. Na dálnici při ustálené rychlosti ale rekuperovat nemá z čeho, a tak se jeho křivka spotřeby přibližuje konvenčnímu benzinu. U elektromobilů pak studie Oak Ridge National Laboratory ukazuje, že dojezd klesá mediánově o 15 procent s každým zvýšením rychlosti o 16 km/h; fyzika vzduchu je prostě univerzální, bez ohledu na to, co pohání kola.

Tempomat, pravý pruh a zdravý rozum: jak úsporu skutečně zrealizovat

Nejjednodušší nástroj pro udržení úsporného tempa je tempomat. Ministerstvo energetiky USA potvrzuje, že konstantní rychlost na rovném úseku šetří palivo oproti opakovanému zrychlování a brzdění. Největší přínos má na dlouhých rovných tazích typu D1 mezi Humpolcem a Velkým Meziříčím. V kopcovitém terénu nebo hustém provozu, kde tempomat nutí motor podřazovat a zase přidávat, jeho výhoda klesá.

Český zákon povoluje na dálnici maximálně 130 km/h pro osobní vozidla do 3,5 tuny a vpouští na ni pouze stroje schopné na rovině dosáhnout alespoň 80 km/h. Jízda devadesátkou v pravém pruhu je tedy zcela legální. Jako praktický kompromis mezi peněženkou a hodinkami doporučujeme nastavit tempomat na 100 až 110 km/h, pásmo, kde aerodynamická daň ještě roste pozvolna, časová ztráta na typické české dálniční trase zůstává v řádu minut a spolujezdci nebudou mít pocit, že jedou za traktorem.