Brusel chce od roku 2029 zpoplatnit emise letů mimo EU. O ceně letenky do Egypta může rozhodnout místo, kde přestupujete
17. července 2026 Brusel zveřejnil návrh revize směrnice EU ETS , která od 1. ledna 2029 rozšíří emisní obchodování na lety odlétající z Evropského hospodářského prostoru do vybraných třetích zemí.
Obsah článku
- Pravidlo 5 000 km od Frankfurtu: kde přesně končí „evropský" let
- Egypt z Prahy: přímý let versus přestup v Istanbulu
- Kam „útěk" přes neevropský hub nefunguje: USA a Bangkok
- Kolik procent z ceny letenky tvoří uhlíková složka, a proč to zatím neuvidíte v košíku
- Proč Brusel sahá za hranice EHP a co bude po roce 2032
Klíčovým měřítkem je vzdálenost pět tisíc kilometrů od Frankfurtu nad Mohanem. Letiště, která se vejdou pod tento práh (Káhira, Istanbul, Dauhá, Abú Zabí), spadnou do nového režimu. New York s odstupem 6 547 km nebo Bangkok vzdálený 8 605 km zůstávají prozatím stranou. Tím vzniká paradox: stejná dovolená může cestujícího stát různě podle toho, kudy jeho itinerář opouští evropský vzdušný prostor.
Pravidlo 5 000 km od Frankfurtu: kde přesně končí „evropský“ let
Celá konstrukce stojí na jednoduché logice. EU ETS funguje po jednotlivých úsecích, nikoli podle konečné destinace na palubním lístku. Dopravce musí za každý krytý segment vykázat ověřené emise a odevzdat odpovídající množství povolenek. Pokud letadlo odlétá z letiště v EHP a přistává na letišti do 5 000 km od Frankfurtu, segment podléhá zpoplatnění. Jakmile však navazující spoj startuje už mimo EHP, třeba z Istanbulu, unijní systém na něj nedosáhne.
Komise ve svém textu výslovně uvádí, že opatření míří především na středně dlouhé trasy do Turecka, severní Afriky a na Blízký východ. Nejde o plošný zásah do všech interkontinentálních linek. Podle dopadové studie se rozšíření dotkne méně než zhruba devadesáti cílových zemí mimo EHP.
Egypt z Prahy: přímý let versus přestup v Istanbulu
Nejlépe celý mechanismus ilustruje modelová cesta do Káhiry. Přímý let z Prahy pokryje vzdálenost odpovídající přibližně 189 kg CO₂ na cestujícího. Při průměrné ceně povolenky 73,5 eura za tunu, s níž pracovala zpráva Transport & Environment z května 2026, vychází náš odhad emisní složky na zhruba 14 eur jedním směrem, tedy asi 350 korun.
Zvolí-li cestující trasu Praha–Istanbul–Káhira, EU ETS zasáhne pouze první úsek. Segment Praha–Istanbul představuje orientačně 146 kg CO₂ na osobu, což při stejné ceně povolenky odpovídá přibližně 11 eurům, tedy asi 275 korunám. Navazující let z Istanbulu do Káhiry už odlétá mimo EHP a pod nový návrh nespadá. Rozdíl v samotné emisní přirážce činí kolem tří eur na směr, částka zdánlivě drobná, která se ovšem násobí počtem cestujících a sezónních rotací.
Právě tady se ukazuje, že největší cenový rozptyl nevzniká mezi jednotlivými dopravci, nýbrž mezi architekturou trasy vedené přímo z EHP a itinerářem rozděleným přes mimoevropský uzel.
Kam „útěk“ přes neevropský hub nefunguje: USA a Bangkok
Kdo by chtěl stejnou taktiku aplikovat na New York nebo Thajsko, narazí. Přímý let Praha–JFK měří 6 547 km od Frankfurtu, Praha–Bangkok dokonce 8 605 km. Obě destinace překračují stanovený práh, a proto v přímé variantě z EHP pod navržený režim vůbec nespadají.
Paradoxně by si cestující přestupem přes neevropský hub mohl přitížit: úsek Praha–Dubaj (308 kg CO₂, orientačně 23 eur) nebo Praha–Abú Zabí (309 kg CO₂, rovněž kolem 23 eur) se do limitu 5 000 km vejde. Kdo tedy letí do Bangkoku přes Dubaj, zaplatí emisní složku za první segment, zatímco přímá linka z Prahy by zůstala bez tohoto zatížení. Univerzální recept na levnější přestup mimo Evropu zkrátka neexistuje.
Kolik procent z ceny letenky tvoří uhlíková složka, a proč to zatím neuvidíte v košíku
Povinnost nakupovat povolenky dopadá na dopravce, nikoliv přímo na pasažéra. Aerolinky mohou náklad vstřebat do marže, rozpustit v palivovém příplatku nebo ho promítnout do základního tarifu. Komise v návrhu neukládá povinnost zobrazit ETS jako samostatnou řádku při nákupu letenky.
Orientační přehled našich odhadů emisní přirážky z Prahy (jedním směrem, při ceně povolenky 73,5 €/t CO₂):
| Trasa | CO₂ na osobu | Odhad ETS složky |
|---|---|---|
| Praha–Káhira (přímá) | 189 kg | ~14 € / ~350 Kč |
| Praha–Istanbul (1. úsek) | 146 kg | ~11 € / ~275 Kč |
| Praha–Abú Zabí | 309 kg | ~23 € / ~575 Kč |
| Praha–Dubaj | 308 kg | ~23 € / ~575 Kč |
| Praha–JFK (přímá) | mimo práh | 0 € |
| Praha–Bangkok (přímá) | mimo práh | 0 € |
V kontextu celkových provozních nákladů jde podle dopadové studie Komise o jednotky procent. Přesto: u cenově citlivých charterových tras do Egypta nebo Tuniska může i stokorunový rozdíl ovlivnit, kterou aerolinku a jaký routing cestující zvolí.
Proč Brusel sahá za hranice EHP a co bude po roce 2032
Dosavadní systém pokrýval primárně lety uvnitř Evropy. Mezinárodní kompenzační mechanismus CORSIA, na němž se dohodla organizace ICAO, podle Komise zatím nezahrnuje dostatečný podíl globálních leteckých emisí, méně než 70 %. Letectví přitom odpovídá za 3,8 až 4 procenta veškerých emisí skleníkových plynů v EU a téměř 14 procent emisí z dopravy. Širší záběr EU ETS má tuto mezeru zacelit alespoň na středně dlouhých trasách.
Návrh obsahuje dvě pojistky. Zaprvé: dopravce si může odečíst náklady uhrazené prostřednictvím CORSIA, aby nedocházelo k dvojímu zpoplatnění. Zadruhé: celý rozšířený režim platí do 31. prosince 2032, poté přijde revize. Pokud se CORSIA do té doby prokáže jako dostatečně ambiciózní, Komise připouští, že by rozsah EU ETS mohla opět zúžit.
Z toho plyne praktické vodítko: při rezervaci letenky po roce 2029 stojí za to sledovat, odkud odlétá první mimoevropský segment. Pokud cílové letiště leží do pěti tisíc kilometrů od Frankfurtu, celý úsek z EHP ponese emisní zátěž. Pokud je dál, přímá linka z Prahy zůstává prozatím bez tohoto příplatku, a přestup přes blízkovýchodní hub by mohl situaci naopak prodražit.