Vlk, rys i medvěd se vrátili do Česka. Nová interaktivní mapa ukazuje, kde přesně se vyskytují

V únoru 2026 zveřejnila Agentura ochrany přírody a krajiny aktualizovanou mapovou vrstvu opakovaného výskytu vlka, která poprvé zahrnuje nálezová data až do prosince 2025.

Foto: Jana Šrámčíková / VědaŽivě

Vrstva potvrzuje reprodukci vlčích smeček v deseti oblastech od Krušných hor po Beskydy. Rys ostrovid drží dvě jádrová území, jihozápadní Čechy a moravskoslezské pohoří. Medvěd hnědý se v pohraničních Beskydech a Javorníkách objevuje pravidelně, jeho přežití na české straně však závisí na doplňování ze slovenské populace.

Vlk obsazuje nová teritoria rychlostí, která překvapila i biology

Monitoring z podzimu 2025 potvrdil narození vlčat hned v několika regionech: Krušné hory, východní Lužické hory, Frýdlantsko, Jesenicko, Broumovsko, Orlické hory, Kokořínsko a Ralsko, Beskydy i Javorníky. Čeká se na definitivní potvrzení reprodukce v Novohradských horách. Orientační odhad české populace se pohybuje kolem tří stovek jedinců, přesný celostátní census ovšem dosud neexistuje, odborníci pracují spíše s počtem teritorií a opakovaným výskytem.

V evropském měřítku nejde o mimořádné číslo. Německo za monitorovací rok 2024/2025 eviduje 1 636 vlků v potvrzených teritoriích, polský statistický úřad odhaduje populaci na 4 328 kusů ke konci roku 2022. Výjimečná je spíš rychlost, s jakou se vlk v Česku rozšiřuje, a šíře regionů, kde už odchovává mláďata. Evropská komise označuje návrat velkých šelem za ochranářský úspěch, současně ale přiznává narůstající konflikty s hospodařením.

Rys drží dvě pevnosti, medvěd zůstává pohraniční záležitostí

Rys ostrovid obývá v Česku dvě hlavní oblasti stálého výskytu. Na jihozápadě sleduje projekt TransLynx šumavsko-pošumavskou populaci včetně migračních koridorů v Plzeňském a Jihočeském kraji. Na východě zimní mapování 2026 potvrdilo rysí pobytové znaky ve východní a centrální části Moravskoslezských Beskyd a v centrálních Javorníkách. Klíčem k přežití druhu zůstává ochrana velkoplošných lesních celků, udržení průchodných koridorů a omezení další fragmentace krajiny.

U medvěda hnědého vypadá situace křehčeji. AOPK eviduje v Beskydech a Javorníkách jednoho až čtyři jedince se známkami stálého výskytu. V srpnu 2026 přišlo ověřované hlášení z lokality Bučiska u Rožnova pod Radhoštěm a z Frýdecko-Místecka. Zimní mapování téhož roku ale zachytilo pobytové stopy pouze na slovenské straně Kysuc. Česká medvědí existence je podle agentury plně závislá na stavu karpatské populace za hranicí, bez průběžné migrace samostatně životaschopná skupina nevznikne.

Srovnání se Slovenskem ukazuje propastný rozdíl. Zatímco slovenská ochrana přírody evidovala v roce 2023 dvanáct útoků medvěda na člověka se čtrnácti zraněnými a k polovině května 2024 už čtrnáct incidentů, v Česku se o podobných střetech nehovoří. Zdejší populace je příliš malá.

Foto: Pxhere

Kde šelmy sledovat: veřejné mapy místo živého GPS

Kdo čeká interaktivní sledování konkrétního zvířete v reálném čase, bude zklamaný. Veřejně dostupné vrstvy fungují jinak. Vlčí mapa opakovaného výskytu, publikovaná 1. února 2026 na portálu data.nature.cz, čerpá z víceletých nálezových dat doplněných o období květen až prosinec 2025. Beskydské zimní mapování zobrazuje nálezy v síti čtverců 5 × 5 km.

Podklady vznikají z hlášení stop, trusu, kořisti a dalších pobytových znaků od dobrovolníků i veřejnosti. Každý nález se dokumentuje a následně ověřují odborníci. Výsledkem je spolehlivá mozaika výskytu v čase a prostoru, cenná pro chovatele, správce území i turisty.

Škody na stádech rostou a kompenzace se zpožďují

Nejostřejší třecí plocha návratu predátorů neleží v lese, ale na pastvinách. K 30. červnu 2026 evidovala interaktivní mapa škodních událostí celkem 183 případů. Nejvíce jich připadá na Jihočeský kraj (72), následují Královéhradecký a Liberecký kraj (po 23).

Stát nabízí trojí oporu:

• Přímá náhrada škody na hospodářských zvířatech v ceně obvyklé.
• Náhrada újmy za ztížení pastvy v oblastech s potvrzeným výskytem vlka.
• Podpora prevence, tedy elektrické ohradníky, pevné oplocení, brány a další prvky podle standardu AOPK.

Jenže výplaty váznou. K 24. srpnu 2026 čekalo podle Českého svazu chovatelů masného skotu a Asociace soukromého zemědělství na proplacení 129 žádostí za rok 2025, dalších 23 za rok 2024 a tři za rok 2023. Farmáři investují do zabezpečení stád z vlastních prostředků a likvidita jim chybí právě v sezoně, kdy pasou. Zemědělské organizace proto v létě 2026 společně vyzvaly stát k urychlení celého procesu.

Jak se chovat při setkání: vlk a rys versus medvěd

Pro turisty, houbaře a pejskaře platí odlišná pravidla podle druhu:

• Vlk a rys: Zachovat klid, držet odstup, nepřibližovat se, nekrmit. Psa mít na vodítku. Obě šelmy jsou plaché a zpravidla samy odejdou. Agresivní chování rysa vůči člověku odborné zdroje nepopisují, střet s vlkem je mimořádně vzácný.
• Medvěd: V nepřehledném terénu o sobě dávat vědět hlasem nebo cinkáním holí. Při setkání pomalu ustupovat, neutíkat, nedívat se přímo do očí. Při útoku se skrčit obličejem k zemi a chránit krk. Pravděpodobnost kontaktu roste v husté vegetaci, u zdrojů potravy a za šera.

Česká krajina opět hostí všechny tři vrcholové predátory, a každý z nich testuje, kolik prostoru jim společnost dokáže uvolnit na pastvinách, v koridorech mezi pohořími i v rozpočtových řádcích ministerstva.