Potápěč u norského pobřeží narazil na loď ze 18. století plnou čínského porcelánu. Ležela 600 metrů pod hladinou, bez kyslíku, který by ji rozložil

V září 2025 zachytil sonar na dně Skagerraku siluetu lodi, která tam ležela téměř tři sta let, s čínským porcelánem, křišťálovými lustry a sudy plnými obilí.

Foto: Jana Šrámčíková / VědaŽivě

Porselensvraket dostal jméno podle čínského exportního porcelánu, který na záběrech kamer září jako nový.

Co všechno skrývá náklad „Porcelánového vraku”

Porcelán tvoří jen část nákladu: archeologové identifikovali fragmenty skleněných lustrů v německém nebo anglickém stylu, tři poháry typu stettglas, lahve (jednu s vtlačeným dekorem) a řady neotevřených přepravek. Jedna z beden podle norských odborníků pravděpodobně obsahuje textilie, jiná organický materiál, možná čaj, byliny nebo léčiva.

Na palubě se našly i stopy každodenního života posádky: kotvy, lana, kladky, litinová kamínka, kuchyňské náčiní a předmět připomínající dalekohled. Sudy naplněné obilím dokládají, že loď vezla vedle luxusního zboží i základní komodity. Do května 2026 tým vyzvedl přibližně čtyřicet předmětů, převážně keramiku; hlavní masa nákladu však zůstává na dně, kde jí chrání místní podmínky.

Proč hloubka 600 metrů konzervuje lépe než muzejní vitríny

Šest set metrů pod hladinou panuje věčná tma, teplota těsně nad bodem mrazu a nízký obsah kyslíku. Hypoxické až téměř anoxické prostředí omezuje činnost rozkladných mikroorganismů, biologická aktivita je výrazně snížená a sediment částečně pohřbil bedny i části trupu, čímž vznikla dodatečná ochranná vrstva. Díky tomu mohl porcelán zůstat nepoškozený, sklo neprasklé a organické materiály v bednách potenciálně rozpoznatelné i po téměř třech stech letech.

Podobné principy potvrzují i dokumentované případy z Černého moře nebo chladného Baltu, kde nízký obsah kyslíku a nízké teploty pomáhají uchovat dřevěné a jiné organické části lodí.

Kudy tekl luxus: obchodní síť, kterou vrak odhaluje

Čínský porcelán se do Evropy dostával prostřednictvím východoindických společností a často se překládal nebo prodával v přístavech jako Göteborg, Kodaň či Amsterdam. Norský tým pracuje s hypotézou, že galiota do Kantonu sama nedoplula, ale asijský náklad převzala po aukci nebo překládce v některém z těchto center. Na vraku byla nalezena cihlářská značka z Lübecku, která naznačuje vazbu k tomuto hanzovnímu přístavu; kombinace asijského porcelánu s evropskými lustry a poháry vykresluje obraz redistribuce zboží v severní Evropě.

Česká stopa ve skle z mořského dna?

Lustry předběžně přiřadili odborníci k německému nebo anglickému designu, přesto v 18. století patřily mezi přední evropská centra broušeného a rytého skla také české manufaktury v okolí Kamenického Šenova a Nového Boru. Corning Museum of Glass řadí Anglii, Čechy a Německo mezi hlavní producenty tohoto typu luxusního skla v dané epoše; potvrzení českého původu by přinesla chemická analýza skloviny a stylistická komparace. zatím tedy můžeme jen doufat, ovšem úplně nemožné to není.

Kdy uvidí veřejnost poklad ze Skagerraku

Vybrané předměty byly přesunuty do Norsk Maritimt Museum na adrese Bygdøynesveien 37 v Oslu. Riksantikvaren oznámil, že expozice startuje v červnu 2026; veřejný program muzea zahrnuje přednášky Havneprat v srpnu a Vin og vrak v září. Hlavní část nákladu zůstává šest set metrů pod hladinou. UNESCO považuje ponechání podvodního dědictví na místě za prioritu a vyzvednutí připouští jen kvůli ochraně, výzkumu a muzejní prezentaci.