Každý pátý Čech vlastní psa. V Evropě je ale šest zemí, kde jsou pejskaři ještě zapálenější

Když se vezmou počty psů ze statistik FEDIAF za rok 2019 a populační data Eurostatu k 1. lednu 2020, vynoří se překvapivý žebříček.

Foto: Jana Šrámčíková / VědaŽivě

Na jeho vrcholu nestojí Německo s deseti miliony čtyřnožců ani Francie se svou proslulou láskou ke zvířatům. Trůn drží Rumunsko: 4,15 milionu psů na 19,318 milionu obyvatel. Výsledek? Jeden pes na 4,65 člověka. Česko, které se rádo považuje za psí velmoc, figuruje až na šestém místě s poměrem 1 : 5,35. Rozdíl mezi oběma zeměmi činí pouhých 0,70 člověka na psa, přesto rumunská převaha drží stabilně.

Kdo předběhl Česko: pět zemí s nejvyšší hustotou psů v Evropě

Před Českem se v přepočtu na obyvatele umístilo pět států. Všechny sdílejí jeden rys: leží ve střední, východní nebo jižní Evropě, kde venkovský způsob života stále formuje každodenní realitu.

Pořadí	Země	Poměr (obyv. na 1 psa)
1.	Rumunsko	4,65
2.	Maďarsko	cca 4,9
3.	Polsko	cca 5,0
4.	Portugalsko	cca 5,1
5.	Litva	cca 5,2
6.	Česko	5,35

Západní velmoci zaostávají výrazně. Německo se svými 10,1 milionu psů a 83,2 milionu obyvatel dosahuje poměru 1 : 8,23, tedy zhruba poloviční hustoty oproti Rumunsku. Rakousko s 641 tisíci psy na 8,9 milionu lidí končí na poměru 1 : 13,89. V přepočtu na stovku obyvatel to znamená 21,5 psa v Rumunsku, 18,7 v Česku, 12,1 v Německu a pouhých 7,2 v Rakousku.

Proč právě Rumunsko: salaše, farmy a miliony dvorních hlídačů

Rumunská dominance neodráží městský trend pořizování mazlíčků. Kořeny sahají hlouběji, do struktury celé země. Podle faktového listu Evropské komise k programu rozvoje venkova žije 45 procent rumunské populace v rurálních oblastech. Zemědělský sektor zaměstnává mimořádně vysoký podíl pracovní síly a v zemi funguje kolem 2,8 milionu farem.

Na každé druhé z nich hlídá dvůr pes. U stád ovcí a koz v Karpatech doprovázejí pastevce mohutní karpatští ovčáci. Rumunská legislativa s tím přímo počítá: zákon o myslivosti a ochraně zvěře v článku 23 výslovně upravuje přítomnost psů u stád a na salaších. Čtyřnožci tu plní pracovní roli: chrání dobytek před šelmami, hlídají usedlosti, doprovázejí pastýře na horských pastvinách.

Naše redakční dedukce je proto jasná: první příčku Rumunsku zajišťuje masivní rozšíření dvorních, hlídacích a užitkových psů vedle klasických domácích mazlíčků. Městská kultura chování domácích zvířat tvoří jen jednu vrstvu celkového čísla.

Česko na šestém místě: dva miliony psů a miliardový byznys kolem nich

K 1. lednu 2020 žilo v Česku 10 693 939 obyvatel. Dva miliony psů evidovaných FEDIAF pro rok 2019 dávají poměr jednoho psa na 5,35 člověka. Pozdější ročník FEDIAF za rok 2020 už uvádí 2,2 milionu psů, nárůst o zhruba deset procent, který časově koreluje s pandemickým obdobím. Podobný skok zaznamenalo i Německo (z 10,1 na 10,7 milionu) či Itálie (ze 7 na 8,3 milionu).

Za každým českým psem stojí konkrétní peníze. Průzkum Nielsen Admosphere pro PROFI CREDIT z června 2019 vyčíslil průměrné roční náklady na jednoho psa takto:

• Krmivo: 9 972 Kč
• Veterinář a léky: 3 178 Kč
• Pamlsky, hračky, oblečky: 2 644 Kč
• Celkem ročně: 15 794 Kč

K tomu jednorázová pořizovací cena průměrně 6 506 Kč. Největší díru do rozpočtu dělá krmivo, které tvoří přes 63 procent běžných výdajů. Druhou nejcitelnější položkou bývají neplánované návštěvy veterináře.

Miliardový trh: kolik se v Česku točí kolem domácích zvířat

Podle ČSÚ utratí české domácnosti za veterinární a související služby pro zvířata přibližně dvě miliardy korun ročně. Po započtení pořízení zvířete, krmiva a veškerých potřeb přesahuje celková suma dvanáct miliard korun. Tržby podniků, jejichž hlavní činností jsou veterinární služby, dosahují čtyř miliard.

S dvoumilionovou psí populací jde o stabilní a rostoucí spotřební segment. Každý desátý korunový výdaj v tomto odvětví míří na pamlsky a doplňky, kategorii, která před deseti lety prakticky neexistovala. Český trh s domácími zvířaty roste tempem, které láká nové hráče od e-shopů se speciálním krmivem po pojišťovny nabízející veterinární krytí.

Sousedé v žebříčku: Slovensko těsně za Českem, Rakousko daleko vzadu

Slovensko se svými 915 tisíci psy a 5,458 milionu obyvatel dosahuje poměru 1 : 5,96. Od Česka ho dělí necelý jeden člověk na psa. Obě země sdílejí podobnou kulturu chovu, kombinaci městských mazlíčků a venkovských hlídačů.

Rakousko představuje opačný extrém. Poměr 1 : 13,89 řadí alpskou republiku na spodní příčky unijního srovnání. Přísná bytová pravidla ve Vídni, vysoké náklady na veterinární péči i menší tradice venkovského chovu, to vše tlačí čísla dolů. Německo se drží uprostřed tabulky, což při jeho obrovské populaci znamená, že v absolutních počtech patří k evropským lídrům, v hustotě na hlavu však zůstává průměrné.