Zimní vášeň starých časů: Starožitné rohačky z půdy dnes koupíte za hubičku, ale jejich hodnota roste

Zimní radovánky na zasněžených kopcích dnes ovládají plastové boby, moderní talíře nebo lehoučké carvingové sáně.

Foto: Jana Šrámčíková / VědaŽivě

Jenže podívejte se do zasněžených ulic v podhůří nebo k horským chalupám a zjistíte, že se na scénu s obrovskou parádou vrací stará dobrá klasika. Těžké, masivní dřevěné sáně s charakteristicky zahnutými parohy, kterým se odpradávna říká rohačky, zažívají obrovskou renesanci. To, co ještě nedávno leželo zapomenuté pod krovem starých stodol, je dnes stylovým doplňkem a vyhledávanou starožitností.

Staré sáňky z půdy nevyhazujte

Nedávno se na inzertním portálu objevil velmi lákavý kousek: starožitné sáňky rohačky za pouhých 1 400 Kč. Za cenu, za kterou dnes v nákupním centru pořídíte běžné plastové sáně s pochybnou životností, získáte poctivý kus historického truhlářského řemesla z masivního dřeva a kovu. Pro milovníky nostalgie, chalupáře i sběratele je to v podstatě nabídka, která se odmítá jen velmi těžko.

Od svážení dřeva po zimní radovánky: Příběh legendárních rohaček

Rohačky nejsou jen tak ledajaké sáňky. Jejich historie sahá hluboko do minulých století, kdy vznikly především v horských oblastech Krkonoš, Šumavy či Beskyd. Původně přitom vůbec nesloužily k zábavě dětí! Byla to těžká pracovní pomůcka, na které horalé v zimě sváželi pokácené dřevo z prudkých svahů nebo sváželi seno z horských luk do údolí.

Typicky zakřivené vysoké přední rohy měly jasný praktický účel: sloužily jako pevné rukojeti pro svážence, který sáně proutěnými či provazovými opratěmi řídil, a zároveň bránily sklouznutí naloženého dřeva dopředu. Teprve postupem času, kdy práci v lesích převzala technika, se rohačky proměnily v oblíbený dopravní prostředek pro celou rodinu a zdroj zimní zábavy, na který nedali dopustit naši prarodiče. Ovšem pokud prohledáte inzerát důkladněji, zjistíte, že se podobné kousky prodávají až za 3 000 Kč.

Proč po starých rohačkách pasou chalupáři i designéři?

Částka 1 400 Kč za zachovalé starožitné rohačky je velmi rozumná investice. Důvody, proč se po nich na inzertních portálech jen zapráší, jsou v zásadě dva:

• Pravá atmosféra na chalupu: Podobně jako staré dřevěné lyže nebo máselnice jsou i rohačky dokonalou interiérovou i exteriérovou dekorací. Zavěšené na kamenné zdi, opřené u vchodu do stavení nebo ozdobené chvojím a lucernou na zápraží dokážou vytvořit neopakovatelnou atmosféru starých časů.
• Nezničitelná konstrukce: Pokud jsou rohačky v dobrém stavu, stále na nich můžete s dětmi vyrazit na kopec. Masivní bukové či jasanové dřevo spojené kovanými železnými prvky a podbité ocelovými skluznicemi vydrží násobně více než moderní sériová výroba.

Na co si dát pozor při koupi či nálezu starých saní

Máte pocit, že se vám na půdě pod prachem schovává podobný dřevěný klenot? Než se rozhodnete sáně prodat nebo renovovat, zaměřte se na několik klíčových detailů:

• Červotoč a hniloba: Dřevo podléhá vlhkosti. Zkontrolujte, zda není konstrukce prožraná červotočem nebo zda dřevo u kovových spojů nehnije. Suché a pevné dřevo cenu výrazně zvyšuje.
• Stav kovového podbití: Ocelové pásky na spodní straně skluznic by neměly být prorezlé skrz na skrz. Lehká povrchová rez nevadí, dá se snadno obrousit a nakonzervovat tukem či olejem.
• Původní kování a patina: Pokud na sáních najdete ručně kované železné prvky od starého kováře, nikdy je neobrušujte do lesku flexou! Původní tmavá patina je přesně to, co sběratelé a dekoratéři vyžadují.

Příště, až budete vyklízet staré hospodářské stavení, nevyhazujte staré dřevěné sáně do kontejneru. Může to být totiž právě ten prvek, který vaší chalupě dodá neopakovatelné kouzlo, nebo vám přinese příjemné kapesné.