Obézní rosnička prošla čtyřmi domovy, než našla trvalý útulek. Kvůli chronické nemoci ji už nelze vrátit do přírody

Bílá australská rosnička prošla nejméně čtyřmi domovy, než skončila v záchranné stanici se 144 gramy živé váhy, trojnásobkem normy.

Foto: Public Domain Pictures

Když Nicole D’Avignon z BeWild Reptile Rescue v Severní Karolíně poprvé vzala Cousina do ruky, držela v dlani zvíře, které se sotva hýbalo. Rosnička vážila 144 gramů, měla zdeformovanou končetinu po dlouhodobém nedostatku vápníku a blíže neurčené chronické onemocnění. Zdravý dospělec jejího druhu, rosnice siná (v angličtině White’s tree frog), přitom na horní hranici váží kolem 40 až 50 gramů. Cousin byl skoro třiapůlkrát těžší. Nebyla to roztomilá baculatost. Bylo to trvalé poškození.

Čtyři domovy a žádný správný

Cousin se do péče BeWild dostal v roce 2019. D’Avignon ve videu pro GeoBeats Animals uvedla, že stanice byla minimálně jeho čtvrtým domovem: rosnička putovala z ruky do ruky, aniž kdokoli řešil, proč přibírá a proč se přestává hýbat. Přesný jídelníček předchozích majitelů veřejně popsán není, ale výsledek mluví sám: extrémní obezita, deformovaná končetina a chronický zdravotní problém, jehož přesnou diagnózu stanice nikdy nezveřejnila.

Po převzetí Cousin zhubl zhruba o 20 gramů na přibližně 120 gramů. I tak je to pořád dva a půlkrát víc, než kolik váží velký zdravý jedinec. Detailní dietní plán BeWild nepublikoval, ale veterinární doporučení pro obézní obojživelníky jsou jasná: menší porce, více prostoru pro pohyb, teploty na horní hranici bezpečného rozmezí. Cousin leze a skáče výrazně méně než zdravá rosnička. Do přírody ho proto nikdy nepustí.

Proč „tlustá žába“ není vtipný příběh

Na internetu Cousin funguje jako kuriozita, fotogenická koule se dvěma očima. Jenže Merck Veterinary Manual klasifikuje obezitu u obojživelníků jako nemoc, jejíž hlavní příčinou je překrmování. Mnoho druhů žab bude přijímat kořist, dokud je dostupná. Nemají vnitřní brzdu. Tu musí zajistit chovatel.

U Cousina se navíc sešlo víc problémů najednou:

• Překrmování bez ohledu na velikost a frekvenci porcí.
• Chybějící suplementace vápníkem, která vedla k metabolickému kostnímu onemocnění a trvalé deformaci končetiny.
• Nedostatek pohybu, pravděpodobně daný nevhodným teráriím i samotnou obezitou, která pohyb dál omezovala.

Praktický chovatelský návod přitom není složitý: dospělce krmit obden, kořist maximálně do šířky hlavy rosničky, hmyz posypávat vápníkem, přidávat multivitamin a nechat sežrat jen to, co zvíře zvládne asi za 15 minut. Viditelný varovný signál? Tukové valy začínají překrývat oči.