Soška za 320 korun má hodnotu 285 000. Expertíza ukázala glazuru z 1910, jejíž chemické složení dnes nedokáže žádná dílna zopakovat

Budoucí učitel z dánského Voerladegårdu zaplatil za směs terakotových figurek v přepočtu asi 110 korun. Pak jednu otočil a na spodku uviděl jméno, které změnilo všechno.

Foto: Jana Šrámčíková / VědaŽivě

Příběh začíná prozaicky: antikvariát, zaprášená bedna, pár set dánských korun na pultě. Student pedagogiky si odnáší směs starých sošek, které na první pohled vypadají jako běžná dekorativní keramika z minulého století. Doma je vybaluje, prohlíží, otáčí. A na spodku jedné z nich nachází čitelnou signaturu: Kai Nielsen. Jméno mu nic neříká, tak ho zadá do vyhledávače. Co najde, ho přiměje zamířit za odborníkem. Podle zveřejněného expertního ocenění má figurka hodnotu přes 285 000 korun.

Kdo byl Kai Nielsen a proč jeho jméno mění cenovku

Kai Nielsen (1882–1924) patří k výrazným postavám dánského sochařství počátku dvacátého století. Kodaňské Glyptoteket mu věnovalo samostatnou výstavu, která běžela od května 2024 do ledna 2025, a rámovalo ho jako umělce fungujícího ve dvou světech zároveň: monumentální veřejná plastika na jedné straně, drobné domácí statuety na druhé. Právě ty malé figurky šířil masově a dodnes se nacházejí v soukromých domácnostech po celém Dánsku.

Nielsen spolupracoval s keramickými podniky Kähler a P. Ipsens Enke. Podle oficiální historie Kähleru k němu přichází až v roce 1921, dánský národní lexikon ho u P. Ipsens Enke uvádí po převzetí firmy v roce 1918. Datace „kolem roku 1910″, kterou zveřejněný text uvádí, tak ve veřejně dostupných zdrojích nesedí bez dalšího vysvětlení. Buď šlo o jiného výrobce, nebo je datace nepřesná. Posudek nebyl zveřejněn, takže metodiku neznáme.

Co dělá z jedné figurky poklad a z druhé suvenýr

Samotný fakt, že jde o starou terakotu se jménem známého sochaře, k ceně 285 000 korun nestačí. Na trhu se menší Nielsenovy glazované figurky běžně objevují za výrazně nižší částky. Dealer na portálu Antikvitet.net nabízí malou glazovanou „Venus Kalipygos“ za 1 900 dánských korun, tedy zhruba 6 500 Kč. Jiný kus, „Dovendyret“ pro Kähler, stojí 3 000 DKK. Na opačném konci spektra stojí monumentální bronzová „Aarhuspigen“, která u aukční síně Bruun Rasmussen dosáhla 1,2 milionu DKK, v přepočtu přes čtyři miliony korun.

Aby drobná terakota obhájila částku přes čtvrt milionu, musí se potkat několik věcí najednou:

• Čitelná signatura, ne otřená, ne nejednoznačná, ale jasně přiřaditelná autorovi.
• Identifikovatelný výrobce, značka na spodku (u Kähleru typicky HAK/Denmark, u P. Ipsens Enke modelové číslo).
• Konkrétní model, některé Nielsenovy náměty jsou sběratelsky žádanější než jiné.
• Rozměr, větší kusy jdou cenově dramaticky výš.
• Stav, minimální oťuky, nepoškozená glazura, žádné novodobé zásahy.

Bez zveřejněného posudku nelze částku 285 000 Kč nezávisle ověřit. Jde o publikované expertní ocenění, nikoli o doloženou tržní realizaci v aukci.

Nevyrobitelná glazura (zatím)

Kolem příběhu koluje tvrzení, že glazuru z doby kolem roku 1910 dnes nikdo nedokáže zopakovat. Tak jednoduché to není. Historické glazury byly recepturově proměnlivé, výsledek závisel na typu hlíny, ručním nanesení, složení glazury, teplotě i atmosféře výpalu. Podle odborné literatury Royal Society of Chemistry se chemické složení i povrchové projevy měnily mezi výrobními centry a obdobími. Reprodukovat přesně stejný povrch je obtížné, ale neznamená to chemickou nemožnost. Kähler ostatně s glazurami pracuje dodnes, jen v jiné konfiguraci. Ovšem návrat k té původní se mu jednoduše nevyplatí, takže jako rozpoznávací znak bud fungovat stále.

Co se týče datování: neinvazivní XRF analýza dokáže identifikovat prvkové složení glazury, ale funguje jen ve srovnání s databází ověřených referenčních kusů. Sama o sobě nedá přesný rok. Spolehlivější bývá kombinace stylu, značek výrobce, modelového čísla a srovnání s archivními záznamy aukčních síní.

Jak poznat poklad v antikvariátu, a co s ním

Že prodejce nepoznal, co prodává, není tak překvapivé. Antikvariátem prochází obrovské množství věcí a drobná terakota může na první pohled působit jako běžná dekorace. Hodnota často leží až ve spodní značce, modelovém čísle a zachovalosti, tedy ve věcech, které vyžadují cílené hledání.

Praktické znaky, podle kterých může i laik vytušit zajímavý kus:

• Signatura nebo značka výrobce na spodku
• Modelové číslo
• Kvalitní, detailní modelace
• Jednotný starý povrch bez novodobých oprav
• Možnost dohledat shodný kus v aukčním archivu

A pokud si myslíte, že jste na něco narazili? Nic nečistěte, neopravujte. Nafoťte celek, spodek, detail signatury a případné poškození, změřte rozměry. Pak pošlete podklady aukční síni nebo znalci. V Česku nabízí předběžné ocenění podle fotografií například Galerie Národní 25, Aukční síň Vltavín nebo Aukční Galerie Artia, většinou zdarma.

Dánský student a jeho dilema

Podle zveřejněného textu si chce figurku spíš ponechat, ale řeší, jak s tak cenným předmětem správně naložit. Ve hře je pojištění, případná aukce i možné zapůjčení instituci. Glyptoteket připomíná, že Nielsenovy malé statuety jsou rozptýlené po celém Dánsku v soukromých domácnostech. Kolik z nich leží v bednách, na které jejich majitelé úplně zapomněli, nikdo neví.