Náramek z krabičky koupené na bleším trhu byl oceněn na více než 340 000 dánských korun

Stará dřevěná krabička za 251 korun. Uvnitř šperk, jehož odhadní cena přesáhla 1,1 milionu korun. Rozdíl? Více než čtyřtisícinásobek.

Foto: Jana Šrámčíková / VědaŽivě

Příběh, který se podle dánského webu montbutikken.dk odehrál v Silkeborgu, zní jako scénář nedělního filmu. Penzistka si na bleším trhu vyhlédla nenápadnou dřevěnou krabičku za 75 dánských korun, v přepočtu asi 251 Kč. Pod vrstvou papíru uvnitř ležel zlatý náramek. Když ho odnesla do kodaňského aukčního domu Bruun Rasmussen, specialisté ho ohodnotili na více než 340 000 dánských korun, tedy orientačně 1 139 000 Kč.

Co dělá ze šperku milionový nález

Samotné zlato by takový skok nevysvětlilo. Kilogram ryzího zlata se na světových trzích pohybuje kolem 2,3 milionu korun, jenže náramek váží zlomek kilogramu. Klíč k hodnotě starožitného šperku leží jinde, v kombinaci několika faktorů, které se navzájem násobí:

• Punc a ryzost – razítko garantující obsah drahého kovu; u evropských šperků z první poloviny 20. století může punc prozradit i zemi původu a přesné období.
• Značka výrobce – pokud jde o známou klenotnickou dílnu, cena skokově roste.
• Přírodní kameny – rozdíl mezi broušeným přírodním safírem a skleněnou náhražkou může být řádový.
• Ruční práce – strojová výroba šperky zlevňuje; u ručně zpracovaných kusů se platí za řemeslo i za unikátnost.
• Stáří a stav – konzistentní opotřebení odpovídající deklarovanému období zvyšuje důvěryhodnost; přeleštěný kus naopak budí podezření.

Sekundární dánský text zmiňuje „zvláštní slitinu“, čisté zasazení kamenů a celkovou kvalitu provedení. Konkrétní druh kamenů ani přesnou ryzost ale neuvádí.

Proč prodávající netušil, co prodává

Přímé vysvětlení ve zdrojích chybí. Nabízí se ale logická dedukce, kterou znají starožitníci po celé Evropě: bleší trhy zásobují pozůstalosti a vyklízení domácností. Dědici často nemají čas ani motivaci procházet obsah každé krabice. Náramek schovaný pod papírem v nenápadné krabičce tak mohl projít rukama několika lidí, aniž si ho kdokoli všiml.

Není to ojedinělý mechanismus. V roce 2017 koupil rumunský sběratel na bleším trhu starý přístroj za 100 eur. Ukázalo se, že jde o funkční šifrovací stroj Enigma z druhé světové války, v aukci se pak prodal za 45 000 eur. Princip je stejný: prodávající podcení skutečnou povahu předmětu, protože nezná kontext.

Jak to ověřit, a kde v Česku

Pokud na bleším trhu narazíte na šperk, který vám připadá neobvyklý, existuje jednoduchý postup. Nemanipulujte s ním neodborně. Pořiďte kvalitní fotografie ze všech stran. Opište si veškeré značky, puncy a nápisy. A pak se obraťte na odborníka.

Americký gemologický institut GIA doporučuje hledat odhadce s gemologickým i oceňovacím vzděláním. V české praxi jsou cesty dvě: starožitník, nebo aukční síň. Konkrétně třeba Antik Starožitnosti v Ostravě nabízí odborné ocenění šperků a sběratelských předmětů, pražská Aukční síň Vltavín zase po posouzení stanoví vyvolávací cenu pro případný aukční prodej. Základní orientaci v puncu a ryzosti zvládne i zkušený zlatník.