Některé řecké ostrovy narážejí na limity masového turismu a přetížené infrastruktury

Santorini překračuje hranici turistického tlaku téměř devětkrát. Nová studie poprvé vyčíslila, jak moc.

Foto: Needpix

Když observatoř udržitelného turismu při Univerzitě Egejského moře zveřejnila koncem května svou třetí zprávu o stavu řeckých ostrovů, čísla vypadala jako překlep. Santorini: 863 turistických lůžek na čtvereční kilometr. Mykonos: 611. Přitom jako indikátor zvýšeného turistického tlaku se ve výstupech ke studii pracuje s hranicí 100 lůžek na km². Santorini ji překračuje 8,6krát, Mykonos 6,1krát. Nejde o abstraktní akademické cvičení; zpráva, kterou v Aténách prezentoval ředitel observatoře Jiannis Spilanis, ukazuje měřitelné důsledky pro vodu, energii, dopravu i bydlení.

Sedm ostrovů hluboko za hranicí

Studie pracuje se dvěma scénáři. V tom konzervativnějším, který započítává hotely a krátkodobé pronájmy, překračuje hranici 200 lůžek na km² sedm ostrovů:

Ostrov	Lůžka na km²
Santorini	863,4
Mykonos	611,4
Skiathos	381,5
Koufonisia	278,4
Paxoi	245,9
Kos	232,5
Poros	217,8

Dalších čtrnáct ostrovů se drží nad stovkou. Ve vyšším scénáři, který připočítává prázdné a sezonně využívané domy, vyskočí nad 200 lůžek na km² jednadvacet ostrovů, přibývají Salamina, Aigina i Spetses. Santorini se v tomto výpočtu dostává na 1 164 osob a lůžek na km², což je hustota srovnatelná s athénským předměstím.

Zajímavý protipříklad nabízí Rhodos. Má absolutně nejvíc turistických lůžek ze všech řeckých ostrovů, přes 182 tisíc. Jenže díky rozloze vychází na „pouhých“ 100,6 lůžka na km², tedy těsně na hranici benchmarku. Velikost ostrova funguje jako nárazník.

Co znamená „přetížená infrastruktura“ na zemi

Čísla v tabulce by zůstala akademická, kdyby se za nimi neskrývala konkrétní realita. ProtoThema i řecká média překládají přetížení do čtyř oblastí: prudce rostoucí spotřeba vody a elektřiny v letních měsících, přetlak v odpadovém hospodářství, kolabující doprava a mizející bydlení pro místní i sezonní pracovníky.

Na Santorini to vypadá tak, že do silniční sítě dimenzované pro malou ostrovní komunitu se denně tlačí přes 500 velkých autobusů, 4 000 minibusů a dodávek, více než 10 000 jednodenních návštěvníků z výletních lodí a stovky čtyřkolek. Starosta ostrova loni prohlásil, že zastavěno je už 20 procent povrchu, a požadoval: ani jedno nové hotelové lůžko. To není preventivní debata. To je krizová rétorika.

Foto: Jana Šrámčíková / VědaŽivě

Problém přitom není jen materiální. Bydlení mizí do krátkodobých pronájmů, nájmy rostou a mladí Řekové odmítají sezonní práci na ostrovech kvůli dlouhým směnám a nestabilním podmínkám. Výsledek? I podniky s vyšší přidanou hodnotou mají potíže sehnat personál a udržet kvalitu služeb.

Peníze tečou, ale ne všude

Turismus je pro Řecko systémově klíčový, podle SETE tvořil v roce 2023 celkový příspěvek sektoru 19,2 procenta HDP a zajišťoval 810 tisíc pracovních míst. Ostrovní regiony přitom stahují kolem 60 procent všech turistických výdajů v zemi. Jižní Egeis, kam spadají právě Santorini a Mykonos, má nejvyšší denní útratu na osobu, zhruba 2 600 korun oproti celostátnímu průměru kolem 2 130 korun.

Jenže vysoké příjmy neznamenají automaticky prosperitu pro všechny. Analýza Thomson Reuters Foundation upozorňuje, že komunální infrastruktura (voda, odpady, energie) z turistických poplatků často neprofituje adekvátně. Průzkum mezi malými a středními ubytovateli zase ukazuje trojí tlak: vysoké daně, rostoucí provozní náklady a personální nouzi. Velká část hodnoty se kumuluje v ubytování, nemovitostech a distribučních kanálech. Obce a drobní podnikatelé nesou neúměrný díl nákladů.

Stát brzdí expanzi, Santorini už řídí příjezdy

Řecká vláda reaguje, i když spíš regulací dalšího růstu než omezováním stávající poptávky. Nový speciální územní rámec pro turismus, který představilo ministerstvo životního prostředí, v nejzatíženějších oblastech omezuje nové ubytovací projekty na maximálně 100 lůžek, zpřísňuje ekologické standardy, vyžaduje větší minimální parcely a opření každého projektu o studii únosné kapacity území. Ministerstvo turismu k tomu přidává regulaci krátkodobých pronájmů, využití klimatického poplatku na infrastrukturu a výslovný cíl rozptýlit turistickou aktivitu do méně známých destinací.

Nejkonkrétnější krok ale přišel přímo ze Santorini. Pro roky 2025 i 2026 platí denní strop 8 000 cestujících z výletních lodí, oficiální rozhodnutí přístavního fondu Thira, které má vlastní schvalovací systém příjezdů.

Co to znamená pro české turisty

Řecko patří mezi hlavní dovolenkové cíle Čechů, podle ČSÚ na něj v roce 2025 připadalo 7,4 procenta delších zahraničních soukromých cest. AČCKA i cestovní kanceláře ho řadí mezi nejprodávanější destinace i pro léto 2026. Přetížení několika ikonických ostrovů zatím českou poptávku po Řecku jako celku neodrazuje.

Kdo ale cílí na Santorini nebo Mykonos ve špičce sezony, pocítí důsledky: víc lidí v dopravních uzlech, dražší a hůře dostupné ubytování, tlak na služby. Podle nás dává větší smysl zvážit větší nebo méně „instagramové“ ostrovy, právě ty, které díky rozloze nebo nižší mediální viditelnosti zůstávají pod hranicí přetížení. Rhodos je jedním příkladem. Dalších je ale celá řada.