Poslední El Niño stejné síly zabil 4 % lidstva. Modely NOAA ukazují, že se opakuje v roce 2026

NOAA dává přes 90% šanci na velmi silné El Niño letos na podzim a v zimě. Historický rekord od roku 1950 může padnout.

Foto: Public Domain Pictures

13. srpna 2026 zveřejnilo americké Centrum pro klimatické předpovědi (CPC) při NOAA svou měsíční diagnostickou zprávu k ENSO. Čísla v ní jsou nezvykle jednoznačná: pravděpodobnost, že El Niño dosáhne kategorie „very strong“, tedy anomálie teploty oceánu nad +2,0 °C v operativním indexu RONI, přesahuje pro období říjen až prosinec 2026 hodnotu 95 %. A šance, že půjde o „historic event“, tedy překonání všeho, co instrumentální záznamy zachytily od roku 1950, stojí na 69 %. Teplý Pacifik už běží naplno, podpovrchové teplo je obrovské a oceán s atmosférou se vzájemně posilují.

Co přesně NOAA předpovídá, a co ne

Důležité je rozumět jazyku, kterým NOAA mluví. Když říká „historic event“, nemyslí tím opakování roku 1877. Myslí tím překonání dosavadních špiček v záznamu, který začíná rokem 1950, tedy epizod 1982/83 (vrchol ONI přibližně +2,1 °C), 1997/98 (+2,4 °C) a 2015/16 (+2,6 °C). Navíc od února 2026 NOAA přešla z tradičního indexu ONI na nový operativní index RONI, takže přímé srovnání dnešních pravděpodobností s historickými rekordy v ONI vyžaduje opatrnost; jde o různé metriky.

Srpnová zpráva popisuje rychlé zesilování povrchových teplot v rovníkovém Pacifiku, hluboké zásoby podpovrchového tepla, západní větrné anomálie a již plně rozvinutou oceánsko-atmosférickou vazbu. Právě tato kombinace posouvá důvěru analytiků vysoko. NOAA ale zároveň výslovně připomíná, že samotná síla ENSO negarantuje konkrétní dopady v každém regionu. Další klíčová aktualizace přijde 10. září 2026.

Odkud se bere srovnání s rokem 1877

Paralela s El Niño 1877–1878 nepochází z operativních materiálů NOAA. Pochází z historické klimatologie, konkrétně ze studie Huang et al. (2020) publikované v Journal of Climate, která rekonstruovala sílu tehdejší epizody z proxy dat. Podle jedné z rekonstrukcí mohlo být El Niño 1877/78 silnější než kterákoli moderní epizoda. Autoři ale sami dodávají, že rozdíly mezi čtyřmi největšími událostmi nejsou po započtení nejistot statisticky průkazné. Rekonstrukce 19. století prostě nemá přesnost satelitní éry.

A co těch „4 % lidstva“? Sekundární odborná syntéza pracuje s odhadem 30 až 50 milionů mrtvých v důsledku pozdně viktoriánských hladomorů 70. a 90. let 19. století. Při tehdejší světové populaci kolem 1,1 až 1,4 miliardy lidí vychází horní odhad skutečně někam ke čtyřem procentům. Jenže klima nebylo jedinou příčinou. Katastrofu způsobila kombinace extrémního sucha v Asii, Brazílii a Africe s koloniálními potravinovými systémy, které neměly žádné rezervy, žádnou logistiku a často ani politickou vůli pomoci. Rok 1877 nebyl jen El Niño. Byl to El Niño v nejzranitelnějším možném světě.

Proč je dnešní situace jiná, a proč ne úplně

Automatické zopakování úmrtnosti 19. století z dnešního El Niño neplyne. Máme měsíční globální výhledy, satelitní a oceánská měření, systémy včasného varování WMO a potravinové zásoby, které tehdejší svět neznal. NOAA přímo uvádí, že lidé nemají schopnost ovlivnit vznik, sílu ani trvání ENSO, ale mají schopnost se připravit.

Jenže svět roku 2026 má vlastní zranitelnosti. A tady začíná skutečný problém.

• Planeta je už přehřátá. Globální teploty posledních dvou let opakovaně lámaly rekordy ještě před nástupem tohoto El Niño. Velmi silný ENSO přichází na už rozžhavený základ.
• Souběžný pozitivní Indian Ocean Dipole. WMO v červnové aktualizaci upozorňuje, že se vedle El Niño rozvíjí i pozitivní IOD, totéž, co v roce 1877 zesílilo sucho v jihovýchodní Asii a Austrálii. Nejde jen o teplý Pacifik, ale o širší oceánskou konfiguraci.
• Regionální rizika jsou nerovnoměrná. Sucho hrozí nejvíc námořní jihovýchodní Asii, severní části Jižní Ameriky, jižní Asii a Karibiku. Naopak vlhčí signál dostávají jih Severní Ameriky, části východní Afriky a jih Jižní Ameriky. Katastrofa nebude globálně stejná, bude regionální.

Věda navíc stále nedokáže spolehlivě říct, zda teplejší planeta znamená častější nebo silnější El Niño. NOAA PMEL ve svých FAQ přiznává, že modely dávají různé odpovědi. Co ale víme jistě: každé El Niño dnes startuje z vyšší základní teploty oceánů i atmosféry než kdykoli předtím.

Co to znamená pro Česko

Evropa není tropy a předpovědní dovednost sezónních modelů je tu výrazně nižší. Copernicus pro druhou polovinu roku 2026 vidí zvýšenou pravděpodobnost nadnormálního tepla nad velkou částí kontinentu, ale konkrétní český scénář „měsíc po měsíci“ z otevřených zdrojů nevyčteme.

Přesto existují dva kanály, kterými se rekordní El Niño může dotknout českých domácností. První je domácí: ČHMÚ už na konci května 2026 varoval, že se sucho znovu výrazně prohlubuje a hladiny hlubokých vrtů jsou mimořádně podnormální. Česko nevstupuje do druhé poloviny roku z normálního vodního stavu. Pokud se k tomu přidá teplý evropský průběh a slabší srážková obnova, riziko dalšího prohloubení je reálné.

Druhý kanál je nepřímý, ale potenciálně citelnější: globální komodity. Pokud El Niño poškodí sklizeň v klíčových producentských regionech, a při velmi silné epizodě je to pravděpodobné, české domácnosti to pocítí přes dovozové ceny potravin. Přesné procento zdražení se z dostupných modelů vyčíslit nedá, ale směr tlaku je jasný.

Kdy se dozvíme víc

Kritické okno je září až prosinec 2026. Právě v těchto měsících se ukáže, zda tříměsíční průměry teplot Pacifiku skutečně přejdou do historického pásma. CPC/NOAA publikuje diagnostiku každý druhý čtvrtek v měsíci, další klíčová zpráva vyjde 10. září. Sledovat budeme i WMO a evropský Copernicus.

Rok 1877 zabil miliony lidí ne proto, že El Niño bylo silné, ale proto, že svět na něj nebyl připravený a neměl jak se připravit. Dnes tu přípravné okno je, a právě se otevírá.