Doktoři zvyklí na AI ztratili schopnost najít adenomy bez ní. Detekce klesla z 28 na 22 % během měsíců

Polská studie ze čtyř endoskopických center ukázala, že lékaři zvyklí na pomoc umělé inteligence nacházejí bez ní výrazně méně střevních polypů a propadli se pod evropské minimum kvality.

Foto: Public Domain Pictures

Čísla jsou nepříjemně konkrétní. Před zavedením AI systému odhalili endoskopisté alespoň jeden adenom u 28,4 % vyšetřených pacientů. Po třech měsících střídání dnů s AI a bez ní klesla jejich detekce v neasistovaných dnech na 22,4 %. Absolutně minus šest procentních bodů, relativně pokles o pětinu. A hlavně: pád pod hranici 25 %, kterou Evropská společnost pro gastrointestinální endoskopii (ESGE) stanovila jako minimum přijatelné kvality kolonoskopie. Studie s názvem ACCEPT, publikovaná v The Lancet Gastroenterology & Hepatology, tak přinesla první tvrdý důkaz toho, čeho se odborníci na interakci člověka s technologií obávali už dávno: že AI může zlepšit výkon, dokud běží, a zhoršit ho, když neběží.

Co přesně studie měřila a co ne

Adenomy jsou prekancerózní polypy ve střevě. Většina z nich nikdy nepřeroste v nádor, ale některé ano, a právě proto je kolonoskopie hledá a odstraňuje dřív, než se z nich stane kolorektální karcinom. Klíčovým ukazatelem kvality vyšetření je takzvaná adenoma detection rate (ADR): podíl kolonoskopií, při nichž lékař najde alespoň jeden adenom.

Polský tým vedený Tomaszem Budzyňským sledoval čtyři endoskopická centra v období od září 2021 do března 2022. Tři měsíce před zavedením AI systému a tři měsíce po něm. V AI dnech systém fungoval jako „druhý pár očí“, v reálném čase označoval podezřelá místa na obrazovce. V neasistovaných dnech lékaři pracovali sami, jako dřív. Jenže „jako dřív“ už nebylo jako dřív. ADR v neasistovaných dnech spadla z 28,4 % (226 nálezů z 795 vyšetření) na 22,4 % (145 ze 648). Statistická významnost byla jasná: p = 0,0089.

Důležité je, co studie neříká. Netvrdí, že AI-asistované kolonoskopie jsou pro pacienty horší, naopak, v AI dnech detekce stoupla. Netvrdí, že jde o trvalé poškození dovedností. A netvrdí, že přesně ví, proč k poklesu došlo. Spoluautor Marcin Romańczyk v rozhovoru pro Science in Poland přiznal, že tým nedokázal rozlišit, zda lékaři „viděli méně bez podpory AI“, nebo „prováděli vyšetření jinak“. Reverzibilitu poklesu neověřili, změna složení pacientů další sledování zkomplikovala.

Foto: PxHere

Proč mozek přestává hledat, když hledá někdo jiný

Přímý mechanismus studie neprokázala. Ale obecný výzkum interakce člověka s automatizovanými systémy nabízí přesvědčivé kandidáty. Americká agentura AHRQ ve svém přehledu o bezpečnosti diagnostiky s AI popisuje tři vzorce:

• Automation bias (zkreslení automatizací), tendence přijímat výstup systému bez kritického ověření.
• Complacency (sebeuspokojení), čím spolehlivěji nástroj působí, tím méně pozorně ho člověk hlídá.
• Kognitivní offloading (přenášení zátěže), část mentální práce se přesune na systém a člověk ji přestane aktivně vykonávat.

Paralelu přinesl i výzkum Anthropicu z ledna 2026. Firma sledovala 52 softwarových vývojářů a zjistila, že ti, kteří AI používali pasivně (nechali si generovat kód a převzali ho), měli o 17 procentních bodů horší skóre v testu porozumění než kolegové pracující bez AI. Naopak ti, kdo AI používali k budování porozumění (kladli doplňující otázky, žádali vysvětlení), dopadli lépe. Obory jsou nesrovnatelné, metriky taky. Ale mechanismus je nápadně podobný: pasivní delegace oslabuje samostatnou kontrolu.

Česko: AI v kolonoskopii už běží, reflexe zaostává

Polská studie není abstraktní akademické cvičení pro český kontext. Nemocnice Hořovice nasadila systém ColoMaia/MAIA a zapojila se do klinické studie. Nemocnice AGEL v Novém Jičíně od léta 2026 komunikuje nasazení systému MAIA jako běžnou součást provozu. Podle průzkumu Ministerstva zdravotnictví z února 2026 se AI stává stále běžnější součástí českého zdravotnictví a poptávka po jejím zavádění roste.

Česká gastroenterologická společnost je ale opatrnější než marketingová oddělení nemocnic. Recentní doporučený postup ČGS, shrnutý v odborném přehledu časopisu CSGH, konstatuje, že AI zatím nelze akceptovat jako standardní součást diagnostické kolonoskopie. Vhodnější je podle něj nasazení ve výzkumu nebo při tréninku začínajících endoskopistů. Evropská ESGE vydala v roce 2025 jen slabé doporučení pro počítačem asistovanou detekci, právě kvůli nejistotám a variabilitě výsledků.

Regulatorní rámec v Česku existuje. SÚKL dohlíží na zdravotnické prostředky, metodický pokyn Ministerstva zdravotnictví z roku 2025 stanoví, že lékař nese plnou odpovědnost za rozhodnutí, AI nesmí být jediným zdrojem informací a pracoviště musí mít schválené postupy i hlášení incidentů. Světová lékařská asociace (WMA) ve svém stanovisku z října 2025 jde ještě dál: požaduje udržování klíčových klinických kompetencí, záložní postupy pro výpadek AI a schopnost provést zásadní úkon nezávisle.

Co by měly nemocnice dělat, a na co se ptát jako pacient

Klíčová otázka se posunula. Už nejde jen o to, zda AI najde víc polypů. Jde o to, zda pracoviště udrží stejně kvalitní kolonoskopii i v den, kdy druhý pár očí není k dispozici, ať už kvůli výpadku systému, aktualizaci softwaru, nebo prostě proto, že pojišťovna přestane AI hradit.

Minimální pojistky proti ztrátě dovedností, které vyplývají z doporučení WMA, AHRQ i českého metodického pokynu, jsou poměrně konkrétní:

• Periodicky měřit ADR i v dnech bez AI a porovnávat s vlastním historickým výkonem.
• Mít dokumentované postupy pro provoz bez systému.
• Školit lékaře v kritickém posuzování AI výstupů, ne jen v jejich přijímání.
• Hlásit podezřelé výstupy a incidenty.
• Používat výhradně regulatorně ošetřené a poskytovatelem schválené nástroje.

Jako pacient má smysl se ptát nejen na to, zda vyšetření probíhá s AI, ale i na to, jak pracoviště řeší situaci bez ní. Ne proto, že by AI-asistovaná kolonoskopie byla nebezpečná. Ale proto, že každý systém jednou vypadne, a v tu chvíli musí být člověk za obrazovkou pořád dost dobrý na to, aby adenom našel sám.