Zaprášený poklad z kredence: Poznejte vzácný přejímaný křišťál, za který sběratelé trhají ruce

Kompletní soupravy broušeného přejímaného skla z československé produkce se dnes v českých antik obchodech prodávají za 2 300 až 5 900 Kč, a doložené autorské kusy z Exboru ještě výš.

Foto: Jana Šrámčíková / VědaŽivě

Stačí vzít jednu z těch rubínových nebo kobaltových skleniček, které stojí v řadě za sklem kredence, a podívat se na ni zblízka. Tam, kde brus prořezává sytou barvu, prosvítá čirý základ, barva není namalovaná ani nastříkaná a je součástí skla – přesně tenhle detail dělá z pozůstalosti po babičce něco, co má reálnou cenu na trhu.

Co je přejímané sklo a proč není jako každé barevné

Přejímané sklo (odborně vrstvené, anglicky overlay) vzniká spojením dvou vrstev: bezbarvého základu a barevné vrstvy na jeho povrchu. Obě se propojí při tavení a tvarování. Teprve potom přichází brusič, který do barevné vrstvy řeže hluboké linie, medailony, hvězdice. V místech brusu se odkrývá spodní čirá hmota a vzniká charakteristický kontrast, který dává přejímanému sklu jeho dramatický vzhled.

Technicky jde o náročnou práci v několika krocích: hutní tvarování, postupné chlazení trvající hodiny až dny, kontrola kvality a teprve pak broušení. Špatně vybroušenou hranu nelze opravit, materiál nedává druhou šanci. Právě proto má kvalitní hluboký brus svou cenu: je to nevratný řemeslný výkon.

Důležité rozlišení: běžné barevné sklo může mít barvu jen na povrchu. U takového kusu se poškození projeví jako oděr na povrchu. U přejímaného skla je barevná vrstva integrální součástí hmoty a v řezu je čitelný ostrý přechod mezi barvou a čirou částí . Tohle je první test, který si můžete udělat sami, bez znalce.

Harrachov, Exbor, Egermann: kdo je kdo

Československý sklářský průmysl druhé poloviny 20. století produkoval obrovské množství barevného broušeného skla. Ne všechno ale vzniklo stejně a ne všechno má stejnou sběratelskou hodnotu.

Sklárna Harrachov funguje nepřetržitě od 18. století a dodnes nabízí ruční výrobu, prohlídky i nápojové soubory. Její tradice barevného skla je dlouhá a dobře doložená, ale běžné nápojové sady z Harrachova patří spíš do kategorie kvalitního řemesla než exkluzivních sběratelských kusů.

Jiná liga je Exbor. Značka vznikla v roce 1962 v rámci Borského skla v Novém Boru a od začátku šlo o luxusnější program v menších sériích, primárně určený na export. Designéři jako Pavel Hlava pro Exbor navrhovali nejen vázy a dekorativní objekty, ale i nápojové sklo; Corning Museum of Glass eviduje pod Exbor Studiem i konkrétní sady sklenic a šampaňské z roku 1967. K českému zákazníkovi se kusy z Exboru často dostaly až jako exportně neupotřebené zbytky. Proto dnes mohou stát v kredenci, aniž by majitel tušil jejich původ.

Označení Egermann pak odkazuje na tradici novoborského sklářství a objevuje se na řadě broušených souprav z této oblasti. V antik nabídkách se pod ním prodávají kompletní sety, které cenově odpovídají střednímu pásmu trhu.

Kolik to stojí: reálné české ceny

Žádná teorie, tady jsou aktuální čísla z české nabídky:

• 7dílná kobaltová likérová souprava (Egermann / Nový Bor): 2 300 Kč
• 6 broušených skleniček (Egermann / Nový Bor): 4 900 Kč
• 7dílná rubínová likérová souprava (Egermann / Nový Bor): 4 900 Kč
• 7dílná broušená souprava na vodu (Egermann / Nový Bor): 5 900 Kč

U autorsky zajímavějších kusů s vazbou na Exbor jsou doložené aukční ceny vyšší. Sběratelská váza Pavla Hlavy pro Exbor se na Aukru prodala za 5 504 Kč, zatímco popelník/žardiniéra téhož autora za 3 999 Kč. U vázy přitom prodejce dokumentoval i slabé leptané razítko „EXBOR CZECHOSLOVAKIA“ na dně, klíčový znak autenticity.

Pět věcí, které rozhodují o hodnotě

Pokud máte doma barevné broušené skleničky a chcete vědět, jestli stojí za pozornost sběratelů, projděte si tento checklist:

1. Technika vrstvení. Podívejte se do brusu: prosvítá pod barvou čirý základ? Pokud ano, jde pravděpodobně o přejímané sklo. Pokud barva vypadá jako povrchový nátěr a v místě oděru mizí, hodnota dramaticky klesá.
2. Kompletnost sady. Šest skleniček s karafou nebo džbánem má výrazně vyšší cenu než tři osamocené kusy. Sběratelé hledají kompletní sety.
3. Stav bez poškození. Žádné oťuky na hranách, žádné praskliny, žádné odštěpky. U skla, kde špatně vybroušenou hranu nelze opravit, je každý defekt trvalý a cenově bolestivý.
4. Značení. Otočte skleničku dnem vzhůru a hledejte leptanou značku; u Exboru bývá někdy sotva viditelná. Může tam být i zbytková papírová etiketa. Jakékoli označení výrazně usnadňuje atribuci a zvyšuje cenu.
5. Dohledatelný původ. Pokud víte, že sada pochází z Nového Boru, z Tuzexu nebo z exportního zbytku, řekněte to. Příběh kusu je součást jeho hodnoty. Bez značky i bez příběhu je bezpečnější mluvit o „pravděpodobné atribuci“, ne o jistotě, a případně nechat kus posoudit znalcem nebo srovnat s katalogovými typy.

České sklo zažívá v roce 2026 renesanci jako sběratelský artikl. Originalita, ruční zpracování a autorský příběh: to jsou vlastnosti, které dnes táhnou nejen u milovníků starožitností, ale i u investičně uvažujících kupců. Online tržiště zpřístupnila trh, který byl dřív omezený na pár specializovaných galerií. A retro vlna přivedla k broušenému sklu generaci, která ho nezažila v kredenci rodičů, ale objevuje ho nově.