Muž pošle fotku genitálu a čeká obdiv. Sexuoložka popsala kognitivní zkreslení, které za tím stojí

Více než 82 % odesílatelů nevyžádaných intimních fotek věří, že příjemkyni sexuálně vzruší. Výzkumy ukazují pravý opak.

Foto: Pixnio

Psycholožka a terapeutka Leona Šímová ze Sexuologického ústavu Všeobecné fakultní nemocnice v Praze v čerstvém rozhovoru pro Heroine popsala mechanismus, který za odesíláním nevyžádaných intimních fotografií stojí. Nejde podle ní primárně o touhu šokovat. Muž, který takovou fotku pošle, většinou přeskočí všechny fáze sbližování a čeká, že protějšek zareaguje stejně nadšeně, jako by reagoval on sám. Šímová mluví o „narušených svádivých mechanismech“ a o očekávání reciprocity: pošlu fotku, dostanu fotku zpět. Výzkumná literatura pro tento vzorec má přesnější pojmenování: zkreslení nadměrného vnímání sexuálního zájmu kombinované s projekcí vlastního sexuálního zájmu na druhou osobu. Jinými slovy, odesílatel neprodává moc ani agresi. Prodává vlastní mylnou představu o tom, co je pro druhou stranu sexy.

Špatně naučený flirt, ne diagnóza

Šímová v rozhovoru záměrně nepoužívá slovo patologie. Popisuje chování jako chybný sváděcí scénář: muž rovnou „ukáže genitál“ a přeskočí vývoj sbližování, který by normálně zahrnoval budování důvěry, testování hranic a čtení zpětné vazby. Očekává, že intimní fotka funguje jako pozvánka k sexuální komunikaci.

Studie Oswaldové a kolektivu z roku 2019, jedna z prvních kvantitativních prací na toto téma, potvrzuje přesně tenhle vzorec. Když se výzkumníci ptali odesílatelů na motivaci, 82,4 % uvedlo, že chtěli vyvolat sexuální vzrušení. Polovina doufala, že příjemce pocítí, jak je odesílatel atraktivní. A 22 % chtělo, aby se příjemce cítil „oceněný“. Dominantní logika byla transakční: ukážu, aby ukázala.

Zásadní je, že autoři nenašli významný rozdíl v offline exhibicionistických tendencích mezi odesílateli a těmi, kdo nikdy intimní fotku neposlali. Nejde tedy o digitální verzi klasického exhibicionismu. Online anonymita a snadnost odeslání vtahují do chování i lidi, kteří by se na ulici nikdy neodhalili.

Projekce, která nefunguje

Proč ale muž věří, že příjemkyně zareaguje obdivem? Odpověď nabízí výzkum Leeho a kolektivu publikovaný v časopise Psychological Science v roce 2020. Muži systematicky přeceňují sexuální zájem druhé strany, a hlavní příčinou je projekce vlastního zájmu. Co by jako žádoucí vnímali oni, připisují i protějšku.

U nevyžádaných intimních fotek se tento mechanismus projevuje obzvlášť ostře. Muž, který by sám reagoval nadšeně na intimní fotografii od ženy, automaticky předpokládá, že žena zareaguje stejně. Jenže data mluví jinak. Studie Karasavvové a kolektivu z roku 2022 ukázala, že většina odesílatelů očekávala flirtovní, pozitivní reakci, zatímco příjemci nejčastěji hlásili ambivalentní nebo vyloženě negativní pocity. Propast mezi očekáváním a realitou je obrovská.

Část odesílatelů přitom počítá i s negativní emocí. Někteří ve výzkumech přiznali, že chtěli vyvolat šok nebo strach. Ale většina? Většina opravdu věřila, že to projde. Že fotka genitálu je kompliment.

Česká čísla a právní rámec

Přesná česká data výhradně pro nevyžádané intimní fotografie zatím chybí. Nejbližší reprezentativní opora pochází z výzkumné zprávy IRTIS Masarykovy univerzity z ledna 2026, která pracuje se širší kategorií nevyžádaných sexuálních zpráv. Podle ní:

• Přibližně třetina dospělých v ČR takovou zprávu obdržela.
• U žen je to 40 %, u mužů 27 %.
• Ve věkové skupině 18–29 let bezmála polovina.

Dopady nejsou triviální. IRTIS uvádí souvislost s depresí, úzkostí, stresem a nižším sebevědomím u příjemců.

Co se trestnosti týče, samotné jednorázové zaslání intimní fotografie dospělé osobě v ČR zatím není popsáno jako samostatná skutková podstata. Trestnost se ale láme podle okolností: u dětí a kybergroomingu, při nátlaku či vydírání, při neoprávněném zveřejnění citlivých snímků. Novela trestního práva nově postihuje i zneužití deepfake technologií k výrobě intimního obsahu.

Co dělat, když nevyžádaná fotka přijde

Praktický postup závisí na závažnosti situace:

• Uložit důkazy. Screenshoty celé komunikace, včetně profilu odesílatele. Policie ČR doporučuje neblokovat útočníka dřív, než jsou podklady uloženy.
• Jednorázové obtěžování. Po archivaci důkazů zablokovat a nahlásit platformě.
• Hrozba šíření, vydírání, nátlak. Nic dalšího neposílat, nekomunikovat a řešit věc s policií.
• Zveřejnění obsahu. Žádat provozovatele webu i vyhledávače o odstranění; ÚOOÚ k tomu má konkrétní návod.
• Děti a kybergrooming. Hlásit i přes službu StopOnline.

NÚKIB výslovně doporučuje svěřit se blízké osobě a při opakovaném obtěžování využít krizové linky.

Proč to nepřestane

Kombinace čtyř faktorů udržuje fenomén při životě: digitální odeslání nic nestojí a trvá vteřinu, online anonymita snižuje sociální náklady, některé platformy chování normalizují a propast mezi očekáváním odesílatele a prožitkem příjemce zůstává neviditelná, protože ten, kdo fotku posílá, zpětnou vazbu buď nedostane, nebo ji odmítne číst.

Šímová to v rozhovoru shrnuje střízlivě: nejde o nevyhnutelný pud, ale o chybně naučený vzorec. A co se dá naučit špatně, dá se přeučit, pokud člověk vůbec připustí, že jeho „kompliment“ nikdy žádným komplimentem nebyl.