Podivný porcelánový korbel z příborníku nevyhazujte. Za lázeňské pítko své babičky můžete dostat klidně i 20 000 Kč
Lázeňská pítka s dutým uchem sloužila k popíjení minerálních pramenů a v 19. století patřila k běžné výbavě hostů na kolonádách.
Obsah článku
Znáte ten pocit, když na dně starého příborníku objevíte podivný porcelánový hrneček s plochým tělem a divně tvarovaným uchem? Než ho mávnutím ruky odložíte jako starý suvenýr z dovolené, dobře si ho prohlédněte. Pokud má v uchu schovanou dírku, držíte v rukou staré lázeňské pítko. Tyto historické pohárky na minerální prameny z 19. století dnes zažívají obrovský comeback a sběratelé za ně platí hotový majlant.
Když se pitná kúra proměnila v přehlídku nejvyššího luxusu
Tento specifický porcelánový fenomén je hluboce zakořeněný v naší kultuře. Dnes tyto křehké kousky zažívají obrovský rozmach na sběratelských burzách a jejich hodnota roste raketovým tempem.
Naši předci jezdili do Karlových Varů, Mariánských Lázní nebo Luhačovic nejen za zdravím, ale především se ukázat ve společnosti. Pití teplých minerálních pramenů na kolonádě bylo přísně kontrolovaným rituálem. Aby dámy a pánové nemuseli u pramenů složitě ohýbat hřbet, vyvinuli mistři keramikové naprosto unikátní typ nádoby.
Staré porcelánové pohárky z devatenáctého století měly neuvěřitelné tvary a pyšnily se geniálním konstrukčním detailem, kterým bylo integrované brčko přímo v uchu pohárku. Člověk tak sál léčivou vodu přímo přes držadlo, což mělo i praktický důvod. Voda z vřídla tak nepřišla do přímého kontaktu se zubní sklovinou, kterou by mohly agresivní minerály poškodit.
Ručně malované veduty z karlovarských a západočeských dílen
To, co dělá z obyčejného pítka umělecké dílo, je jeho vizuální stránka. Ty nejcennější kousky byly kompletně ručně malované a bohatě zlacené pravým zlatem. Umělci na ně s neuvěřitelnou precizností nanášeli takzvané veduty, což byly detailní miniaturní malby tehdejších kolonád, lázeňských domů, lesních zákoutí nebo slavných návštěvníků.
Výrobu těchto skvostů zajišťovaly vyhlášené západočeské porcelánky, jako byla Březová, Klášterec nebo Loket. Každá lázeňská sezóna přinesla nové motivy a tvary, od klasických plochých kousků přes tvary připomínající mušle až po roztodivná zvířata. Pohárek na kolonádě fungoval jako jasný statusový symbol, podle kterého ostatní okamžitě poznali, z jak bohaté rodiny dotyčný lázeňský host pochází.
Sběratelské šílenství aneb za kolik střelíte starý porcelánový korbel
O výsledné ceně na trhu starožitností rozhoduje především stáří, neporušenost zlacení a čitelnost malby. Běžnější pítka z druhé poloviny 20. století, která se chrlila továrně jako levný suvenýr pro turisty, mají hodnotu minimální. Skutečné sběratelské kousky z empíru, biedermaieru nebo secese ale hrají úplně jinou ligu.
Pokud doma v pozůstalosti objevíte dokonale zachovalé staré lázeňské pítko z 19. století, které nemá žádné oťuky, praskliny a jeho ucho s brčkem je plně průchozí, můžete slavit. Za tyto vypracované a zachovalé kousky, na kterých se nepodepsal zub času, jsou dnes zapálení sběratelé na aukcích bez mrknutí oka ochotni zaplatit i 20 000 Kč za jeden vzácný model.