V pražském Klementinu probíhá souvislé měření teploty od roku 1775. Jejich řada patří k nejdelším v Evropě
Dvě stě padesát let. Tak dlouho teče z Klementina nepřetržitý proud teplotních dat, den po dni, bez jediné mezery.
Obsah článku
Praha má něco, co většina jiných evropských metropolí nenabídne: klimatickou paměť zapsanou přímo v centru města. Zatímco jinde se systémy přerušily válkami, stěhováním přístrojů nebo prostým nezájmem, v barokním areálu na Starém Městě se měřilo dál. Výsledkem je datový poklad, který dnes umožňuje porovnat prosincový mráz roku 1799 s rekordním teplem roku 2024. A právě loni, v květnu 2025, si Český hydrometeorologický ústav toto výročí oficiálně připomněl.
Od jezuitské hvězdárny k 252. roku řady
Příběh začíná dřív, než napovídá letopočet 1775. Pravidelná meteorologická pozorování v Klementinu zahájil už roku 1752 matematik a astronom Josef Stepling, člen zdejší jezuitské komunity. Šlo ale o záznamy s mezerami a proměnlivou metodikou. Za skutečného zakladatele souvislé denní řady považuje ČHMÚ astronoma Antonína Strnada, který od roku 1775 zavedl systematický režim odečtů, nejprve dvakrát denně – ráno a kolem třetí odpoledne.
Klíčový zlom přišel roku 1781, kdy se Klementinum zapojilo do mannheimské meteorologické sítě, první standardizované mezinárodní soustavy stanic. Od 1. ledna 1784 je řada podle moderních kritérií ČHMÚ zcela bez mezer. V roce 2026 tak ústav pracuje s označením „252letá klementinská teplotní řada“, přičemž uzavřených je 251 celých roků dat za období 1775–2025.
Nejde přitom jen o teplotu. Od počátku řady se zaznamenával i tlak vzduchu, rychlost větru a oblačnost. Spolehlivá srážkoměrná řada přibyla od května 1804.
Kde je Klementinum v evropském žebříčku
Formulace „nejdelší v Evropě“ svádí k absolutnímu superlativu. Realita je přesnější, a pořád působivá.
Nejstarší instrumentální teplotní sérií v Evropě je britská Central England Temperature, sahající až k roku 1659. Jenže CET není jedna stanice: jde o kompozitní regionální řadu složenou z více měřicích bodů. Švédská Uppsala měří od roku 1722, švýcarský Basel/Binningen od 1755, rakouský Kremsmünster od 1767 a Vídeň od 1775, tedy stejně dlouho jako Praha.
Klementinum ale patří do nejužší evropské skupiny nejstarších souvislých teplotních řad vedených na jednom městském stanovišti. V květnu 2025 ČHMÚ ve své tiskové zprávě výslovně použil formulaci „nejdelší nepřerušená měření ve střední Evropě“.
Co říká čtvrt tisíciletí dat o pražském klimatu
Síla klementinské řady se ukazuje ve chvíli, kdy vedle sebe položíte čísla z různých staletí.
- Nejteplejší rok celé řady: 2024, průměrná teplota 13,3 °C.
- Nejchladnější roky: 1838 a 1871, oba s průměrem 7,2 °C.
- Nejchladnější měsíc: prosinec 1788 s průměrem −9,7 °C.
- Nejnižší denní průměr: 29. prosinec 1799, −21,3 °C.
Rok 2025 skončil s průměrem 11,8 °C a zařadil se mezi 11. až 13. nejteplejší za celou historii řady. Před rokem 2000 nebyl žádný rok tak teplý nebo teplejší. Z šestnácti nejteplejších roků od roku 1775 spadá před rok 2000 jediný. Trend je tedy jednoznačný.
ČHMÚ zároveň upozorňuje na důležitý kontext: Klementinum stojí v husté zástavbě centra Prahy, takže v datech se vedle širšího klimatického oteplování projevuje i efekt městského tepelného ostrova. Klementinská řada je špičková pro dlouhodobé historické srovnání, ale mechanicky ji ztotožňovat s „průměrným počasím Česka“ by bylo zavádějící.
Jak se měří dnes a kde si data stáhnete
Z ručních odečtů dvakrát denně se režim postupně zpřísňoval. Mezi lety 1800 a 1839 se v Klementinu měřilo každé dvě hodiny, po roce 1840 dokonce každou hodinu. Dnes stanice publikuje desetiminutová operativní data základních veličin a hodinové záznamy ze zpráv SYNOP. Vše je veřejně dostupné na webu ČHMÚ, operativní hodnoty i historické charakteristiky. Surová klimatická data nabízí také otevřený datový portál ČHMÚ. Ústav přitom upozorňuje, že operativní čísla procházejí následnou verifikací v klimatologické databázi CLIDATA, než se stanou součástí oficiálního klimatického záznamu.
Důležité je rozlišit role: meteorologickou stanici provozuje a data spravuje ČHMÚ. Samotný areál Klementina patří pod Národní knihovnu ČR. A turistické prohlídky Astronomické věže a barokní knihovny zajišťuje Prague City Tourism; základní vstupné činí 380 Kč, snížené 230 Kč, rodinné 810 Kč.