Figurka Boba Fetta se prodala za 11 milionů Kč. O ceně rozhoduje jedna chemická vlastnost původního nástřiku z roku 1979

Prototypová figurka Boba Fetta z roku 1979 se v květnu 2024 prodala za 525 000 dolarů, přibližně 11 milionů korun. Klíčem k ceně nebyla vzácnost postavy, ale barva, která nejde z plastu sundat.

Foto: Jana Šrámčíková / VědaŽivě

31. května 2024 kleplo virtuální kladívko v dallasském aukčním domě Heritage Auctions. Anonymní kupec zaplatil za osm centimetrů vysokou plastovou figurku částku, za kterou si v Praze pořídíte byt. Nebyl to ale ledajaký Boba Fett z regálu hračkářství. Byl to ručně malovaný prototyp s takzvaným L-slotem v batohu, jeden z pouhých pěti známých ručně malovaných kusů, které vznikly ve vývojové dílně firmy Kenner těsně předtím, než byl raketový mechanismus z bezpečnostních důvodů zrušen. A právě způsob, jakým na něm drží původní nátěr, rozhodl o tom, jestli jde o jedenáctimilionový unikát, nebo o podvod za pár stovek.

Barva vtetovaná do plastu

Sběratelská komunita kolem vystřelovacího Boba Fetta používá výraz, který zní skoro poeticky: barva je do plastu „vtetovaná“. V praxi to znamená, že původní nástřik z roku 1979 není jen nanesený na povrchu, částečně pronikl do struktury materiálu a vytvořil s ním vazbu, kterou nelze čistě odstranit. Když se někdo pokusí figurku chemicky odbarvit, aby ji přestříkal a vydával za originál, výsledek ho prozradí. Povrch získá zakalený, špinavý tón. V záhybech a prohlubních zůstanou rezidua. Plast pod barvou vypadá jinak než u kusu, který nikdy malovaný nebyl.

Přesnou recepturu barvy ani plastové směsi Kenner nikdy nezveřejnil. Sběratelský expert Chris Georgoulias na svém dlouhodobě citovaném webu 12back.com popisuje celou škálu znaků, podle nichž se originál odlišuje od padělku: tvar a čistota slotu v batohu, typ žebrování střely, barva základního plastu, tovární spoje trupu a právě ono chování nátěru po pokusu o stažení barvy. Žádný jednotlivý znak nestačí. Rozhoduje souhra všech dohromady, a barva v ní funguje jako forenzní stopa.

L-slot, J-slot a přivařená raketa

Aby člověk pochopil, proč se za jednu figurku platí miliony a za jinou stovky korun, potřebuje znát tři vývojové fáze Kennerova Boba Fetta:

• L-slot first-shot (1979) – nejranější prototyp. Modrošedý plast, většinou bez nátěru, bez copyrightových značek a označení země původu na nohách. Jen pět známých kusů bylo ručně nabarveno, z toho dva v produkčním barevném schématu. Jeden z nich se prodal za oněch 525 000 dolarů.
• J-slot near-production (1979) – pozdější vývojová fáze. Světlejší šedý plast, plný dekorativní nátěr, značky na nohách. Blíž sériové výrobě, ale stále s funkčním raketovým mechanismem. Právě J-slot prototyp překonal v srpnu 2024 rekord, když se v aukčním domě Goldin prodal za 1 342 000 dolarů, v přepočtu přes 31 milionů korun.
• Retailová verze (1979–) – běžná figurka z obchodů. Raketa je sonicky přivařená napevno, vystřelit nejde. Právě tuhle verzi měly v krabici miliony dětí po celém světě.

Rozdíl mezi nimi není kosmetický. Je konstrukční, materiálový a historický. Každá fáze představuje konkrétní krok ve vývoji hračky, která se nakonec na trh dostala v okleštěné podobě, a právě ten nedokončený příběh žene ceny nahoru.

Cenová propast v číslech

Srovnání tržních cen ukazuje, jak dramaticky se hodnota mění s každým výrobním detailem:

Varianta	Orientační cena
Běžný loose Boba Fett 1979 (retail)	cca 700–1 500 Kč
Hasbro 2010 Rocket-Firing reedice (loose)	cca 1 500–3 500 Kč
Hasbro 2010 Rocket-Firing reedice (sealed/graded)	cca 6 500–12 000 Kč
Ručně malovaný L-slot prototyp 1979	12 600 000 Kč (525 000 USD)
J-slot prototyp 1979 (rekord)	32 200 000 Kč (1 342 000 USD)

Cenový rozdíl mezi běžnou figurkou a prototypem není násobek. Je to jiný svět. Za retailového Boba Fetta zaplatíte méně než za oběd v lepší restauraci. Za prototyp víc než za rodinný dům. A rozhoduje o tom právě souhra slotu, plastu, nátěru a provenience, ne to, že na krabici je stejná postava.

Proč zrovna Boba Fett

Boba Fett nebyl jen další figurka ze Star Wars. Kenner ho v roce 1978 intenzivně propagoval jako objednávkovou novinku zasílanou poštou: děti posílaly kupony a čekaly na zásilku. Raketový mechanismus byl hlavní lákadlo. Když ho firma z bezpečnostních důvodů zrušila, vznikla legenda: hračka, o které si generace myslela, že ji měla, ale nikdy ji nedostala. Heritage Auctions prototyp přímo označuje za „korunovační klenot nevyrobených hraček“.

Přeživší kusy se téměř výhradně pojí s bývalými zaměstnanci Kenneru nebo interními vzorky. Šance, že by někdo našel prototyp s vystřelovací raketou v krabici na půdě, je prakticky nulová. Reálnější domácí nález je běžný retailový Boba Fett, a i ten stojí za to vytáhnout a nechat posoudit, pokud je v dobrém stavu.

Česká paralela a co dělat, když najdete starou hračku

Podobný princip, kdy o ceně rozhoduje výrobní detail, ne samotné stáří, funguje i u nás. V květnu 2024 se na Aukru prodala plastová Tatra 813 od družstva Dubena za 235 000 korun. Klíčové bylo přesné určení výrobce a krátké výrobní období. Není to tak forenzně nátěrový příběh jako u Boba Fetta, ale logika je totožná: platí se za hmatatelný důkaz konkrétního momentu ve výrobě.

Pokud doma najdete starou figurku nebo hračku a chcete zjistit, co máte, platí jedno základní pravidlo: nic nečistěte, nepřetírejte, nezkoušejte chemicky odbarvovat. Nafotografujte kus ze všech stran včetně značení a spojů. Pro první orientaci v Česku slouží Národní muzeum hraček v Praze, pro materiálovou analýzu pigmentů a plastů pak chemicko-technologická laboratoř Národní galerie, která disponuje neinvazivními metodami jako XRF, Raman či FTIR. U skutečně vzácného amerického prototypu ale stejně budete potřebovat zahraničního specializovaného gradera.

Na konci dne se za figurku Boba Fetta neplatí jedenáct milionů proto, že je na ní namalovaná oblíbená postava. Platí se za osm centimetrů plastu, na kterém je chemicky čitelný otisk jednoho konkrétního odpoledne v dílně Kenneru v roce 1979. A ten z povrchu nikdo nedostane.