Potápěči našli stovky mincí s Kleopatrou. K její hrobce sice stále nevedou, může to být ale stopa

Dvacet let kopání, stovky mincí s Kleopatřinou podobiznou, potopený přístav, a přesto ani stopa po královské hrobce.

Foto: Picryl

V září 2025 oznámilo egyptské ministerstvo cestovního ruchu a památek objev potopeného starověkého přístavu u chrámu Taposiris Magna, asi 45 kilometrů západně od Alexandrie. Potápěči vytáhli 337 bronzových mincí, mnohé s portrétem poslední egyptské královny. Zpráva obletěla svět jako další kapitola jednoho z nejdelších archeologických detektivních příběhů moderní doby.

Právnička, která přesvědčila egyptologii

Příběh začíná v roce 2004, kdy dominikánská právnička Kathleen Martinezová (podle National Geographic talent, který složil právnický diplom v devatenácti letech) kontaktovala tehdejšího šéfa egyptských památek Zahího Hawásse s neortodoxní teorií. Kleopatra se celý život stylizovala do role bohyně Ísidy, Antonius přijal roli Osirida. Pokud královna plánovala svůj pohřeb jako rituální akt znovusjednocení božského páru, nemusela volit centrum Alexandrie, kde by hrozilo římské znesvěcení. Mohla zvolit chrám zasvěcený právě kultu Ísidy a Osirida, Taposiris Magna.

Hawáss, přestože sám nikdy nepřijal závěr o Kleopatřině pohřbu na tomto místě, dal Martinezové v roce 2005 zelenou. Od té doby vede dominikánsko-egyptská mise nepřetržitý výzkum lokality, která leží mezi Středozemním mořem a jezerem Mareotis v oblasti dnešního Abú Síru u Borg El Arab.

Proč ne Alexandrie?

Většina badatelů po staletí předpokládala, že Kleopatřino mauzoleum stálo v alexandrijské královské čtvrti poblíž paláce. Plútarchos ve svém životopise Antonia výslovně píše, že Kleopatra prosila o pohřeb „v jednom hrobě“ s Antoniem a že Octavianus nakonec nařídil, aby byla pochována po jeho boku. Problém je, že starověká Alexandrie dnes z velké části leží pod vodou. Zemětřesení, tsunami (zejména katastrofické z roku 365 n. l.), vzestup hladiny a pokles terénu proměnily královskou čtvrť v podmořskou krajinu sedimentů. Franck Goddio ji mapuje od roku 1992, ale přesnou polohu mauzolea nikdo neidentifikoval.

Logika Martinezové je jiná. Ne „královský hrob ve městě“, ale „symbolický hrob v kultovním areálu na okraji alexandrijského prostoru“. Hawáss její argument v roce 2022 shrnul jako kombinaci náboženské symboliky a strategické polohy mimo bezprostřední římskou kontrolu. Skeptická část oboru namítá, že chrám nebyl standardním místem královského pohřbu a že literární prameny směřují jinam. Obě strany mají argumenty. Ani jedna nemá důkaz.

Tři milníky po egyptské revoluci

Revoluce v roce 2011 mohla výzkum zastavit. Nezastavila. Naopak, poslední dekáda přinesla tři zásadní objevy, které lokalitu posunuly z okrajové hypotézy do centra pozornosti:

• Leden 2021: Egyptské ministerstvo oficiálně oznámilo nález 16 pohřbů ve skalních šachtách areálu. Mumie měly zlaté fólie na jazyku, znak elitního funerálního rituálu ptolemaiovské doby.
• Listopad 2022: Archeologové odhalili skalní tunel pod chrámovým komplexem. Jeho účel zůstává předmětem výzkumu, ale samotná existence podzemní struktury v areálu, kde se hledá hrobka, vzbudila vlnu mediálního zájmu.
• Září 2025: Oznámení potopeného přístavu napojeného na chrám. Podle ministerstva jde o přístav, který není popsán v žádném známém starověkém prameni. Spolu s ním bylo vyzvednuto 337 mincí, keramika a podvodní stavební struktury.

Každý z těchto nálezů potvrzuje, že Taposiris Magna bylo mnohem významnější místo, než se dříve soudilo, hospodářsky, nábožensky i strategicky. Co žádný z nich nepotvrzuje: že tam leží Kleopatra.

Outsiderka, která vydrží

Síla tohoto příběhu nespočívá jen v otázce „kde leží Kleopatra“. Spočívá v tom, proč se jedna outsiderská hypotéza dokáže udržet dvě dekády navzdory průběžné skepsi oboru. Hawáss sám v roce 2019 veřejně prohlásil, že se nález hrobky v Taposiris Magna neblíží a že teorii nevěří. Přesto výzkum pokračoval. Live Science v září 2025 shrnula stav střízlivě: pro Kleopatřin pohřeb na tomto místě dosud neexistuje archeologický důkaz.

Martinezová přesto kopala dál. A lokalita jí to vracela, ne hrobkou, ale vrstvami poznání, které by bez její tvrdohlavosti zůstaly pod pískem a pod hladinou. Podle nás je to hlavní důvod, proč Taposiris Magna zůstává nejdéle a nejdůsledněji prověřovanou alternativou k alexandrijské hypotéze. Ne proto, že by byla prokázaná. Proto, že každá sezóna přináší dost na to, aby se nedala odmítnout.

Co by objev znamenal, a co by rozhodl

Kdyby se hrobka skutečně našla, mediální dopad by se blížil Tutanchamonovu momentu z roku 1922. Kleopatra je globálně známější jméno než většina faraonů. Vědecky by nález rozhodl letitý spor o místo pohřbu, zpřesnil závěr ptolemaiovské éry a osvětlil vztah poslední královny k isidskému kultovnímu prostředí. Ale čekat intaktní hrobku plnou pokladů jako v Údolí králů by bylo naivní; alexandrijské pobřežní prostředí je nesrovnatelně destruktivnější než suchý vápencový masiv v Luxoru.

I kdyby Kleopatřiny ostatky v Taposiris Magna nikdy nenašli, potopený přístav, tunel a elitní pohřebiště už samy o sobě přepisují mapu severozápadní Maréotidy. Někdy je jednoduše cesta cennější než cíl, o kterém ani nevíme, jestli existuje.